Produktivita práce a nízké mzdy

Proč my se vlastně máme hůř než Němci? Ekonomové tvrdí, že je to nižší produktivitou práce. Pokud je to tak, můžeme s tím vůbec něco dělat? 

Při četbě rozhovoru s uznávanou ekonomkou Hanou Lipovskou o tom, proč máme nižší příjmy než Němci, mě překvapilo konstatování, že je to nižší produktivitou práce. Zároveň tato produktivita byla definována následující větou: „V České republice se stále ještě nevyrábí zboží a neposkytují služby s vysokou přidanou hodnotou. Pokud má naše práce nižší hodnotu než práce průměrného Němce, je zřejmé, že i naše příjmy budou nižší (Zdroj:http://finance.idnes.cz/ekonomka-hana-lipovska-o-nizkych-mzdach-a-platech-v-cesku-pe1-/podnikani.aspx?c=A170424_194646_podnikani_sov). Vždycky jsem si myslel, že vyšší produktivita práce znamená, že když zadáme dvěma dělníkům dělat stejné výrobky, vyšší produktivitu práce má ten, který jich udělá víc. Ale podle definice paní ekonomky to vypadá, že vyšší produktivitu práce má ten, který dělá výrobky dražší, i když pracuje podstatně méně, dělá si více přestávek a vůbec má k tempu práce „vlažnější přístup“. Že stačí, aby výsledný produkt měl větší prodejní cenu a tím pádem je dělník, který ho udělal, označen za produktivnějšího. A ten co dělá levné věci, se může udřít a stejně si vyšší mzdu nezaslouží. Pokud je to opravdu tak, nemáme moc šancí si nějak výrazně polepšit.

Když se podíváme na dobu strávenou v zaměstnání (běžně práce v sobotu, přesčasy, mnohdy nezaplacené) a na pracovní tempo, nedá se říct, že jsme národem líným. Takže bychom si asi zasloužili dělat ty výrobky s „vyšší přidanou hodnotou“ a mít za ně zaplaceno stejně jako pracující v Německu. Jen nám nějak ekonomové neříkají, jak to těm Němcům a ostatním „vyfouknout“, abychom takové zboží vyráběli i my.

Na diskusích k mým článkům je mi často vytýkáno, že vidím příčinu nízkých výdělků, a naší špatné ekonomické situace, v prodeji našich podniků a výrobních prostředků zahraničním investorům. Což se událo především za „divoké privatizace“ v letech devadesátých a stále jsme se z toho nevzpamatovali. Myslím si to pořád! A pokud bude tento stav trvat, nikdy Německo nedoženeme. Vždy budeme ten „chudší příbuzný“. Protože je třeba dělat i výrobky, na které se nedá vyšší přidaná hodnota, a tudíž větší odměna za jeho vyrobení, aplikovat. A ty právě děláme my, protože majitel je ze zahraničí, takže „smetánka“ se vždy líže tam. Jak z toho ven, vzhůru, k vyšším mzdám a vyšší životní úrovni, vyššímu blahobytu v naší zemi?

Přidat na tempu práce nestačí. Takže jinak. Podporovat české firmy! Nedovolit, aby se vyplácelo z nás mít „montovnu Evropy“. Nastavit naše podnikatelské prostředí, aby bylo i pro zahraničního majitele (když už je tu v takové míře máme, nedá se s tím nic dělat, znárodnění rozhodně nenavrhuji) výhodné produkovat u nás „vyšší přidanou hodnotu, která přináší vyšší platy“. Pak se budeme mít lépe a dotáhneme se i na to Německo, se kterým jsme stále srovnáváni. Lidi tu máme šikovné, takže to jistě zvládneme.