Open space kanceláře nejsou pro každého

Většina lidí z vyššího managementu českých firem si žádá efektivnější a výkonnější pracovní tým. Řešením, jak toho dosáhnout, se stále častěji stává přestěhování firmy z klasických kanceláří do typu ,,open space office“.  Co to ale znamená pro život jednotlivých zaměstnanců a firmy?

V životním cyklu každé firmy je stěhování významným bodem, který často symbolizuje i změnu firemní identity. Přechod z klasických kanceláří, kde v jedné místnosti sedí jen několik lidí ze stejného oddělení, do obrovských prostor open space je hlavně změnou v interní komunikaci, která nemusí všem vyhovovat. Nastává konec zdlouhavého hledání kontaktů na grafiky, markeťáky nebo na kluky z IT. V prostorách typu open space se prostě zvednete a jdete, často stačí jenom zamávat. Už žádné hledání patra určeného jen pro finančního oddělení, v open space se stačí podívat kolem sebe.

Inspirace západem, snaha šetřit a mít vysoce efektivní tým vedou majitele podniků k radikální změně zázemí firem. Vyžaduje si to dokonalé pochopení toho, jak organizace jako celek funguje, dlouhodobou komunikaci s architekty a ve finále zaškolení všech zaměstnanců, jak se v tomto novém prostředí pohybovat. Právě poslední zmíněný krok bývá tím nejtěžším, protože každý člověk vyžaduje jiný styl práce. ,,Jsem ten typ lidí, kteří kolem sebe potřebují dalších 60 zaměstnanců, ruch a debatování,“ říká Lucie Tvarůžková bývalá šéfredaktorka webu ihned.cz, která měla na starosti přechod vydavatelství Economia do nových prostor open space. Na druhou stranu jsou ale i lidé, kteří ke své práci potřebují klid a takovou změnu nevítají. ,,Při své práci se potřebuji soustředit a v takto velké místnosti je bez ustání šum, který mi docela vadí. Výhodu denního setkávání s větším množstvím lidí příliš necítím, jelikož jsem spíš introvert.“ tvrdí online marketing specialista ze vzdělávací společnosti Tutor Pavel Adámek.

Přesto, že je možné vytvořit dokonalé velké prostory, které naprosto odpovídají požadavkům dané firmy na komunikaci, je potřeba počítat s problémy etickými nebo dokonce zdravotními. Každá kancelář typu open space je sice jiná, ale trvalou nespokojenost s tímto prostorem dokládá i doktor Jan Hnízdil. Ten popsal tzv. ,,syndrom open space“ jako komplexní narušení organismu od bolesti hlavy, závratí a zvýšený krevní tlak až po stres, deprese a únavu. Tyto potíže se ale dají eliminovat správným nastavením klimatizace, dostatkem denního světla pro všechny a interiérovým řešením poskytujícím alespoň trochu soukromí.  

Kanceláře typu open space možná nejsou pro každého, ale většinou jde o skloubení požadavků zaměstnanců a řešením architektů, kteří výslednému prostoru dávají tvář. V neposlední řadě jde také o správné rozmístění jednotlivých členů pracovních týmů a také o zvyk.