Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Vzniká ve střetu s islámem evropský národ?

Dlouho jsem hledal slovo, které by označovalo procesy, co se v současné době v Evropě odehrávají. A teď jsem ho našel, tím slovem je mýtus. Ano, myslím si, že se rodí mýtus evropského národa, ač s tím mnozí nebudou asi souhlasit.

Evropa byla po staletí rozdrobena do mnoha států a státečků, jejichž hranice se měnily. Státy zanikaly, jiné vznikaly, obnovovaly se v jiné podobě. Některé státní útvary zahrnovaly několik národů, které se v různé míře s těmi státy identifikovaly či neidentifikovaly. Moderní národy přitom povstaly relativně nedávno, ale už v 19. století se zdálo jako samozřejmé, že existovaly odjakživa. To ale nebyla pravda. Za ten dojem odvěkosti moderních národů mohou jejich mýty, které si o sobě národy vytvořily.

Národy vznikaly na základě nacionalismu, nikoli naopak. V době nástupu kapitalismu bylo totiž potřebné národní cítění, představa, že kapitalista podniká nejen kvůli zisku, ale také proto, aby pozvedl zemi, kde působil a lidi tam žijící, že mu záleží na zájmech svobodného lidu na rozdíl od šlechty (vrchnosti), co poddaný lid utiskovala. Poddaní totiž nebyli národ v tom smyslu, jak ho chápeme dnes. Ačkoli je podle Karla Marxe kapitál svým charakterem nadnárodní, a do značné míry je to pravda, kapitalisté potřebovali svobodný lid jako národ, který by stál na jejich straně proti šlechtě a zpátečnictví a v zájmu rozvoje a pokroku. Tak nějak, na této podstatě vznikalo národní cítění, z něj nacionalismus jako ideologie a potom národy. A nacionalismus coby ideologický systém potřebuje přirozené, nejlépe prastaré opodstatnění svého práva vykládat svět. A k tomu potřebuje mýtus o své dávné identitě.

Mezi národy ale vznikaly třenice a války. Ve 20. století dokonce dvě světové a po té druhé, nejstrašnější v dějinách, lidé obecně už nechtěli riskovat novou válku. Vznikla sice studená válka, dva proti sobě stojící bloky států s nejvíc exponovanou hranicí v Evropě. Oba bloky se snažily uvnitř politicky a hospodářsky spolupracovat, na východ od hranice bloků pod diktátem Sovětského svazu, který měl spojenecké země v područí jako satelity a na západ od ní v demokratické části starého kontinentu spolupracovaly státy hospodářsky napřed na bázi Společenství uhlí a oceli, z něho se pak vytvořilo Evropské hospodářské společenství (EHS), následně Evropská společenství (ES) a posléze Evropská unie. Do ní byla po pádu berlínské zdi přijata na začátku třetího tisíciletí i většina zemí bývalého sovětského bloku. V dalších letech sílily integrační stahy směrem k vytvoření evropské federace, jednotné unie po vzoru té na severu Ameriky, totiž USA.

Co by to však měl být za superstát, tahle Evropská unie? Cítí se snad někdo Evropanem kromě toho, že žije na území tohoto světadílu? Ani bruselští úředníci si nemyslí, že jsou Evropany. Jsou to především Francouzi, Němci, Španělé, Nizozemci, Italové, Švédové... A co my máme vůbec společného se všemi těmi státy EU, máme rozdílné dějiny, zkušenosti, tradice a zvyky, úrovně hospodářství i života... A když před dvěma lety značně zesílila vlna imigrantů z východu a z jihu, s hrůzou jsme zjistili, že tomu Evropská unie není schopna čelit. Ba co víc, vládci EU tomu přílivu ani vzdorovat nehodlali. Naopak vítali nové příchozí s vysvětlením, že to jsou váleční uprchlíci, jimž musíme v duchu politiky multikulturalismu a také tradic humanismu pomáhat. A tak jsme s obavami sledovali, že EU je útvar, kam může přijít kdo chce, kdy chce, využívat všeho, čeho země EU dosáhly a dělat si tu, co se mu zamane a k tomu se ještě chovat zhusta i nepřátelsky.

