Šetřit energií je jistě vhodné a potřebné. Je to jedna z budoucích cest a patří k velmi perspektivním. Ale šetřit příkazem, že v určitou hodinu se musí zhasnout v obchodech – to je naprostý nesmysl, který připomíná scénu z jisté české pohádky. „Teď jim bereš sůl, příště jim budeš holit hlavy,“ říká jedna postava královi ve filmu Byl jednou jeden král. Tentokrát se rozhodli ve Francii přikázat zhasínat v krámech v noci, co bude příště? Třeba vyházet všechny klimatizace?
Nejhorší jsou takové regulace, které jsou vedené opravdu dobrými úmysly. Když ušetříme energii, tak spálíme méně uhlí nebo méně jádra nebo méně čehokoliv. To je přece správné, říkají francouzští socialisté a většina lidí s tím asi dokonce souhlasí. Zvláště ti, kteří nemají obchody. Ve skutečnosti to vůbec není tak jednoduché.
Povinnost zhasnout světla nejpozději hodinu po uzavření obchodu nebo například benzinové pumpy a vypnout osvětlení nejpozději hodinu po půlnoci v úřadech a kancelářích má ušetřit tolik energie, kolik ji spotřebuje za rok 750 tisíc domácností. Potíž je ale třeba v tom, kdy se ušetří. Počítejme, že to bude od půlnoci do šesti hodin ráno. Tedy jaký to bude mít ve skutečnosti smysl?
Zvláště ve Francii, která pokrývá asi sedmdesát procent své spotřeby energie jadernými zdroji. Ty nejdou vypnout podle libosti, dokonce je dosti složité i snižovat a zvyšovat jejich výkon. Jde to, ale není to snadné a není to příliš efektivní, neboť úspora paliva je malá. Kdyby byla Francie stoprocentně závislá na spalování zemního plynu, pak by smysl opatření bylo možné najít – i když i v takovém extrémním případě by šlo o počty s nejistým výsledkem. Ono totiž i utlumení a opětné rozběhnutí tak pohotového zdroje, jako jsou plynové elektrárn, představuje značné náklady. A o ty se snižuje přínos faktu, že šest hodin jsou hořáky vypnuté.
Podstatnější je ale toto. Každá energetická soustava má nějaké obvyklé křivky spotřeby. Někdy jsou špičky, jindy jsou dosti značné poklesy. Není nic zvláštního, když během 24 hodin osciluje spotřeba kolem nějakého průměru o třicet i padesát procent nahoru i dolu. Většinou je to tak, že noc je doba slabých odběrů, naopak den představuje prudký nárůst. Situace se ale mění podle počasí, roční doby a mnohdy dokonce podle programu v televizi a používání rychlovarných konvic.
Což je slavný příběh se seriálem BBC EastEnders – když skončí, miliony Britů dojdou několik kroků ke své rychlovarné konvici a ty jedna za druhou prudce zvyšují spotřebu v zemi. Během pěti minut se spotřeba sítě zvýší o 3 GW, což je asi 1,5 milionu konvic. V těch chvílích Anglie přijímá pomoc ze Skotska a z Francie, protože tak prudký výkyv by její vlastní energetická síť nezvládla. To jsou skutečné problémy energetiky. Ne to, jestli v noci svítí nějaké stovky tisíc žárovek.
Šetřit v noci zhasínáním světel je propaganda. Elektrárny stejně musí běžet, neboť není dost zdrojů takového typu, které je možné zapínat a vypínat bez větších nákladů a důsledků pro stabilitu celého systému. Socialisté ve Francii si udělali čárku, takže možná si mohou poznamenat, že kus programu mají splněný. Ve skutečnosti ale udělali pouze politické marketingové gesto. Nehledě na fakt, že v noci se v obchodech a u pump a na podobných místech a v podobných prostorách přece nesvítí jen tak pro nic za nic, ale je to součást ochrany majetku. Prostě – když není zhasnuto, hůř se krade. A socialisté ve Francii zhasli.
