Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.
První, co mne na jakémkoli psaném nebo mluveném projevu zaujme, je forma. Protože způsob, jakým něco člověk předloží druhým lidem, svědčí o tom, jak dalece si svůj názor nebo reakci promyslel, jak je schopen se prezentovat, a do jaké míry u něj převažuje rozum nebo emoce.
Přátelé jediné správné pravdy často namítají, že když o něco jde, není důležité, jak se kdo vyjádří, ale co chce říci. Nesouhlasím. A stejně v textu, jako při osobním setkání, je nejdůležitější první dojem. Pokud je špatný nebo nesrozumitelný, těžko se něco později napravuje. Jestliže je to vůbec možné.
Slušnost je pro komunikaci základním předpokladem. Čímž nemyslím jen, že není vhodné používat vulgarismy, sprostá slova a vůbec slovník nejnižších vrstev společnosti, což by mělo být samozřejmé. Ale je dobré vystříhat se i neférových technik, jako třeba odbočování od tématu, mlžení a vyhýbání se odpovědím, používání cizích a nesrozumitelných slov, skákání do řeči a jiných nečestností. Nemluvě o postupech ještě odsouzeníhodnějších, jako například o pomlouvání názorového odpůrce, podsouvání tvrzení, která dotyčný neřekl, či názorů, které nemá.
Povyšování se není opravdu nijak dobrá vlastnost. Je-li však partner v komunikaci vlastním úsilím (nebo častěji spíše vlastní nedbalostí) sám sebou ponížen a tím jeho názor znehodnocen, plyne nadřazenost slušného člověka nad ním už jen z toho a je tedy přirozená. Nelze nicméně takové nadřazenosti jakkoli zneužívat, libovat si v ní a grilovat si vlastní ego. Což by znamenalo klesnout na jeho úroveň. Ostatně nejde o žádnou zásluhu. To už je čestnější rozpravu ukončit co nejdříve. Ono to zpravidla stejně nemá cenu nějak natahovat, protože rozhovor nerovných lidí nikam nevede.
A člověk by neměl zapomínat, že, přestože je debata z jeho strany vedena slušně, nemusí mít vždy pravdu. A že pravda nemá majitele, ač se něco takového může zdát některým jejím jakobyvlastníkům nespravedlivé. Ale svět je už takový.
Čulibrk se jen snaží vyrovnat úroveň. Když už musí.