Na to však spousta lidí nechtěla a nechce prostě přistoupit. A tu se ukazuje, že je potřeba vůči tomuto procesu postupovat jednotně. Má-li ovšem vzniknout jednota zemí EU, musí se vytvořit opravdová unie, a tu musí řídit lidé, kteří mají respekt, kredit a hlavně mandát. Nic z toho ale neexistuje a když se velké státy, jako Německo a Francie, chtěly ujmout vůdčí role samy od sebe, vnímali jsme to my jako snahu nám něco vnucovat. Oprávněně. A tak jsme svědky toho, jak se pozvolna zvedá nacionalismus. Částečně národní, ale nově i jakýsi evropský nacionalismus. Dělící čára už není nějak výrazně mezi národy a státy, ale spíš mezi vítači a odpůrci imigrantů, mezi multikulturalisty a nacionalisty, pejorativně nazývanými sluníčkáři a xenofobové. Jenže každý nacionalismus, jak jsme si už pověděli, potřebuje mýtus o prastaré sounáležitosti lidí, kteří mají vytvořit národ. Na jakém mýtu lze ale dát vzniknout něčemu takovému, jako je dosud nikdy existující evropský národ?

Co spojuje všechny Evropany? No přece židovsko-křesťanské kořeny. Donedávna po nich nikdo ani nevzdechl a náhle se skloňují ve všech pádech, ať někdo tuší nebo netuší, co to vlastně znamená, není to důležité. Mýtus má tu vlastnost, že se nemusí přesně držet faktů  historie. Podstatné je, jak svou historii vnímáme a budeme vnímat, co o ní budeme soudit. Copak se snad dějiny českého národa odehrávaly přesně tak, jak je interpretovali buditelé a obrozenci v době, kdy se etabloval novodobý český národ? Staré pověsti české nejsou jistě zcela reálným popisem naší minulosti. Důležité je, že to tak nějak mohlo být a že naše dějiny můžeme považovat za slavné. Že ty kořeny, ke kterým jsme se tehdy vraceli a na něž jsme se snažili navázat, jsou úctyhodné, nezřídka hrdinské.

Úplně stejné je to s židovsko-křesťanskými kořeny Evropy. V historii křesťanské Evropy jsou slavné kapitoly, kdy rostla vzdělanost, vznikaly kulturní hodnoty, z nichž vyrostla naše moderní civilizace. Je v nich i bezpočtu tragédií, z kterých jsme se dokázali vzchopit. Co ale v tom mýtu chybí, je společný nepřítel, co nás od nepaměti chtěl zničit, vyvrátit a vzít nám naši křesťanskou identitu. Teď do Evropy proudí hlavně muslimové zejména z oblastí, kde řádí teroristický Islámský stát, který prosazuje rigidní, dogmatickou a vražednou formu muslimské víry. Stačí to vztáhnout na všechny muslimy, Koránem a muslimskou agresí po celou historii dokázat, že islám je z podstaty nelidský, násilný a zhoubný, vždy křesťany a židy krvavě potíral a jako předobraz boje Evropy s islámem použít několik staletí trvající snahy Osmanské říše o invaze na náš kontinent.

Když to dáme všechno dohromady, máme tu mýtus pro vznik evropského národa jako vyšitý. Bude se postupně dotvářet do podoby, která bude obecně přijatelná a lidé jí budou věřit. Neříkám, zda je to dobře nebo špatně. Upozorňuji pouze na to, že se něco takového děje. A má-li vzniknout integrovaný evropský národ, pak k tomu dala impulz především imigrační vlna. EU se svým multikulturalismem a politickou korektností něčeho takového nemůže nikdy dosáhnout. Nacionalismus však ano, zvlášť když mu dodává naději nový prezident USA, který se o něco podobného zřejmě snaží za Velkou louží. Inaugurační projev o potřebě vrátit Spojeným státům velikost tomu nasvědčuje. Opakuji, že nevím, zda je to dobře nebo špatně. Jen doufám, že při tom procesu nebude muset vytéct příliš krve.

P.s. Jo a jeden diskutér mi napsal, že nechce, aby jeho potomci byli otroky muslimů. Tento postoj se přesně hodí do mýtu vznikajícího evropského národa.

Autor: Jaroslav Kvapil | úterý 24.1.2017 2:52 | karma článku: 20,92 | přečteno: 740x

Další články autora

Jaroslav Kvapil

Vlastenectví jako hluboký cit, nebo iluze, nebo je vlast tam, kde je dobře?

Na včerejšek 14. září 2026 připadlo 89. výročí úmrtí prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který řekl o patriotismu: „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“

15.9.2026 v 14:17 | Karma: 9,40 | Přečteno: 179x | Diskuse | Ostatní

Jaroslav Kvapil

Máme příliš mnoho nemocnic?

Následující text je sice polemikou s článkem Josefa Nožičky „Podle prezidenta máme nadbytek nemocnic. Co by se dělo, kdyby něco takového řekl Babiš?“ Zaujal mě ale hlavně proto, že jsem o tomto tématu psal již před 30 lety.

