Obchodní válka?

Celní nebo obchodní války tady byly již snad o té doby co vzniklo clo. A to bylo již opravdu dávno. I v Bibli můžeme najít zmínku o hostině Krista u celníka Matouše.

Historie celnictví má dlouhou tradici, a jeho vývoj je úzce spjat s dějinami obchodu. Mělo to svou logiku, clo kromě ochrany domácích výrobců přinášelo i příjmy do státní či jiné pokladny. Uvádí se, že první písemné zmínky o clech sahají až do starověké Mezopotámie, kde cla tvořila podstatnou část příjmů chrámů. Ovšem zákon akce a reakce neplatí jen ve fyzice, ale taky v politice. Zvýšení cel jednou zemí obvykle vyvolávalo reakci postižené země zpravidla zvýšením cel jiného zboží nebo i dalšími opatřeními. Mohlo tak docházet ke spirále a celní válce, která často přerůstala do obchodní. Historie takových případů zná dosti a nebylo výjimkou, že vedly k dlouhotrvajícímu konfliktu mezi příslušnými zeměmi. Jedněmi z takových válek byly například anglicko-nizozemské, které se vedly o světovou nadvládu, získání, respektive udržení vedoucího postavení ve světovém obchodu a hospodářství, převahy a monopolu v důležitých oblastech. A zde nezůstalo jen u obchodních válek, ale došlo i k použití zbraní. No válka nikdy nepřináší mnoho dobrého. Důsledkem obchodních válek bylo například také zvýšení cen a tím negativní dopad na obyvatele, omezení mezinárodního obchodu, zpomalení ekonomického růstu a pokud došlo i na zbraně pak ztráta lidských životů a ničení majetku.

No a jak je tomu v současné době? K obchodním konfliktům může docházet i mezi spřátelenými seskupeními. Například v roce 2018 zvýšily Spojené státy cla na ocel a hliník z EU. Ta si to nenechala líbit a odpověděla zavedením cel na americké výrobky jako motorky Harley-Davidson, whiskey bourbon a další.

Většinou jde o vedoucí postavení ve světovém hospodářství. Tak je tomu i tentokrát. Od počátku 21. století dochází k významným změnám v globálních vztazích. Spojené státy, které byly dlouhá léta nejsilnější ekonomikou světa byly v současnosti předstiženy Čínou. Ta se rychle dere dopředu. Například před 22 léty byla ještě na 10. místě a v roce 2008 již na 3. místě za USA a Japonskem. To se projevuje i v celní politice. Příkladem může být levná a masová výroba elektromobilů v Číně, které ostatní země nejsou schopny významněji konkurovat. USA proto zvedají cla na čínské elektromobily až čtyřnásobně, na 100 % z 25 %. a trojnásobně na baterie a komponenty do baterií To ovlivní dovážené čínské zboží v hodnotě 18 miliard USD. Souvisí to možná i s nadcházejícími prezidentskými volbami a oslovením voličů ve státech s významným automobilovým průmyslem.

Pozadu nechce zůstat ani EU a na elektromobily dovážené z Číny předběžně zvýší clo, sice ne ve výši 100 % jako USA, ale ze současných 10 na 17 až 38 procent. Cílem je ochránit domácí automobilový průmysl. Tady zase mezi zeměmi EU nejsou jednotné názory. Například Francie jejíž automobilky se soustřeďují především na evropský trh je pro co nejvyšší uvalení cel. Oproti tomu zejména Německo se obává odvetných opatření a tlačí na co nejnižší cla. Rovněž třeba i Švédsko a Maďarsko jsou proti zvýšení cel. Německo se snaží udržet dobré podmínky pro podnikání svých firem v Číně, která byla osm let jeho nejdůležitějším a největším obchodním partnerem. V prvním čtvrtletí letošního roku, ale Čínu předstihly Spojené státy. Čína představuje největší světový automobilový trh a velké odbytiště pro evropské, a především německé výrobce automobilů. Na druhé straně je i jejich velkým exportérem, například jen loni do EU vyvezla elektromobily v hodnotě deseti miliard eur a svůj tržní podíl zdvojnásobila na osm procent. Uvalení vysokých cel na dovoz evropských aut by mělo značně negativní dopady. Má to již nyní i vliv na propad akcií evropských a zejména německých automobilek, které klesají právě podle toho, jak velkou část jejich exportu tvoří Čína.

