Víte, jak vznikl Jazz? Na začátku byla tma a poté napsal Gershwin v roce 1930 píseň I Got Rhythm. Z harmonického sledu akordů I Got Rhythm vzniklo tzv. Rhythm Changes neboli něco, co každý jazzový praktikant amatérského či profesionálního vyznání musí znat zprava i zleva.
Víte, jak vznikl Jazz? Na začátku byla tma a poté napsal Gershwin v roce 1930 píseň I Got Rhythm. Z harmonického sledu akordů I Got Rhythm vzniklo tzv. Rhythm Changes neboli něco, co každý jazzový praktikant amatérského či profesionálního vyznání musí znát zprava i zleva.
Variace pro klavír a orchestr napsal Gershwin o další čtyři roky později. Je to rozšafné dílo plné osobitého intelektuálního humoru a zároveň jednoduchosti obyčejného člověka, který si zrovna při čekání na rohu 5th avenue pokecal košili od hořčice z právě zakoupeného Hot Dogu.
Jednotlivé variace jsou poskládány s neotřelou invencí a posluchači je tak na koleně dešifrována jasná zpráva - buď ber, nebo nech být. V každičkém detailu díla rezonuje sebevědomá hudební exprese naprosto vybroušeného brilantního citu, kterým byl skladatel obdařen ve velké míře.
Klavír je zde v roli kouzelného vypravěče, který mluví a mluví a občas je prostě razantně useknut v půlce slova, aby se zase poté popleteně (kde jen jsem to přestal?) vrátil do mocně rozjařeného davu mučednicky vyjících trumpet, které by ho samou radostí málem ušlapaly. Výsledek je půltónem humorným i vážným. Oboje je dobré.
Umění jemně a duchaplné melodiky nejlépe vystihuje jedna variace, kdy laškovně vlnící se klavír a rozpustilé dechy společně plují společenským éterem jako z partesu slunných ulic New Yorku z 30. let.
Velmi povedený je také moment, kdy třeskutě naparující se noty utíkají jakoby dozadu a přitom všem hudebním chuligánství (jak by řekli puritáni) je klavír tím největším výtržníkem, protože sype z rukávu ostré rytmické licousy hlava nehlava a takt netakt.