3.9.2026 v 12:30 | Karma: 27,43 | Přečteno: 1627x | Diskuse | Ostatní

Jaroslav Kvapil

Andrej Babiš jako Otec vlasti

Miluje Andrej Babiš Českou republiku? O tom nemůže být pochyb. Tedy za předpokladu, že on tuto zemi řídí, potažmo ji vlastní. Je tudíž i vlastencem. Spíš vlastníkem, ale to jsou jen drobné rozdíly mezi češtinou a slovenštinou.

2.9.2026 v 9:23 | Karma: 33,68 | Přečteno: 1288x | Diskuse | Ostatní

Jaroslav Kvapil

Srpnová okupace 1968 a prezident Petr Pavel

A zas to tady bylo, tentokrát 58. výročí okupace Československa vojsky pěti armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Zuří také kampaň proti prezidentu Pavlovi, který prý okupaci schvaloval.

22.8.2026 v 12:05 | Karma: 37,40 | Přečteno: 4769x | Diskuse | Ostatní

Jaroslav Kvapil

Od radnice Prahy 5 Smíchovem až na Jiráskovo náměstí

Fotografická procházka Smíchovem od radnice Prahy 5 na Jiráskův most (pohledy z něj na obě strany po toku i proti proudu Vltavy) a Jiráskovo náměstí.

8.6.2026 v 19:07 | Karma: 9,82 | Přečteno: 166x | Diskuse | Fotoblogy

Nejčtenější

Poznejte český film jen podle obrázku

Z filmu Pelíšky
vydáno 4. října 2026

České filmy jsou plné nezapomenutelných hlášek, legendárních postav a scén, které známe snad...

Sloní zadek není diagnóza. Proč s ním můžete chodit a vůbec netušit, že ho máte?

Nejde o to, jestli jsou kalhoty úzké nebo široké. Jde o rozdíl mezi záměrnou...
6. října 2026,  aktualizováno  8. 10. 20:05

Není to diagnóza postavy ani módní trend. Sloní zadek je poněkud nelichotivé označení pro situaci,...

Volby 2026 skončily, začíná sčítání hlasů. Kde sledovat výsledky online a kdy budou známé?

Vysypávání volební urny ve volební místnosti na Střední průmyslové škole...
10. října 2026  14:15

Volební místnosti se v sobotu 10. října ve 14 hodin uzavřely. Komunální a senátní volby 2026...

Výsledky voleb v Praze: V poločase boje o pražský magistrát vede hnutí STAN

Volební štáb na Malostranském náměstí v Praze (Starostové). Na snímku Petr...
10. října 2026  21:17,  aktualizováno  21:52

Volební místnosti se po 14. hodině uzavřely. Pražané tak rozhodli o budoucím vedení metropole i...

Ve Velké Chuchli chátrá továrna, kde se natáčela Kráska v nesnázích. Dovnitř se chodí křovím

Továrna Klauzovka, Velká Chuchle
4. října 2026

Za křovím ve Velké Chuchli chátrá bývalá továrna, která má za sebou pozoruhodnou historii. Vyráběly...

Obyvatelé Majetína se v referendu vyslovili proti rozšíření těžby štěrkopísku

ilustrační snímek
10. října 2026  20:22,  aktualizováno  20:22

Obyvatelé Majetína na Olomoucku se v pátek a dnes v referendu vyslovili proti plánovanému rozšíření...

Volby v Rychnově nad Kněžnou vyhráli Nezávislí za Rychnov, druhý je Rychnov plus

ilustrační snímek
10. října 2026  20:20,  aktualizováno  20:20

Komunální volby v Rychnově nad Kněžnou vyhráli Nezávislí za Rychnov, získali pět mandátů v...

Výsledky voleb v Hradci: Vítězí primátorka Springerová, v hospodě už jedná o koalici

Primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová už slaví úspěch v komunálních...
10. října 2026  20:22,  aktualizováno  21:59

V Hradci Králové v komunálních volbách zvítězila koalice HDK, TOP 09 a Hradeckých kantorů současné...

Výsledky voleb: ANO míří k vítězství, ale radost chybí. V Ostravě i jinde výrazně ztratilo

Lídr ostravské kandidátky hnutí ANO Richar Vereš ve volebním štábu.
10. října 2026  19:32,  aktualizováno  21:55

Vítězí, ale rozhodně ne s takovou převahou jako před čtyřmi lety. V Ostravě je sečteno přes 90...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 685
  • Celková karma 26,98
  • Průměrná čtenost 984x
Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.