Evropská komise odůvodňuje opatření tím, že Čína používá neúměrně velké dumpingové dotace a kazí tak neférově konkurenci na evropském trhu. Čínští výrobci a jejich dodavatelé dostávají pobídky formou výhodných úvěrů, daňových úlev nebo levných pozemků. Řada evropských firem má továrny přímo v Číně, a případná cla by se tedy vztahovala i na tyto společnost. Neboť i ony inkasují podporu, sem patří například i automobilka Elona Muska.

Podle Číňanů jsou ale potraviny v EU také vyráběny s dumpingovou podporou a ve hře jsou tak i odvetná cla na tyto výrobky. Předpokládá se, že požádají o prošetření subvencí týkajících se dovozu některých mléčných produktů. Odveta se může dále týkat například i vepřového masa vyváženého ze Španělska nebo francouzských potravin a vína, které se do Číny vyvážejí také ve větším množství. Celkově unijní země loni vyvezly do Číny vepřového v hodnotě téměř tří miliard eur a z toho jen Španělsko za 1,2 miliardy eur. A třeba koňaků se tam z EU loni vyvezlo 61,5 milionu lahví. Čína pohrozila odvetnými opatřeními nejen v zemědělství, ale i letectví a u automobilů s velkými motory.

Cla logicky zvednou ceny čínských elektromobilů, které jsou dnes na trhu suverénně nejlevnější. Rovněž více než 90 procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dováží evropské automobilky z Číny. Zvýšení cen těchto importů nebo jejich blokace budou tak velmi výrazně působit proti EU vyhlašovaným zeleným a klimatickým cílům a Green Dealu. Ten se tím výrazně zdraží a budou jej platit spotřebitelé.

Čínští výrobci se budou jistě snažit obejít zvýšení cel exportem přes třetí země a urychlením své výroby v zahraničí. Například, aby se dostali do Americké zóny volného obchodu vozidla mohou exportovat nejdříve do Brazílie nebo Mexika. Výrobní přítomnost zvažují například v Turecku. Levné čínské elektroauto Leapmotor T03 se začalo vyrábět v Polsku. Velkou investici provedou třeba na Slovensku u Šuran, kde postaví továrnu na výrobu baterií pro elektromobily. Investice dosáhne 1,23 miliardy eur a stát ji podpoří pobídkami v objemu 214 milionů eur. Z toho 150 milionů eur bude ve formě dotací a 64 milionů eur v podobě úlevy na dani z příjmů, Projekt, který zahrnuje také vybudování vědecko-výzkumného centra, je druhou největší zahraniční investicí v historii Slovenska. Investor tam vytvoří přes 1300 pracovních míst. Celá produkce bude určena na export na trh Evropské unie. Tady je však třeba vidět, že kompenzace poklesu čínského export zvýšenou výrobou aut v Evropě bude pravděpodobně znamenat jejich zdražení pro koncové zákazníky.

Bude jistě zajímavé sledovat, jak se budou dále obchodní vztahy vyvíjet. Vzhledem ke globalizaci světové ekonomiky se dopady celních válek dotknou i zemí, kterých by se to na první pohled jakoby netýkalo. Nepříznivé dopady výše zmíněné tak lze očekávat i u nás. Kromě toho může být ovlivněn i export Škodovek do Činy. Teď půjde o to, aby se podařilo negativní důsledky co nejvíce minimalizovat. O tom, zda se dočasně zvýšená cla ze strany EU stanou na několik let definitivními by se mělo hlasovat v druhé polovině letošního roku. Uvidíme, jak se k tomu postaví naše vláda.