Proč vnímáme stát negativně? III.

Můžeme se podívat k našim sousedům do Německa, kde v únoru loňského roku odstoupil z funkce ministra nejpopulárnější německý politik, Karel-Theodor zu Guttenberg kvůli doktorátu, který byl klasifikován jako plagiát. Pan zu Guttenberg neodstoupil z funkce ministra a ze všech politických funkcí – zdůrazňuji – do dvou týdnů od odhalení plagiátu jen na základě politického tlaku, ale především na základě protestu akademické veřejnosti. Na 20 000 doktorandů podepsalo petici za jeho odstoupení a pod tíhou tohoto společenského tlaku musel podat jeden z nejtalentovanějších německých politiků demisi. Poté mu byl odebrán i jeho doktorát a státní zástupce zahájil prověřování jeho případné trestněprávní odpovědnosti.

V této souvislosti musím zmínit kauzu Plzeňské právnické fakulty. Co se u nás stalo? Zde selhala především akademická veřejnost, která k dané kauze mlčela a mlčí. Tyto dva příklady uvádím pro ilustraci rozdílnosti přístupu k podobným kauzám. Není to pro nás lichotivé srovnání. Mám pocit, že v našem právnickém světě převládá z dob komunismu zvyk sloužit tzv. politické nomenklatuře. Pozoruji často, jak i akademičtí učitelé a právní funkcionáři slouží té či oné politické straně. I když nikomu neupírám polické přesvědčení, tak si myslím, že by tito lidé měli primárně sloužit právu jako takovému. Jestliže bude převládat i v řadách právníků oportunismus, nebudou mít lidé důvěru v jejich odbornost a nezávislost, potažmo ve spravedlnost a v právo. Musíme podporovat všeobecnou vzdělanost a kultivovanost právníků, aby jejich společenské postavení odpovídalo postavení právníků v západní společnosti. Těch důvodů, proč lidé nemají důvěru v právo a stát je ještě řada, ale v rámci daných časových možností nelze postihnout všechny aspekty dané problematiky. Když nebude v naší zemi fungovat vedle politických a právních mechanismů pro očištění společenského a politického života také společenská angažovanost, nezmění se v naši zemi kvalitativně nic. Přes všechna vyjmenovaná negativa nechci vidět naši budoucnost jen černě. Mladá generace, jako každá mladá generace, touží po ideálech a doufám, že je bude hledat i ta naše. Je naší povinností mladou generaci vychovávat v duchu hodnot západní civilizace. Musíme podporovat vzdělanost a profesionalitu, a to nejen v právním světě, ale ve všech společenských sférách. Musíme pozvednout právní vědomí a právní kulturu, ale té předchází mravní obroda. Ta musí začít v rodinách, ve školách a i v mezilidských vztazích na všech úrovních, od soukromých až po pracovní. Potřebujeme vybudovat emancipovanou občanskou společnost, ve které budou mít občané odvahu se v každodenním životě bránit proti zvůli jak byrokratického úředníka, tak i např. proti nepříjemné obsluze na poště. Přál bych si, abychom se i přes zklamání slušných lidí snažili v každodenním životě prosazovat principy spravedlnosti a slušnosti. Když se tak stane a většina naší občanské společnosti se začne takto konsekventně chovat, potom budu věřit, že se časem i v naší zemi bude lépe a radostněji žít a že budeme opravdu moci říci, že žijeme v právním státě.