Klima má „ochránit“ vyšší DPH na maso v Německu

V Německu spadají maso, mléko a další živočišné produkty pod zvýhodněnou sazbu DPH (7 %) a Spolkový úřad pro životní prostředí nyní požaduje, aby byly přesunuty do běžné sazby (19 %), neboť přispívají k poškozování klimatu.

Zpráva ČTK z 2. srpna 2016 uvádí, že celosvětová teplota roste, oceány musejí absorbovat rekordní množství tepla a zásoby podzemní vody jsou na historicky nejnižší úrovni. Tyto změny mimo jiné negativně ovlivňují populace zvířat a přispívají k šíření toxických mořských řas. Vyplývá to ze závěrů výroční zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) o stavu klimatu na planetě za rok 2015. Zpráva NOAA se věnovala padesáti různým klimatickým aspektům a k nejcitelnější zařadila rostoucí teploty. Dramatická situace klimatu byla způsobena hlavně kombinací dvou faktorů – klimatického jevu El Niňo a globálního oteplování zapříčiněného lidskou činností. 

Nechci se zprávou NOAA přímo polemizovat. Vždyť se na ní podílelo na čtyři sta padesát vědců z celého světa. Takže zpět do Německa, kde s požadavkem Spolkového úřadu pro životní prostředí nesouhlasí například ministr zemědělství Christian Schmidt (CSU), který nechce „občanům prostřednictvím penalizační daně předepisovat, co mají jíst a pít“. Distancovala se od něj i ministryně pro životní prostředí Barbara Hendricksová (SPD), která prohlásila, že zvýšení DPH na maso, mléko... není návrhem ministerstva pro životní prostředí, ale Spolkového úřadu pro životní prostředí. Jeho zpráva poukazuje především na zemědělské dotace, jež mají škodlivý dopad na životní prostředí a klima a kritizuje ambivalentní přístup německé vlády, která se na jedné straně globálně několikrát zavázala k boji proti změně klimatu, na druhé straně vydává 57 miliard eur (jeden a půl biliónu korun) na subvencování živočišné výroby.

Problém je však v tom, že různé „vědecké“ zprávy varující před hrozbou zvyšujícího se globálního oteplování dovedou snad postihnout jeho příčiny, ale opatření, která navrhují pro snížení vlivu lidské činnosti na klima, jsou jednak velmi vágní a jednak neskýtají žádné záruky, že budou mít kýžený efekt a nedokážou stanovit ani časový horizont, kdy by se ta opatření měla příznivě projevit. Jde tedy o to, že máme dnes investovat do opatření, která kdosi navrhuje, omezovat se, vydávat víc ze svých kapes třeba za některé potraviny, aby se někdy v budoucnu možná zastavil nebo jen přibrzdil tred zvyšování teploty na planetě... A to ještě za předpokladu, že vývoj bude lineární a nenastanou okolnosti, které nyní nelze předvídat. 

Ambivalentní přístup totiž mají totiž všechny vlády, nejen ta německá. Zavázat se k boji proti změně klimatu je totiž jedna věc, a chtít po lidech, aby se omezovali, jedli třeba zrní místo masa, je zase věc druhá. Navíc za situace, kdy se „vládci“ sami nehodlají omezovat ani v nejmenším. Kromě toho formulace „boj proti změně klimatu“ je očividně aktivistický termín. U nás to známe z dob socialismu, kdy jsem také ustavičně proti něčemu a za něco „bojovali“, ale výsledky takových bojů byly buď žalostné nebo vůbec žádné. Čouhá z toho všeho jako sláma z bot totiž snaha jistých aktivistů ve jménu jakýchsi „vyšších cílů“ lidem předepisovat, co smějí a nesmějí dělat, co smějí jíst..., zkrátka rozhodovat a vládnout, aniž by k tomu měli mandát třeba z voleb. Napadá mě i jiné pořekadlo – kázat vodu a pít víno.

Dejme tomu, že by se v Německu podařilo prosadit DPH 19 procent na maso, mléko a jiné živočišné produkty. Lze předpokládat, že by se to jakkoli projevilo na snížení globálního oteplování? Těžko. Akorát by si ti, co na to mají, sáhli trochu hlouběji do kapes a spotřebu těchto produktů by omezili pouze ti, co na to nemají. A vzhledem k tomu, že je v Německu vysoká životní úroveň, bylo by jich žalostně málo, aby to mohlo něco znamenat ve vztahu ke klimatu. Německo je jistě průmyslová země i velký producent potravin, žije tam přes osmdesát milionů lidí, ale z celosvětového hlediska nepředstavují jakákoli opatření v této zemi nic podstatného. Aby se s klimatem začalo něco dít, musely by zavést velmi razantní opatření takové země, jako jsou Čína, USA, Rusko, snad Brazílie, Kanada a koordinovaně všechny země Evropy, Japonsko a tak dále. A stále tu zůstává pochybnost, kdy a jestli by se taková opatření projevila způsobem, jak bychom si přáli.

A konečně podle pastafariánů, kteří tvrdí, že vesmír stvořilo létající špagetové monstrum, bylo globální oteplování způsobeno úbytkem pirátů. Důkazem je Somálsko, kde je nejvyšší počet pirátů a díky tomu nejmenší koncentrace oxidu uhličitého na světě. Samozřejmě je to satira, ale tato „klimatická teorie" je založena na náhodných korelacích a poukazuje, jak mohou být zavádějící. Ovšem jak si být může běžný člověk jistý, že různé zprávy vědců o změnách klimatu nestojí také na náhodných vztazích mezi rozličnými procesy a veličinami, co klima ovlivňují. Přinejmenším částečně, neboť jejich teorie pracuji s mnoha neznámými a proměnnými. Nikdo na planetě totiž nedokáže s jistotou říct, jak přesně z dlouhodobého hlediska a ve vzájemných souvislostech působí jednotlivé faktory, které ovlivňují klima a jeho vývoj.