Zničení starého vojenského bunkru vyvolalo ostrou reakci. Zcela právem. Je bunkr opravdu pouze objekt určený k zabíjení, jak se autor celé akce domnívá, nebo symbolizuje něco zcela jiného? A proč se nevyplácí ničit symboly?
Student šestého ročníku architektury v rámci své diplomové práce uřízl roh bunkru, nacházejícího se v pohraničním pásmu, v obci Vratěnín na znojemsku. Reakce veřejnosti na tento počin byly mimořádně negativní. A autor díla se tomu diví. Má proč?
Akci provedl za pomocí diamantového lana. Je to čistý řez. Majitel objektu souhlasil. Student tvrdí, že historii má v úctě, že se jen snažil poukázat na stav těchto objektů, přinutit je „promluvit“, deaktivovat tyto objekty určené k zabíjení (a samozřejmě udělat diplomku). S možnými negativními reakcemi prý počítal, ale jejich míra a intenzita ho zaskočila. Pokud by se důkladně zamyslel, jaký symbol vlastně zničil, nedivil by se.
Předně, bunkr není objekt určený k zabíjení. Zabít bunkrem by šlo snad jedině, že bychom vzali ten odříznutý kus a na někoho ho hodili. Bunkry mají charakter ryze obranný, slouží k zastavení nepřítele, agresora. Ale to si asi každý, včetně studentů architektury, může domyslet.
Ani jeho historická hodnota není důvodem, proč se na studenta snesla taková vlna kritiky. Z hlediska historického bunkr demonstruje naše odhodlání bránit svoji vlast. I toto si student nepochybně uvědomoval a kalkuloval s tím, že se každému jeho počin nemusí líbit, že budou negativní reakce. Takové předpokládal. A měl připravenou obranu v podobě prohlášení, že je to nejlepší způsob, jak upozornit na existenci těchto staveb, na jejich stav a využití. Vždyť bunkrů tohoto typu máme v pohraničí nespočet a mnoho z nich chátrá. Ale negativní reakce byly mnohem intenzivnější, než aby toto prohlášení stačilo. A teď se konečně dostáváme k tomu, proč?
Student totiž nezničil symbol války, jak se asi mylně domníval, ale obecný symbol lidské pospolitosti, touhy po svobodě, spolupráce a soudržnosti. Než vzal do ruky pilku (samozřejmě obrazně vzato, odolný bunkr ničila sofistikovaná technika k tomu najaté specializované firmy) měl se zamyslet. Zamyslet nad tím, proč lidé tyto řopíky (mazlivý název, kterým jsou tyto objekty nazývány, vznikl ze zkratky organizace, která řídila jejich výstavbu, Ředitelství opevňovacích prací) mají tak rádi. A i když jsou mnohdy neudržované a v podstatě hyzdí krajinu, nikde je neničí a nebourají.
Pás obranných bunkrů vznikl jako reakce na možné napadení naší vlasti. Nakonec (možná bohužel, možná bohudík) nebylo použito. Agresor je obešel „politickou stezkou“. Když pak němečtí vojáci zkoušeli pár řopíků rozstřílet, musely jim „blednout ksichty a padat čelisti“, když viděli jak jsou odolné, při představě, že by takové opevnění měli dobývat. Tohle vešlo v podvědomí, byly jsme hrdi na opevnění, na kterém by si agresor nejspíš vylámal zuby nebo alespoň utrpěl obrovské ztráty. A pak přijde nějaký „pan architekt“ a v rámci tak bezvýznamného důvodu, jako je nějaká diplomová práce, kus tohoto symbolu odřízne a zničí. To není na pochvalu!
Tyto bunkry, kromě výše uvedeného symbolu naší nezlomené touhy bránit vlast, představují vrchol spolupráce, soudržnosti a pospolitosti. V těsném prostoru bunkru je posádka o omezeném počtu. Každý má svůj úkol, na dokonalé souhře a spolupráci závisí přežití všech a odražení nepřítele. Navíc tyto bunkry musí spolupracovat se svými sousedy, samy neznamenají nic, pouze v neporušené řadě slouží svému účelu. Výhled a střílny bunkru nejsou otočeny dopředu, byly by snadno zranitelné palbou z těžkých zbraní nepřítele. Vpředu je pouze hliněný val (který zároveň zajišťuje maskování) a střílny jsou orientovány do stran. Každý bunkr proto brání svého souseda, po levé i pravé straně, a ty sousední objekty zase stejným způsobem bráni je. Je to úžasná ukázka spolupráce, soudržnosti a „závislosti“ (v tom dobrém slova smyslu) jednoho na druhém. A takový symbol někdo zničí? Proč se diví silným negativním reakcím? Kdyby o tom přemýšlel z tohoto pohledu, jistě by si vybral na diplomovou práci něco jiného. Třeba naprojektovat nějakou užitečnou stavbu.
