Češi jsou spíš komunisti než fašisti

Proč v Česku zatím neuspěla fašistická strana? Takovou otázku nepoložil, ale rovnou na ni odpovídal ve svém komentáři Jiří Pehe na serveru Novinky.cz. A sice tak (v parafrázi), že fašisti nemají u nás na co navazovat.  

Komunisti však podle komentátora na co navazovat mají, takže komunistická strana u nás stále disponuje značným vlivem. Zde je odkaz na komentátorův text: http://www.novinky.cz/komentare/397998-komentar-proc-v-cesku-zatim-neuspela-fasisticka-strana-jiri-pehe.html

Zamýšlet se nad fašizujícími politickými směry je ale problematické, neboť termín fašismus nemá pro každého stejný obsah. Zatímco Jiří Pehe v komentáři třeba říká, že se u nás za protektorátu prosadil fašismus oficiálně v tvrdé nacistické formě, ale jako německý import, řada badatelů odmítá spojovat například italský fašismus a německý nacismus do jedné kategorie. Důvodem je, že pro Hitlerův nacismus byly zásadními prvky programu rasismus a antisemitismus, kdežto Mussolini měl ve svém hnutí řadu židovských členů. Proto se jeví tyto ideologie jako vzájemně neslučitelné.

Fašismus i nacismus (asi je nemá cenu do minulosti příliš pitvat) představují každopádně zrůdné totalitní ideologie, co způsobily obrovské lidské utrpení, ač nacismus nesrovnatelně větší. Každý ale, kdo dnes označí nějaké politické uskupení za fašistické nebo nacistické, ať přitom použije či nepoužije zjemňující předponu „neo-“, by měl napřed přesně vysvětlit, co tím myslí, protože jinak se jedná jen o nálepkování. To však může těžko udělat člověk, co chápe nacismus coby tvrdou formu fašismu. Zmatení pojmů vnáší do úvah o totalitních ideologiích už jakási definice nacismu, totiž nacionálního socialismu jako krajně pravicové totalitní ideologie založené na vypjatém nacionalismu, prvcích socialismu, militarismu, rasismu a antisemitismu. Nejsem si jistý, ale mám pocit, že takové chápání nacismu vnutil světu Stalinův bolševický Sovětský svaz po druhé světové válce. 

Hitlerův nacismus měl za největšího nepřítele, svého i lidstva, sice právě bolševismus, ale asi jen proto, že bolševismus znamenal nejnebezpečnější konkurenci pro jeho světovládné cíle. Když se nad tím zamyslíme, bolševismus a nacismus jsou vlastně ideologie stejného druhu. Rozdíl je, že národní socialismus pracuje s nacionální ideou německého árijského nadčlověka a jiné rasy, hlavně židovskou, považuje za méněcenné, zatímco bolševismus staví na ideji nového sovětského člověka a nahrazuje rasismus třídním principem. V obou těchto totalitních ideologiích lze takovým způsobem prakticky kohokoli označit za nepřítele a ospravedlnit tak jeho likvidaci. Koneckonců árijští nadlidé i noví sovětští lidé to tak dělali, když měli moc ve svých rukou.

Jiří Pehe má pravdu, když tvrdí, že v českých zemích měla už před válkou relativně velkou podporu komunistická strana. Souviselo to s tím, že plebejský český národ tíhl daleko více k levicovým hodnotám a komunistická idea, co si budeme nalhávat, je ve původní podobě velice přitažlivá a sympatická. Vytváří obraz světa, kde si budou všichni lidé rovní, budou společně tvořit a pracovat a také společně užívat plodů své práce, světa, v němž nebude pánů ani otroků, kde nebudou války, bída ani nenávist a jedni nebudou vykořisťovat druhé. Komunismus maluje obraz ideálního světa a ideálních lidí a jako takový je utopií, pomocí níž však nelze vládnout. Pomocí ideologie bolševismu ano, jak víme z vlastní zkušenosti. A Gottwald byl bolševik a vládnout chtěl. Tak se komunistická strana pod jeho vedením stala bolševickou a takovou je dodnes.

Neměli bychom se nechat zmást tím, že se jako bolševická současná česká komunistická strana nechová. Dokud musel, tvářil se i Gottwald jako demokrat. Vynahradil si to později, když uchvátil moc. Bylo by to tak i tentokrát, kdyby nastaly podmínky pro restauraci vlády bolševiků. Možná by Jiří Pehe nemusel tolik rozebírat, proč u nás zatím neuspěla nějaká fašistická strana, ale měl by se pozastavovat spíš nad tím, jaké úspěchy dlouhodobě slaví v Česku bolševická komunistická strana. Jenže on asi bere takovou situaci jako housku na krámě a dokonce říká, že komunisti hrají sanitární roli vůči fašismu a extrémní pravici. Ale nebezpečí, jaké by hrozilo od fašizujících stran, za které Jiří Pehe zřejmě považuje třeba Úsvit či Dělnickou stranu, kdyby získaly významný vliv, je v podstatě směšné proti tomu, co by dokázali neobolševičtí komunisti u moci.