Systém sebekontrolních mechanismů, nahrazující u ateistů víru v náboženská dogmata. Věřící lidé to mají tudíž o něco málo jednodušší. Pravděpodobně.
Každý výsledek je následkem nějaké příčiny. Člověk je tvorem, který by měl chápat návaznost jednotlivých příčin a jejich důsledků. Měl by. Vůbec to neznamená, že vše má vždy dostatečně promyšleno a že ví, co může očekávat.
Svědomí je uvědoměním si rozporu mezi tím, co jsme udělali, a tím, co považujeme za správné. Vzniklý rozdíl je tím větší, čím horší jsou způsobené škody, za něž pociťujeme odpovědnost.
Často se dává v těchto souvislostech za příklad dozorce v nacistickém koncentračním táboře, který nikoho nezavraždil, ale přesto se podílel na útlaku, mučení a vraždách svou pasivitou. Nemusíme ostatně hledat v zahraničí. I zde za minulého režimu byla spousta příležitostí ušpinit si ruce a přitížit svědomí. A nejen u lidí ve státní správě. Ačkoli tam především.
Ani v současném společenském uspořádání, které se prohlašuje demokracií, není nouze o příležitosti ke konání špatností, kterých lze později litovat. Krade se v nejvyšších patrech politiky, svatý není státní rozpočet, dotace EU, natož kurz koruny. Kde nejde přímo o peníze, jde o vliv, moc a prachy až v první řadě. Jestliže se nejedná o obohacování, je řeč o idealismu. Mám na mysli zrůdnosti obyčejných lidí ve službách nesmyslů, které právě mají konjukturu.
Vadí mi například chaos během zavádění nařízení EU jménem GDPR a jeho různé výklady. Přitom kdyby parlament pracoval správně, vyřešilo by se vše zákonem a včas.
Vadí mi množství zdravých lidí, kteří nejsou ochotni dělat žádnou práci, ba ani ji předstírat, jen natahují ruce a státní úředníci dle pokynů svých nadřízených je krmí dávkami. Ten alibismus státu mi vadí ještě víc.
Vadí mi ony neziskové organizace, které mají pouze ten smysl, aby se jimi uživily davy neschopných a čím dále tím více povýšeně se chovajících lidí. Mám-li jmenovat, tedy třeba Hate Free nebo Hnutí Duha.
Vadí mi lhostejnost, se kterou průměrní kauflandoví Češi u piva řeší vše možné, ale aby se zvedli a něco pro to udělali je pod jejich důstojnost a nemá to smysl.
Věřím, že svědomí alespoň někdy někoho dožene k odhodlání nebo i snaze sem tam nějaký špatný či chybný skutek napravit. Snad abych se i přidal.
