Evidence tržeb, točené pivo a klubové hospody

Finanční správa vyhrožuje, že bude prověřovat, pokutovat a likvidovat klubové hospody. Nejsou zapojeny do systému EET a dochází tam k daňovým únikům. Jak je to doopravdy?

V tomto případě se musíme podívat na dva aspekty: kde takové kluby vznikají a proč je to právě o pivu.

Klubové hospody jsou doménou vesnic, především malých obcí. Tedy v místech, kde se lidé navzájem znají a jsou schopni se na něčem takovém domluvit. Provozovat tento typ podniku někde ve městě, kde přichází úplně cizí lidé a v okolí je velký počet konkurenčních hospod, by si nikdo nedovolil. Žádnému provozovateli by to nestálo za to riziko. Proč tedy takový typ podniku vzniká na vesnicích? Určitě to není z důvodu, jak se Finanční správa zřejmě domnívá, že kontrola z jejich strany je tam málo pravděpodobná a že pachatelé těchto daňových úniků se vzájemně kryjí. Je to čistě ekonomická záležitost. Provozovat normální hospodu se v těchto místech opravdu nevyplatí.

Provozoval jsem nějakou dobu hospodu v malé obci, kde navíc to nebyla hospoda jediná. Nevyplácelo se mít ji otevřenou v týdnu, tam platilo doslova: „víc se prosvítí a protopí, než vydělá“. Velice málo lidí chodí na vesnici v týdnu do hospody. Dá se to dohnat o víkendu, ale ani tak to není nic světoborného. Hospodský na vesnici musí být zkrátka nadšenec, který pokud má vlastní prostory a přes týden dobrou práci, tak se o víkendech může takto bavit. Pár tisíc to pak i hodí. Ale pokud nezastává trochu svérázný postoj, jaký jsem k tomu zaujal já: „stejně bych někde v hospodě přes víkend skončil, tak proč ne ve své a místo placení ještě něco vydělat“, tak jeho činnost nebude mít dlouhého trvání.

Pozorný čtenář teď asi namítne: dobře, vysvětlil nám, že to hospodský na vesnici nemá lehké, ale daňový únik je daňový únik, i kdyby to byla jediná koruna. Takže je třeba přejít k tomu, jestli to jsou daňové úniky a jak jsou velké. K tomu je však nejdříve nezbytné věnovat pár slov druhému aspektu, který jsem zmínil v úvodu.

Proč nevznikají klubové cukrárny? Klubové kavárny? Klubové pekárny? Proč právě klubové hospody? Může za to pivo! Pivo je zcela specifický nápoj. Laskonku či rohlík si můžete koupit kdekoli, přinést domů a konzumovat ve stejné kvalitě, jako v cukrárně či pekárně. O pivu to neplatí. Točené a lahvové pivo je obrovský rozdíl. Ten požitek z točeného piva vám zprostředkuje pouze prostředí hospody (samozřejmě, můžete si sud koupit domů, ale to už je trochu netradiční řešení, pokud jste na to sám, tak vám to pivo spolehlivě zvětrá, pozvete-li si kamarády, už jsme u jisté formy klubové hospody). A  protože konzumace točeného piva je i jistý „obřad a společenská událost“, snaží se lidé toto zachovat i v místech, kde hospoda (z výše popsaných důvodů) není. A tak si v rámci spolku, sdružení, či jen na domluvě, založí vlastní klubovou hospodu. A teď přijdou na řadu ty úniky!

Dle mého názoru žádné nejsou!

Nákupní cena sudového piva je totiž až dvojnásobná, než nákupní cena piva lahvového. Zatímco velice slušný „lahváč“ se dá koupit v akci i za 8 korun, nákupní cena sudového piva se pohybuje cca mezi 12-ti až 18-ti korunami (dle typu, síly a značky piva). Pokud tedy ony klubové hospody to sudové pivo nakoupí, už v tu chvíli z toho má stát víc, než mu odvede supermarket, ve kterém by si všichni koupili lahvové doma k televizi. A pokud se jedná o přímý únik, to znamená, že Franta to za 15 korun koupí a pak to za 20 korun prodá (za víc nemůže, pořád jsme na vesnici, to by pak všichni rychle přešli zpátky k „lahváčům“), tak to, co vydělá, by stejně beznadějně padlo do nákladů. Při víkendovém provozu, zajištění všeho kolem, co řádná hospoda vyžaduje (nedej bože ještě placení nějakého nájmu za prostory a jejich předělání dle všech norem) by onen Franta nepřinášel státu ani korunu. Tak o co tam vlastně jde?

Samozřejmě, pokud je v obci další hospoda a někdo si kdesi na hřišti otevře takový podnik, může to být vnímáno jako nekalá konkurence. Jenže v té hospodě se prodává pivo za cenu jen o málo vyšší než na tom hřišti (jsme pořád na vesnici, takže únik hostů domů k „lahváčům“, díky předraženému točenému, neustále hrozí). Takže to, že jsou všichni v kabinách na hřišti a ne v oficiální putyce, bude zřejmě v něčem jiném. Pokud je hospodský vstřícný, snaží se, dělá pro hosty „něco navíc“ a nabízí kvalitní obsluhu a dobré pivo, není žádný důvod k existenci alternativní klubové hospody. Taková hospoda pak nemá šanci ani vzniknout. Tak co chce Finanční správa vlastně kontrolovat a postihovat?

Ještě taková douška na závěr, která s tímto celým souvisí pouze okrajově. Finanční správa bude honit tyto stokorunové úniky, aby to vypadalo, že se stará o rovné podnikatelské prostředí. Zlikviduje tyto klubové hospody, někdy i samotné spolky (protože pokud takový spolek obdrží pokutu ve výši desetitisíců, je to pro něj likvidační) a státní kasu obohatí o nějakých pár desítek tisíc (ve skutečnosti je to naopak, neobohatí, ochudí, viz výše uvedené pojednání o ceně lahvového a točeného piva). No a pak přijde akce Promopro, akce Státní hmotné rezervy do Německa, akce Nejdražší dálnice v Evropě, akce Nevýhodné státní nákupy a další vydařené transakce naší vlády. A frrrrrrr, miliardy jsou fuč! A Finanční správa nic, objíždí fotbalové kabiny na vesnických hřištích, jestli tam někdo neprodává bez EET sudové. No nenaštvalo by vás to? A ani nemáte kam jít zapít tuto frustraci točeným pivem!