Nástroje pro boj s krizí a inflací se budují léta. Babiš v době hojnosti jen rozhazoval

Atributy, které tvoří stabilní stát jsou vše, jen ne to, co prezentuje absolutním způsobem bývalý předseda vlády a nejen on. 

K tomu, aby stát odolával ekonomickým výkyvům a zákonitým cyklickým krizím, se dá předcházet jediným způsobem. Podpora investic a budování segmentů ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou. To jsou produkty, které tak snadno nepodléhají inflačním tlakům a mají velký vliv na sílu ekonomiky a příjmy do státního rozpočtu. 

Možná zdánlivě hloupý, ale jednoduchý případ. V době utahování opasků Václava Kaluse prudce zdražila jedna komodita. Byl to tehdy docela šok a pro řadu lidí se stala nedostupnou. Měla vysokou kvalitu, ačkoli nebyla ještě v žádném případě ovlivňována směrnicemi z Evropské unie. Byly to přesnídávky, Hamé vědělo, že je matky budou kupovat dále, vědělo, že musí udržet jejich kvalitu kvůli malinkým spotřebitelům a nastavilo asi celkem reálnou tržní cenu. Kvalita a značka. Důsledek byl ten, že cena, která v první polovině 90. let vyskočila tehdy někam k závratným 15 korunám (doufám, že si to pamatuji dobře) se držela neuvěřitelně dlouhou dobu a inflačním tlakům nepodléhala. Není to úplně ideální příklad, ale je lidový, jak milují naše zlatíčka Babiš se Zemanem. 

Otevřená ekonomika, kterou tvoří montovny a nízkomaržová produkce, je korouhví ve větru a točí se tak, jak ekonomický vítr fouká. Mimochodem naše inflace je devátá nejvyšší v Evropě. Nejsme sami, povyk je z jedné strany pochopitelný, ale z druhé strany asi trochu přehnaný. Nedá se nic dělat, v oběhu je obrovské množství vytištěných peněz, bez reálné hodnoty, můžeme jen smutnit po férovém Zlatém standardu. Vzhledem k tomu, že naše hospodářství nemá silné základy, nebo jen minimum, zákonitě se u nás budou výkyvy na světových trzích projevovat více. 

Zde je hned jeden argument, který při aspoň malých znalostech křičí: proč proboha baštíte zrovna Babiše? Agrofert lze charakterizovat třemi sloupy. Odřít zaměstnance co nejvíc, vytrvalá snaha zlikvidovat konkurenci v podobě malých a středních farmářů a právě ta nízkomaržová výroba. Všechny tři faktory mají jednu společnou věc, málo peněz do rozpočtu, právě ti malí a střední přispívají v souhrnu mnohem více, než tohle neokomunistické JZD. Babiš je vždy první, koho se krize dotkne a paradoxně také ten, který na ní nejvíc vydělá. Stačí mu prostě lehce zvýšit ceny svých většinou podřadných a ošizených produktů (zdůrazňuji většinou) a rázem je v souhrnu v krásných číslech. Banky mu nepůjčují nadarmo, i nadále.

Faktem je, že nejen Babiš, ale i předchozí vlády naprosto kašlaly na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Babiš je najednou milovník uklízeček a nepedagogických pracovníků (trochu jim přidal). Že je tak nemiloval osm let předtím. Ovšem zásadní chybou naprosto všech vlád po revoluci je investiční politika. Ale vykřičník je opět u Babiše, protože on vládl v době největší konjunktury a investice nebyly. Celý Plán národní obnovy je opět jen moc hezký plakát pro hloupé voliče. Co nedá EU, nebude, a to si nebudeme nic namlouvat, nejen u Babiše je každá dotace automatickou osobní portmonkou. 

Prostě se tu třicet let nedělalo vůbec nic, ze strany státu, pro segmenty ekonomiky, které se zabývají komoditami s vysokou přidanou hodnotou a to je strašně vidět na nestabilitě ekonomických ukazatelů. K tomu se tu navíc intenzivně likviduje školství. Ano Babiš tam nalil peníze, ale to už dnes zdaleka nestačí, kvalitní lidé prostě učit jít nechtějí a není se co divit. Ve sborovnách působí obrovské množství nekvalitních "pedagogů", je to takové malé veřejné tajemství. Všichni to ví, ale když mi dítě nosí jedničky, proč bych to řešila, že? To že nic neumí je sekundární. A vlády, včetně té Fialovy, byť jí jinak velmi fandím, raději strčí hlavu do písku, nebo znovu osekají osnovy. Místo skutečné reformy. To se ty kvalitní segmenty ekonomiky budou jen těžko vytvářet. 

Vláda Petra Fialy má aktuálně velmi omezené prostředky k tomu, aby s inflací něco dělala. Lidi by se už konečně měli zamyslet nad tím, že jen saldo průběžného financování důchodů bude za pár let doslova děsivé. Co může asi dělat s cenami energií, když jsme v tržním prostředí a dávno ČR akceptovala směrnice o volném obchodu. Může jen rozdávat, ale z čeho? Není vše jen vina Babiše. Jsou tu obrovské strukturální nedostatky jdoucí hluboko do minulosti. Ale tanečky s důchodci, falešná lidovost člověka, jehož rozhled končí u vlastní peněženky, ničemu nepomohou.