Všichni skvělí novináři už umřeli
Začnu tím, že novinařina dávno není, co bývala. Už totiž nežijí žádní novináři, o nichž by stálo za to mluvit. Skvělý žurnalista Ferdinand Peroutka, kterému nikdo potom nedosáhl ani na kotníky, zemřel už poměrně dávno. Jediná, co se Peroutkovi vyrovnala, byla italská novinářka, spisovatelka a provokatérka Oriana Fallaci, ale ta také v roce 2006 odešla na pravdu boží. A to je tak všechno. Jistěže dřív byla spousta i jiných vynikajících novinářů, ale ti nejsou mezi námi ještě déle, než zmínění dva. Myslíte, že přeháním? Samozřejmě máte pravdu, ale... Zkrátka takhle to vyhlíží efektněji.
Teď si uvědomuji, že je nepřípadné mluvit v souvislosti s Fallaci o pravdě boží. Byla totiž v katolické Itálii ateistkou a kritizovala Vatikán. A teď jistě potěším všechny odpůrce islámu a ty, co odmítají imigranty, neboť Oriana Fallaci byla velmi nesmlouvavá ohledně přístupu k islámu. Jakýkoli dialog s islámskými zeměmi považovala za nemožný a tedy i zbytečný. Měla s tím vlastní zkušenosti. Například se jako jediná novinářka, totiž žena této profese, dostala k šíitskému vůdci Íránu ajatolláhu Chomejnímu a pořídila s ním rozhovor. Musela si však podle tamních zvyklostí vzít na audienci čádor. Přesto kladla Chomejnímu velmi ostré otázky.
Rozhovory vůbec byly její specialitou. Další významní muslimové, s nimiž interview dělala, byli někdejší pákistánský prezident a později popravený Zulfikár Alí Bhutto; libyjský vůdce Muammar al-Kaddáfí, co sešel ze světa lynčováním; palestinský vůdce, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a prezident Palestinské autonomie Jásir Arafat, jenž v roce 1993 obdržel spolu s izraelskými politiky Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem Nobelovu cenu míru, ač byl leckým považován za teroristu.
Slavné rozhovory napsala i s Dalajlámou; s Henrym Kissingerem, ministrem zahraničí v administrativě prezidenta USA Richarda Nixona; s rastafarim, etiopským císařem Hailem Selassiem; s polským vůdcem odborů Solidarita a později prezidentem Lechem Wałęsou, s americkým zpěvákem, hercem, tanečníkem a muzikantem Sammym Davisem mladším. Velice známý je její rozhovor s veleslavným italským režisérem Federicem Fellinim. Toho prý (jako jediný člověk) donutila Oriana Fallaci veřejně vyjádřit osobní politické názory, co on úzkostlivě tajil, ač jeho filmy byly politiky plné (politiky, ne ideologie).
A jsme u merita problému. Mnozí v dnešní době soudí, že jsou média v područí politiků, že jsou novináři zaprodaní, že lžou a manipulují veřejností, že jsou zglajchšaltovaní, že se novináři proměnili z hlídacích psů demokracie a svobody na hlásné trouby všelijakých politických a ideologických zájmů a směrů. Nevím, nevidím do toho natolik, abych mohl hodnotit, či se přiklonit k těmto názorům, případně jim odporovat. Jisté je, že nyní působí ve virtuálním prostředí velké množství propagandistických webů (hodně jich je proruských) a internetových televizí, které se skutečnou novinařinou nemají mnoho společného.
Když jsem o tom všem přemýšlel, napadla mě ta známá, okřídlená průpovídka: »Když pes pokouše člověka, není to zpráva pro noviny. Zpráva pro noviny je teprve až to, když člověk pokouše psa.« Tento legendární výrok je připisován kdekomu, ale nejčastěji Williamu Randolphu Hearstovi, který kdysi založil v New Yorku Hearstův novinový koncern a deníky New York Journal American a Daily Mirror. Není tak docela pravdivý, jako ostatně téměř všechno v žurnalistice, protože když pitbul pokouše člověka, media o tom informují. Po právu, neboť tím upozorňují na problém, a proto je zmíněný výrok zároveň pravdivý. Vystihuje podstatu novinářské práce – informovat o tom, co je zajímavé, co je neobvyklé, co je problematické.
Novinářům se často vyčítá, že vytahují na světlo špatnosti, že víří bahno, že se hrabou ve špíně, že se pasou na lidském neštěstí, jako hyeny na zdechlinách. Určitě se najdou mezi novináři takoví, co z podobných věcí mají potěšení. Ale většina ne, věřte mi. Ostatně zlomyslní a cyničtí lidé se najdou ve všech profesích.
Nedávno jsem slyšel, že není správné, když média informují, že se včera stalo třeba osmdesát dopravních nehod, při nichž zahynuly tři lidé. Prý by spíš měla sdělovat, že včera dojelo bezpečně do cíle například půl milionu aut. Otázkou zůstává, kdo by o takovou zprávu stál? Každý přece ví, že většina věcí dopadne dobře, že naprostá většina lidí dojde ráno bez problémů do práce a vrátí se zase domů, shledá se se svými blízkými, že většina domů, co se postaví, nespadne, že se většina houbařů neotráví houbami, že většinu lyžařů nezasypou laviny, že se většina vlaků nesrazí, že imigranti jsou ve většině slušní lidé atd. Tak proč o tom informovat veřejnost? Není na tom přece nic mimořádného.
