Přestěhuje se Afrika do Evropy?
Jistý člověk mi předložil poměrně jednoduchou úvahu. Vyšel z webu Světové statistiky online, kde se lze dovědět, že čistý populační přírůstek od začátku roku k dnešnímu dni činí přes tři miliony lidí. Na základě toho dotyčný tvrdil, že obyvatelé přibývají hlavně v Africe a že tento kontinent je přitom nejvíc zasažen oteplováním a suchem. Podle něj je „absolutně vyloučeno, aby se tam uživili ti, co tam teď jsou a s těmi přebytečnými se dají na cestu i ti přibývající, bude to stovky milionů lidí“. Tento vývoj mohou prý změnit jedině války, a válku on tady kvůli svým dětem nechce. Následně to vše spojil s černošským modelem v letáku Lidlu. Problém přitom nevidí v „jednom černouškovi“, ale v tom, že má stamiliónů bratříčků, a ty Afrika neuživí, takže mají jedinou možnost vybít nás a přestěhovat se sem... Takováto úvaha, která až po ten leták vypadá celkem logicky, je ale ve skutečnosti demagogií a klasickou ukázkou šíření paniky.
Obrovský růst světové populace je samozřejmě jedním z největších problémů současného lidstva. Jaké však bude mít její další zvyšování faktické důsledky, dnes určitě nikdo neví. A věřit tomu, že by to odhadl nějaký Iksypsilon, je hloupost. Dále představa, že se třeba letos či příští rok zvednou stamilióny Afričanů a vydají se na pochod do Evropy, je také absurdní. V roce 2015 přišlo do Evropy asi jeden a půl milionu uprchlíků, vloni jich bylo o dvě třetiny méně a většina z nich po oba roky pocházela ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, čili ze zemí, kde jsou válečné konflikty a až v dalším pořadí byli Eritrejci, tedy lidé z Afriky. Imigrantů je sice i tak víc než dost a rovněž oni znamenají pro náš světadíl vážný problém. Není ale namístě nyní strašit stamilióny Afričanů, kteří jsou na cestě do Evropy s úmyslem nás vybít. A pokud by měla vypuknout válka velkých rozměrů, či rovnou světová, pak by měla řadu příčin a do Evropy se stěhující Afričané by nebyli tím hlavním důvodem.
Další problém shora uvedené úvahy či „prognostického“ konstruktu tkví v tom, co s tím my můžeme dělat. Psaní textů, ani jakákoli forma vztekání se a panikaření populační vlnu jistě nezastaví, nezabrání migraci, případné válce, globálnímu oteplování... Nepomůže nám ani, kdyby se Česká republika zcela izolovala od světa, proti imigrantům postavila kolem celé země něco takového, jako je například čínská zeď, všechny obyvatele ozbrojila po zuby a vycvičila k boji, vysadila na všech polích řepku, zbylé plochy pokryla solárními panely, zakázala produkovat jakékoli množství oxidu uhličitého, zřídila úřad, co by potíral veškeré sluníčkářské projevy a už vůbec ne, kdyby nařídila všem obchodním řetězcům nabízet v reklamních letácích oblečení jen na modelech a modelkách árijské rasy, důkladně prověřených, že nekoketují s islámem, aby si nikdo nemohl myslet, že jsou to muslimové.
Tohle byla samozřejmě satirická vložka, kterou jsem chtěl říct, že jevy, jichž se autor oné úvahy děsí, jsou pro nás do značné míry vis maior. Nás daleko víc ohrožuje, podléháme-li tlaku apokalyptiků a agresivních panikářů a necháváme se od nich vystrašit k smrti. To může vést jen k nástupu různých psychopatických vůdců. Psychopati se totiž nebojí a když mají zároveň vůdcovské sklony, činí to z nich charismatické osoby, za kterými jsou ochotny jít strachem zmanipulované a následně bojovně naladěné zástupy. A dvě třetiny lidí prý vedení potřebují. Ještě se ovšem musím vyrovnat „poučkou“, která je nyní velmi frekventovaná, a sice, že ďáblovi (zlu) stačí k vítězství, aby lidé uvěřili, že neexistuje. To je jistě moudré varování, ale nelze se spokojit pouze s ním. Potřebujeme k té poučce připojit ještě rozum (třeba ten známý selský), který nám může pomoci rozpoznat, jestli ten, co ukazuje na zlo, není zrovna tím pravým ďáblem a pokouší se jenom odvést pozornost od sebe jiným směrem.
