Sousedovi chcípá koza! Máme z toho mít radost?

Vlna imigrantů zaplavila Německo. A další jsou na cestě. Německá ekonomika byla vždy tak silná, že vlekla vpřed celou Evropskou unii. Bude na to mít sílu i nadále?

Německo bylo od počátku ekonomickým lídrem Evropské unie. Jeho ekonomika byla jako zdatný býk, zapřažený do pluhu, který nezná únavu a oře brázdu za brázdou. Ten tah byl tak mocný, že se některé země patřící do EU mohly v podstatě jen vézt. Nejmarkantnějším příkladem je Řecko, ale i naše republika z provázanosti s německým průmyslem těžila (i když jsme se zdaleka tak dobře jako Řekové neměli a Němci si vždy dokázali své investované prostředky v podobě dividend zase stáhnout domů).

Teď německému motoru hrozí přetížení, možná i úplné zadření. Do Německa se přilila obrovská masa ekonomických migrantů. Pokud by to byli migranti běžní, u kterých nastane po čase přirozené začlenění do společnosti, najdou si práci a začnou místo čerpání ekonomických výhod sami hodnoty vytvářet, bylo by to v pořádku. Jenže ekonomičtí migranti nemají zájem pracovat. Jak ukazují statistiky, jen mizivé procento se jich prozatím začlenilo do pracovního procesu. A pokud ano, tak ještě většinou jen jako podpora pro hladký přísun dalších ekonomických migrantů, tj. například jako tlumočníci.

Takže již teď je k výkonnému německému motoru připojeno soukolí s obrovským odporem. Kromě přímých výdajů na každého migranta (a ty jsou dle oficiálních údajů na jednotlivce mnohem větší než výdaje na „domorodého“ obyvatele, nacházejícího se ve stejné situaci), vzrůstají geometrickou řadou náklady na bezpečnost.

A to vše je teprve začátek. Statisíce migrantů, kteří již v Německu jsou, má nárok na přivedení svých rodin. A protože to jsou převážně rodiny hodně početné, bude to znamenat přísun dalších milionů lidí. Právo přivést si rodinu umožňují německé zákony, proto se tomu prakticky nedá zabránit. Může to vůbec Německo ještě zvládnout, když už teď se zdá, že všichni jedou na doraz, zvedají se varovné hlasy z měst a dalších územních celků, že finanční zátěž začíná být neúnosná?

Když sleduji diskuse k otázkám migrace, často se objevují názory, že si za to Německo může samo, „dobře mu tak“ a „koho si tam pozvalo, toho tam má“ a „jen ať si to vyžerou“. Tak nějak po vzoru: „sousedovi se nedaří, radujme se“. Jenže, když se německý ekonomický býk unaví, když se motor ženoucí Evropu k prosperitě zadře, tak na to doplatíme úplně stejně jako Německo. Ve chvíli, kdy Německu dojdou finanční prostředky, utrpí nejdříve schopnost zajistit bezpečnost. Nastane chaos a anarchie, která se zákonitě přelije i k nám, jakožto k nejbližšímu sousedovi. A ekonomičtí migranti pak velice rychle vyhodnotí, že být v „chudé“ České republice se stalo výhodnější, než v ekonomicky vysátém a nestabilním Německu. A máme je tady. A máme rázem stejné problémy, s jakými se teď potýká Německo.

Takže bychom se z toho, že našemu německému sousedovi chcípá koza prosperity a blahobytu, určitě radovat neměli.