Mimořádné – to je to slovo, okolo kterého se točí celá žurnalistika. Média informují především o tom, co je mimořádné, ať už s kladným nebo záporným znaménkem. O tom, co je mimo běžný řád. Pomyslete na to vždy, jak čtete noviny, sledujete televizi, brouzdáte zpravodajskými servery, posloucháte rádio. Média neposkytují kompletní obraz světa. Jen informují o tom, co je mimořádné. Jestliže pak někdo tvrdí, že média jsou plná násilí, zla a neštěstí, měl by si odpovědět na otázku: Proč? Jelikož zlo, neštěstí a násilí jsou díky bohu stále ještě mimořádné, vybočující z řádu, který převažuje.
Jestlipak víte, kdo je autorem výroku, že noviny jsou sedmou velmocí? Byl to Napoleon Bonaparte. V jeho době existovalo šest velmocí – Francie, Anglie, Prusko, Rakousko, Rusko, Španělsko a sedmou velmocí byly podle Napoleona noviny. Bonaparte také tvrdil, že jedny nepřátelsky naladěné noviny jsou horší než stotisícová nepřátelská armáda. Jean-Paul Marat měl v záhlaví svého L´ami du Peuple, tedy Přítele lidu: »Vládci se nám jeví velkými, protože před nimi klečíme. Musíme tedy povstat!« A byl zavražděn. Ale to od té doby mnoho a mnoho novinářů, zejména válečných reportérů a těch, kteří šli do toho, aby odpověděli na ony prokleté otázky – wer, was, wo, wann, wie, warum. Proto je tak málo novinářů, kteří by stáli za zmínku.
Jaroslav Kvapil
Je po eurovolbách, takže něco o rozdělování, spojování a válce
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/22/05/16489/w230/Bf774522.jpeg)
Každý „jaksi ví“, že jsou si všichni lidé rovni, tak hledejme, co nás spojuje, a ne důvody k nenávisti a válčení. Avšak proč se bratřit s každým zmetkem? Kdo je ale ten zmetek a kdo kvalitní produkt?
Jaroslav Kvapil
O blogerovi roku, uličním výboru a tak podobně
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/22/05/16489/w230/Bf774522.jpeg)
Přečetl jsem si několik článků o výsledcích „Blogera roku“, ale hlavně diskuse k nim, a když jsem se brodil tou vyhřezlou zlobou, napadlo mě, že by kompetentní lidé měli tuto anketu zrušit, což se samozřejmě nestane.
Jaroslav Kvapil
Pravda o Červené Karkulce
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/22/05/16489/w230/Bf774522.jpeg)
Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.
Jaroslav Kvapil
Ježíš na krumpáči
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/22/05/16489/w230/Bf774522.jpeg)
Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.
Jaroslav Kvapil
Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/22/05/16489/w230/Bf774522.jpeg)
Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.
Další články autora |
Silné bouřky se přihnaly do Čech, pak řádily na Moravě. Hasiči odklízejí škody
Přímý přenos Meteorologové varovali, že se v neděli objeví velmi silné bouřky s přívalovým deštěm a krupobitím,...
600 °C a mix jedovatých látek. Proč prudce přibývá požárů solárních panelů
Premium V úterý hasiči zasahovali u výbuchu rodinného domu v Šonově na Náchodsku. Pravděpodobná příčina?...
Bouřky jdou přes Česko. Komplikují dopravu, spláchly i festivalové Vary
Od jihozápadu do Česka dorazily bouřky. V Karlovarském kraji na dvou tratích a v Ústeckém na jedné...
ANALÝZA: Fiasko číslo 2. Jak se lhalo o Bidenovi a všichni to věděli
Premium Boj Joea Bidena s vlastní stranou a nápomocnými médii, jež ho vyzývají, aby zabalil boj o Bílý dům,...
Je to vážné, nad Bidenem lámou hůl už i sponzoři. Sám se nevzdá, náhrady jsou
Devadesátiminutová první předvolební debata mezi bývalým republikánským prezidentem Donaldem...
Bouřky jdou přes Česko. Komplikují dopravu, spláchly i festivalové Vary
Od jihozápadu do Česka dorazily bouřky. V Karlovarském kraji na dvou tratích a v Ústeckém na jedné...
Na Kutnohorsku po nehodě auta zemřelo dítě. Další dva lidé jsou zranění
Po nárazu osobního auta do stromu u obce Starkoč na Kutnohorsku v sobotu odpoledne zemřelo dítě,...
Na jedenácti místech v Česku padly teplotní rekordy, v Praze naměřili 34,3 stupně
Na jedenácti místech ze 165 dlouhodobě měřících stanic v Česku dnes padly teplotní rekordy. Nová...
Telefony, počítače i drony. Celníci a finanční správa prodávají zabavené zboží
Celní a finanční správa spouští 9. července dražbu zboží, které celníci zabavily. Elektroniku a...
![Prodej, Pozemky pro bydlení, 2497m2 - Hvožďany u Bechyně, okres Tábor](//1gr.cz/u/free.gif)
Prodej, Pozemky pro bydlení, 2497m2 - Hvožďany u Bechyně, okres Tábor
Bechyně - Hvožďany, okres Tábor
2 042 000 Kč
- Počet článků 653
- Celková karma 13,26
- Průměrná čtenost 989x
https://kvaj.blogspot.com