Možná, že jsi jedinečné a geniální.....ale já tě zapíchnu!

Ententýky dva špalíky....všichni známe od dětských let tuhle říkanku, či rozpočítávadlo, která končí podobnými slovy jako....a vyhoďme ho z kola ven! A vyselektujeme bez milosti toho, co nám přebývá.

Troufám si říct, že pokud jde pouze o hru, je to vždy zábavné, skvělé a spravedlivé. Ale co tak zábavného a vzrušujícího můžete očekávat od světa, když vás už jako embryo někdo VYŠOUPNE ze života, ještě v laboratorních podmínkách.

Slyšela jsem anonymní stížnost kolemjdoucích - kam to lidstvo spěje? To bude nejspíš tím, že se nám rodí málo zdravých, géniálních, výjimečných a lidstvu prospěšných jedinců, kteří by svými vynálezy a nápady posunuli lidstvo opět kupředu.

Myšlenka mě zaujala a ještě více podnítila mou zvědavost, když jsem si nedávno vyslechla na podobné téma fundovaný rozhovor v kavárně – od vedlejšího stolu.

Ano, co když jsme to právě my – lidé, kteří se pomocí umělého oplodnění s přesnými medicínskými postupy takto obíráme o budoucí výkvět lidstva?

Kdo má právo rozhodnout? Koho tedy vyhodíme z kola ven a koho necháme přežít? Co když vybereme toho nepravého? Hrajeme si na mocnou přírodu, nevrátí se nám to naše počínání jako bumerang zpět?

Při umělém oplodnění se implantují tři embrya. Neštěstí nastává pokud se uchytí všechna tři. Bez milosti a náhodným výběrem jedno z nich lékař „zapíchne“, zlikviduje.

Nechtěla bych být v pozici jeho a ani matky. Pro něj je to již rutina, i když ho jistě napadla nejedenkrát myšlenka – co když jsem právě zprovodil ze světa dalšího Einsteina či Mozarta? Matka, jež se celý život trápí s jedním z těch dvou co jí zůstala a které pracně vychovala, si možná v jedné slabé chvilce také posteskne nad výběrem, jenž byl uskutečněn – co když to třetí nemuselo být takové budižkničemu, ostuda rodiny a parchant?

Já tomu říkám taková „Malá Sofiina volba“. A to již neberu v úvahu situace, kdy se brání sám organismus ženy tak, že při zapíchnutí jednoho ze tří embryií děloha ženy usmrtí zbývající dvě a pokojně je vstřebá. Lékař v takové situaci pouze suše konstatuje, že umělé oplodnění bylo neúspěšné.

A co takhle změnit model výběru? Snížit riziko, či přestat se plést přírodě do řemesla? Příroda = Bůh, alespoň u mě. Proč si na něj hrát? Nikdy jako lidstvo stejně nevyhrajeme.