Jaroslav Kvapil
Vlastenectví jako hluboký cit, nebo iluze, nebo je vlast tam, kde je dobře?
Na včerejšek 14. září 2026 připadlo 89. výročí úmrtí prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který řekl o patriotismu: „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“
Jaroslav Kvapil
Máme příliš mnoho nemocnic?
Následující text je sice polemikou s článkem Josefa Nožičky „Podle prezidenta máme nadbytek nemocnic. Co by se dělo, kdyby něco takového řekl Babiš?“ Zaujal mě ale hlavně proto, že jsem o tomto tématu psal již před 30 lety.
Jaroslav Kvapil
Andrej Babiš jako Otec vlasti
Miluje Andrej Babiš Českou republiku? O tom nemůže být pochyb. Tedy za předpokladu, že on tuto zemi řídí, potažmo ji vlastní. Je tudíž i vlastencem. Spíš vlastníkem, ale to jsou jen drobné rozdíly mezi češtinou a slovenštinou.
Jaroslav Kvapil
Srpnová okupace 1968 a prezident Petr Pavel
A zas to tady bylo, tentokrát 58. výročí okupace Československa vojsky pěti armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Zuří také kampaň proti prezidentu Pavlovi, který prý okupaci schvaloval.
Jaroslav Kvapil
Od radnice Prahy 5 Smíchovem až na Jiráskovo náměstí
Fotografická procházka Smíchovem od radnice Prahy 5 na Jiráskův most (pohledy z něj na obě strany po toku i proti proudu Vltavy) a Jiráskovo náměstí.
| Další články autora |
Poznejte český film jen podle obrázku
České filmy jsou plné nezapomenutelných hlášek, legendárních postav a scén, které známe snad...
Odchod z Primy ho nakopl. Honza Dědek promluvil o nové televizi i otcovství po padesátce
Honza Dědek má za sebou mimořádně turbulentní období. Během posledního roku a půl se stal poprvé...
Smíchov čeká velká tramvajová výluka, 6 linek změní trasu. Jak to bude s náhradní autobusy?
Smíchov čeká tramvajová výluka, která potrvá déle než dva týdny. Kvůli instalaci železničního mostu...
Letecký obr se vrací do Prahy! Airbus A380 přiveze i luxusní novinku pro cestující
Na Ruzyni se vrací pořádný obr. Milovníci letadel si mohou do kalendářů zakroužkovat čtvrtek 1....
Ve Velké Chuchli chátrá továrna, kde se natáčela Kráska v nesnázích. Dovnitř se chodí křovím
Za křovím ve Velké Chuchli chátrá bývalá továrna, která má za sebou pozoruhodnou historii. Vyráběly...
Lidé v Plzni vzpomínali na Václava Havla při neformálním happeningu na mostě
Lidé v Plzni dnes při neformálním happeningu na mostě Ivana Magora Jirouse zavzpomínali na...
V Č. Lípě najel vlak do nastraženého kamení, podobná nehoda se tam stala v září
V České Lípě dnes v podvečer najel vlak do nastraženého kamení na kolejích, provoz na trati do...
Jeden člověk se zranil při požáru domu ve Starém Městě pod Landštejnem
Při požáru domu ve Staré Městě pod Landštejnem na Jindřichohradecku se dnes zranil jeden člověk....
Starosta Šp. Mlýna má přihlášení nových lidí k pobytu před volbami za účelové
Starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura (Špindlerův Mlýn - Město s vizí) podnikl právní kroky...
- Počet článků 685
- Celková karma 26,98
- Průměrná čtenost 984x
https://kvaj.blogspot.com



















