Víno v říši hudební

Nejen v nádherných písních lidových, nejen v populární hudbě středněproudé, folku či rocku opěvuje se víno! Víno bylo v minulosti zcela jistě inspirací vážených skladatelů hudby vážné...

Nejen v nádherných písních lidových, nejen v populární hudbě středněproudé, folku či rocku opěvuje se víno!
Víno bylo v minulosti zcela jiště inspirací vážených skladatelů hudby vážné...

Pokud přijde řeč na víno, každému Moravákovi se kdesi v hlavě rozezní lidové písničky jako "Vínečko bílé..." nebo "Sbohem galánečko...". Tyto krásné písničky z Moravy hrají cimbálovky, dechovky i rockové kapely jako Čechomor, Fleret či AG Flek. Vlastní písničky o víně mají další podobné rock folkové party od těch nejstarších jako jsou Javory sourozenců Ulrychových po mladé party jako je Družina, Koňaboj a další...
"Když mám tekutou révu, tak věnuji se zpěvu" zpíval v roli kyperského krále Petra Waldemar Matuška v muzikálu Noc na Karlštejně, který složil geniální skladatel pop music Karel Svoboda, slavný jako dvorní skladatel Karla Gotta a autor hudby k mnoha filmům a seriálům.
"Kvalitním vínem omámen" vrací se ze srazu Bohémů Matěj Homola se svou skupinou Wohnout, zatímco Škwor zpívají o "síle starejch vín" nebo Chinaski hlasitě přiznávají "My máme rádi víno". A to jsem jistě na mnoho vinných hitů zapomněl. Česká a moravská populární hudba tedy evidentně víno oblibuje.

Co ale hudba vážná? Jistě, také skladatelé klasiky si u komponování nejspíše rádi přihnuli z pohárku dobrého vína. Rakušané mohou být klidní - jejich nejslavnější skladatel Wolfgang Amadeus Mozart složil nádherný dvojzpěv "Vivat Bakchus" v opeře Únos ze Seraillu, v u nás nejoblíbenější, protože pro Prahu složené opeře Don Giovanni zpívá titulní postava árii "Až víno rudé zmate jim hlavy" a asi nejkránější oslavou vína je "Lidi, lidi, to je lahoda" v opeře Kouzelná flétna. Země Rakouská, která vyniká nad jiné svými suchými bílými víny tak má splněno!
Co skladatelé italští? Itálie je přeci největším producentem vína! Víno jako "Nápoj lásky" figuruje v Donizettiho stejnojmenné opeře. Omámen vínem přichází do domu své milované Rosiny hrabě Almaviva v Rossiniho opeře Lazebník sevillský.
Giuseppe Verdi byl nejen skvělý operní skladatel, ale také statkář a vinař! 
Snad proto se víno objevuje v několika jeho dílech - bandité zpívají o víně v opeře Ernani, popíjí se ve slavné opeře Rigoletto a "Jen čile se chopme číše!" připíjí hostům kurtizány Violetty ctnostný Alfréd v ještě slavnější opeře Traviata. Podobně zpívají "Vzhůru číše!" sborem Siciliáni a vojáci v opeře Sicilské nešpory a právě tak má víno jasný vliv na děj oper dalších - od Síly osudu a Falstaffa až po tragického Othella…

Zaostávat samozřejmě ani v tomto ohledu nemohou skladatelé francouzští! "Nalejte rychle vína!" zpívají vesele rytíři v opeře Robert ďábel a další sbor "Bratři, pojďme, vesele pijme!" zazní v opeře Hugenoti, obě jsou dílem Fracouze Giacoma Meyerbeera. Víno teče proudem z veřejné kašny v opeře Židovka skladatele Jacquese Halévyho. V opeře Charlese Gunouda Faust a Markétka vykouzlí Mefistofel víno studentům při písni "Hola, Bakchu! Každý vem si vína číš!" Pijácké motivy vína pak nechybí ani v dalších dílech skladatelů - Berlioze, Bizeta, Offenbacha, Masseneta a dalších.

V dílech skladatelů německých je víno často spojováno spíše s okamžiky posvátnými nebo dokonce jako dějový hybatel záporný. Richard Wagner tak má víno jako krev Kristovu v opeře Parsifal a pijáckou píseň norských námořníků v Bludném Holanďanovi. I v Čarostřelci Carla Marii Webera je víno spíše svodem ďábelským.

Naopak dobrou náladu pomáhu tvořit víno v díle ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského, ať už jde o Evžena Oněgina, Čarodějku či Pikovou dámu. Ve všech tří operách je víno velebeno. Zlehčením a veselou vsuvkou je árie mniha Varlaama, na mol opilého, oblíbenou pasáží Musorgského opery Boris Godunov. Nejinak je tomu u Rimského-Korsakova v Májové noci či Rubinštajnově Démonovi. Mezi ruské skladatele lze zařadit i Čecha Eduarda Nápravníka, autora opery Nižgorodci v níž se zpívá "Vivat, již chopte se číše". Autor totiž celý tvůrčí život prožil v Rusku.

A jsme doma! Co tedy naši vážní skadatelé vážné hudby? František Škroup, autor naší národní hymny má zmínku o mělnickém víně už ve své opeře Dráteník, vůbec první české opeře v historii! Básně Jana Nerudy o víně, kde vystupují Karel IV a jeho pobočník pan Bušek z Velhartic objevují se zhudebněné v dílech skladatelů Zicha a Jeremiáše. Víno se pije ve Smetanově opeře Braniboři v Čechách. Připíjí se vínem také v Hubičce a v Daliborovi. Zcela otevřeně pak o víně a pivu zpívá páter Barnabáš ve Smetanově Tajemství.

Ani Dvořák víno neopomíjí - opěvuje se v Dimitrijovi i v opeře Čert a Káča. Marbuel v ní vysloveně přikáže: "Hola, stůl sem prostřete, lahůdky a víno sem!" 
Na víno pamatoval i Zdeněk Fibich v dílech Blaník či Bouře. Do zpěvohry Hedy napsal dokonce balet vinařek. 
V mnoha dílech české vážné hudby pak vystupují historické postavy s vínem spojené... Zakladatel vinohradů císař Karel IV připíjí "na zdraví toho, co milujem" vínem v opeře Karlštejn, vážnější verzi Noci na Karlštejně. Slavný vínapitel Mikuláš Dačický z Heslova je postavou Novákovy operní aktovky Zvíkovský rarášek. 

Samozřejmě se vína nestranil ani lehčí žánr operetní. Z děl českých autorů lze připomenout Vinobraní a Krásnou Saskii Oskara Nedbala, operetu Pan profesor v pekle do Karla Moora, Krále tuláků od Rudolfa Frimla a mnoho dalších...
Nejslavnější opereta na světě - Straussův Netopýr obsahuje nádherný hold šampaňskému jako přípitek na bratrství ve svém druhém jednání. O víně se samozřejmě zpívá i v operetách Lehárových, Kalmánových a dalších autorů… Je tedy jasné, že víno bylo odjakživa nápojem, po kterém sahali skladatelé v okamžiku nepřítomnosti jiné múzy. Nebo jim je snad naopak múza nalévala? Kdo ví?