Synopse hororu »Vraždící nábytek«

»Pod komodami z IKEA zemřely děti. Z amerického trhu zmizí, v Česku zůstanou« – hlásá titulek článku na iDNES.cz. V textu je pak vysvětleno, že smrtící nábytek nebyl připevněn ke zdi, jak doporučují návody k němu.

Připadá mi to podobné, jako když někdy čtu, že na silnici zahynulo v autě malé dítě, neboť jeho matka řidička předjížděla přes plnou čáru v nepřehledném úseku a v protisměru se čelně střetla s kamionem. Logické by pak bylo, aby vozy toho typu, v kterém se dítě vezlo, stáhl výrobce z trhu, protože nejsou pro malé děti bezpečné. No ale švédský nábytkářský řetězec nijak nelituji. Beztak vyrábí levný aušus z papundeklu. Mám s tím zkušenosti. Sám jsem nějakou tu komodu už složil, ale všechny přišrouboval ke zdi, takže se mi žádná ještě nepřekotila. A to k nám občas přijde vnouček, který měl donedávna období otvírání šuplat.

Zajímavá byla ovšem diskuze pod textem o vražedných komodách. Řada debatérů se v ní posmívala Amíkům, jak jsou blbí. Prý mají na výrobcích upozornění na všechny nesmysly, jako třeba, že se dětem nemá strkat hlava do trouby u sporáku, ale dobrou radu z návodu na ikeackou komodu, aby jí připevnili ke zdi, si nepřečtou. Jistý na Floridě žijící Čech však škodolibým krajanům z vlasti oponoval, že potrhlí jsou spíš Češi, ježto Američané si kupují masivní nábytek, mají větší domy, byty, pokoje... Jak to zpíval Vlasta Burian? „Do Ameriky jezdí parníky, když tam přijedeš, zdá se ti všechno veliký...“ To platí pořád, až na parníky. Dneska by Burian musel zpívat například: Do Ameriky lítaj letouny, v Americe už se těší na ty český blbouny... Jenže to by bylo o poznání pitomější a ani by se to tolik nerýmovalo.

Tedy řeknu vám, že kdybych se odstěhoval do Ameriky a usadil se na židli třeba v Tampě, jako zmiňovaný diskutér, také bych si pořídil velký dům a do něj bytelný nábytek ve stylu Ludvíka čtrnáctého a pokud bych neměl dostatek peněz, tak aspoň něco menšího, dejme tomu ve stylu Ludvíka desátého. Ne, vážně, prý se v Americe nábytek z řetězce IKEA ani neprodává. Tak nevím, nějaký asi ano, když ty děti přišly o život tam. Leda by ho kupovali samí evropští přivandrovalci. Nebo by se ta neštěstí musela přihodit rovnou v prodejnách IKEA, kam si chodí Američané nejspíš obhlížet, co si nekoupí, případně si zvyšovat vlastní sebevědomí pohledem na to, jak se v Evropě žije bídně.

Končím. Stejně je to nechutné, když si tropím srandičky na podkladě tragédií malých dětí. Laskavý čtenář však jistě pochopil, že z toho si legraci nedělám. Ve skutečnosti jsem chtěl napsat, že lidská blbost je věčná. Tady i za Velkou louží. A také nezná hranic, stejně jako hudba. Ačkoli i hudba jakési hranice má, neboť se mi právě porouchal přehrávač cédéček. Kdo ho vyrobil...? Kde je ten štítek...? Aha. Číňané! Tak si to pustím z YouTube, tam vážně žádné hranice nejsou. Sakra, teď vypnuli na chvíli proud. Kdybych měl internet v mobilu, nemuselo by mi to vadit. Kouknu do peněženky a vidím ty hranice zřetelně. Pořád stejná písnička – všechno je o penězích. Tu ale znám už nazpaměť. Nemusím si tedy aspoň nic pouštět.

Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/ikea-usa-kanada-komody-pradelniky-deti-smrt-fku-/eko-zahranicni.aspx?c=A160629_070638_zahranicni_ane