Ovád hovězí ve společnosti lidské

Jedni pracují, vytváří hodnoty. Pak jsou tu jiní, kteří krouží kolem a snaží se na nich přiživit. A těch je v naší malé zemičce opravdu hodně. Jak je to možné?

Ti první, aby si zajistili obživu, tak se dřou jako koně (s tou paní, co „dřela jako kobyla“ prosím nespojovat, ta sem nepatří) a makají jako voli. Je nesmírně těžké vybudovat firmu, zajistit pro její výrobky odbyt, zajistit práci lidem. Těžké je od časných ranních hodin stát u výrobního pásu. Stejně těžké je pracovat ve zdravotnictví, službách, dopravě… dalo by se pokračovat a vyjmenovat všechny činnosti, které vytváří nějakou hodnotu, přináší lidem a společnosti prospěch. Za to si všichni, kdož takto činí, zaslouží chválu a především slušnou odměnu v podobě vydělaných peněz.

A pak jsou tady ti druzí. Ti, kteří krouží kolem, jako ovádi okolo skotu. Jejich potravou není krev, snaží se sát „pouze“ peníze těch pracujících. Sami neschopni živit se poctivě, nemají vlastně jinou možnost. A u nás se jim daří.

Na každém kroku nacházíme firmy, které lákají, nabízí, slibují a čekají, až jim člověk v nevědomosti, z nepozornosti nebo prosté touhy ulehčit svému těžkému údělu, nabídne „odkrytou žílu“. A pak už jen sají, přesně jako ovádi.

Pokud se budeme i nadále držet analogie s říší zvířat a hmyzu, stačila by pořádná plácačka a bylo by po ovádovi. Tou plácačkou by měl být stát, policie a soudy. Je však s podivem, že u nás se místo plácačky používá pouze slovní „kšá kšá“, často se ovád nechá dosyta napít (nebo je, po formálním odehnání, dokonce přizván zpět) a téměř vždy je mu dovoleno odletět a pokračovat v sání někde jinde.

O tom, jak vesele u nás hodují, vypovídá třeba případ manželů, kteří naletěli podvodné firmě (http://zpravy.idnes.cz/up-promotion-bestoutdoors-bezreklamky-reklama-auto-podvod-ustavni-soud-1qb-/domaci.aspx?c=A170309_091919_domaci_pku). Nemožnost odstoupení od smlouvy, absurdita rozsudku a to, že člověk stojící za takovým podvodným jednáním stále podniká a soudce stále soudí, by nás mohlo nechat v nevěřícném údivu. Kdyby to byl případ jediný.

V naší zemi bylo ještě minulý rok 60.000 firem nabízejících půjčky. Obrovské množství! Počet těchto firem na hlavu byl mnohonásobně větší, než třeba počet lékařů na osobu. Každých cca 150 lidí mělo svou půjčovací firmu. Mnohdy se takové firmy, i nekalými praktikami, snažily do svých síti lapit nebohého dlužníka, aby ho pak na různých poplatcích, pokutách a sankcích donutily zaplatit mnohonásobné částky. Vím, byl „blbej“, že to podepsal. Ale na druhou stranu, přes zjevnou nemorálnost počínání takových firem, je nikdo nesoudil, nevyšetřoval, nezakazoval jim činnost. A když se svými praktikami příliš „provařily“, tak se prostě přejmenovaly a jedou dál.

Kolem skotu skoro vždy krouží ovádi. Ale to, že nejsou likvidováni ani účinně odháněni, způsobuje, že jich je čím dál víc. A ani ten skot, vydatně vysáván, již nemá tu výkonnost a sílu dělat svoji těžkou práci a roztáčet soukolí zvané „ekonomika země“.

Nebudeme však končit pesimisticky. Plácačky na ovády sice ještě hotové nejsou (zatím jen politici, v rámci předvolebního boje, slibují, že už je mají a hned jak budou zvoleni je vytáhnou, no uvidíme), ale jsou aspoň trochu lépe odháněni. Zpřísnění podmínek půjčování peněz jich zahnalo obrovské množství (z původního počtu jich zůstalo cca jedno procento) a snad se něco chystá i na ty ostatní, pro jejich definitivní likvidaci. Odehnat je totiž nestačí!