Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.
Přiznávám. Čulibrk pojal schizofrenii značně zjednodušeně, čili asi tak, jak ji chápe laická veřejnost, tedy coby rozdvojení osobnosti. Přitom diagnóza této nemoci je věcí tak složitou, že mi onen výrok slouží jen coby odrazový můstek k odvozenému zamyšlení.
Každý člověk se chce mít lépe, vydělávat více peněz, za ně si moci koupit více a lepšího zboží. Chce žít v obci, kde nejsou děravé silnice, ulice plné zlodějů a obejdů, kde to má blízko k doktorovi, do zaměstnání, za kulturou a děti kousek do školy. Ve státě, který zajistí jemu i celé rodině bezpečnost, prosperitu, zdravotní péči, fungující služby a rovnost před zákonem. Chce mít za sousedy lidi, kteří uznávají stejné či podobné životní a společenské hodnoty, nebo alespoň tolerují ty jeho. Což znamená, že lidé chtějí v podstatě totéž, jen mají různé představy o tom, jak toho dosáhnout.
Proto existuje tak velké množství politických stran. Myšlenka, že lze obyvatelstvu vnutit představu, že nejlepší způsob, jak dosáhnout toho, co chtějí, je nechat za sebe rozhodovat profesionály, se nazývá demokracií. U nás, kupodivu, také. Říkám kupodivu, protože sice máme možnost volby, ale poté další čtyři roky nezbývá než modlit se, aby toho zvolení politici nepokradli a nezbabrali tolik, jako ti minulí. Neboli nejsou téměř žádné pojistky proti zneužívání demokracie mocichtivými neřády, vykradači, podvodníky, lháři a špinavci všeho druhu. A soudím, že pokud se to nelíbí většině voličů, která se opakovaně každými dalšími volbami přesvědčuje o marné snaze na tom něco změnit, už ani o demokracii nejde.
Kdyby alespoň ti, kteří rozhodují o našich osudech v celostátním měřítku, byli těmi nejchytřejšími, nejuznávanějšími a nejdokonalejšími z nás, když už z morálního hlediska je lepší zavřít obě oči! Několik takových v každé straně najít lze. Což jsou ale zas ti největší zloději.
Svět není dokonalý a doma to sami vidíme nejlépe. A my nejsme o nic lepší, než politici. Jen nemáme dost skvělých příležitostí ke lhaní tolika lidem, k parazitování na státním rozpočtu a přístup do poslanecké kantýny.
Autor i Čulibrk jsou jinak zdraví.
