Vinařské regiony Itálie - 1. díl - Úvod: Již staří Římané...

Největším světovým producentem vína je statisticky Itálie. Země jaksi odnepaměti zaslíbená radostem všeho druhu - lásce, zpěvu, jídlu, pití a všem druhům zábavy, kterou lidstvo zná. Jen máloco nemá kořeny v antice a starém Římu.

Itálie byla odedávna zemí oliv a vína. Ke kvalitě italského vína přispívá především tradice stará několik tisíc let, rozmanitost místních odrůd a pestrá škála italských vín. Nalezené důkazy o pěstování vína na ostrově Sicílie pocházejí již z roku 2000 před Kristem.
Italské odrůdy jsou velmi rozmanité, od lehkých stolních vín až po plná vína. Italská vína jsou rozdělena do dvou tříd: stolní vína (vini di tavola) a jakostní známková vína neboli vína DOC (Denominazione di origine controlatta). Označení Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG) znamená, že víno bylo vyrobeno s využitím tradičních metod z tradičních odrůd. Označení Denominazione di Origine Controllata (DOC) znamená, že víno musí být vyrobeno obvyklým způsobem. Indicazione Geografica tipica (IGT) je označení pro jakostní víno, které není DOC nebo DOCG, obvykle z důvodu použití netradičních metod nebo odrůd. Vino da Tavola je nejnižší stupeň, jedná se o stolní víno. Vino Spumante (Aromatico) je označení pro šumivá vína, kde dochází k dokvašování v láhvi.
Historie italského vinařství se datuje až do období 2000 let př. n. l. Kolem roku 1000 př. n. l. Etruskové zakládají první vinice na území dnešní Itálie, nejprve na Sicílii a v Kalábrii. Na severozápadě Itálie vyráběly víno ligurské kmeny, které obchodovaly s jihovýchodní Gálií.
 

V této době kolonizují od jihu Apeninský poloostrov a ostrovy Středozemního moře Řekové, kteří tamní vinohradnictví silně ovlivnili. S příchodem Římanů nastala doba nebývalého rozkvětu pěstování révy a výroby vína. Cato Censorius popisuje ve svém spise „De Agri Cultura“ z roku 196 př. n. l. systém agrotechniky keřů a jejich výnosy. Plinius starší popsal své nejdůležitější poznatky ve svém díle „Historia Naturalis“, které sloužilo jako nezbytná učebnice pro zemědělce a vinohradníky po celá staletí. Columella pak v roce 65 po Kristu sepsal 12 knih o zemědělství v díle „De Re Rustica“, z nichž se kniha třetí a čtvrtá zabývá ovocnářstvím a vinohradnictvím. Úpadek italského vinohradnictví nastává po vpádu Hannibala. Již na přelomu našeho letopočtu produkovala Kampánie vína nejen pro Řím, ale pro polovinu celé říše. Již v této době existovala první klasifikace jakosti vín. Římané hodnotili vína podle kvality, geografického původu a ročníku. Vína se plnila do hliněných nádob zvaných amphorae, které byly uzavřeny korkovými zátkami a byly utěsněny pryskyřicí. Víno již v této době bylo předmětem lukrativního obchodu a tvořilo součást každodenního společenského života. Již ve třetím století bylo víno pěstováno po celé Itálii, od jihu až k Alpám. Po rozpadu Římské říše dochází k bouřlivému období, kde se na území Itálie střídají kmeny ze severní Evropy. Časté války a nemoci měly za následek devastaci italského vinařství. Změna přichází až v období renesance, kdy byly založeny nové vinice. V šestnáctém století přichází nová krize v souvislosti s úpadkem rodiny Medici (Itálie je pod nadvládou španělské habsburské monarchie).

Teprve v 18. století dochází vlivem politického sjednocení k rozvoji italských vinic a technologických postupů výroby vína. Po druhé světové válce Itálie získala pověst zdroje levných vín. V 60. letech minulého století zavedením systému DOC došlo ke zvýšení kvality italských vín, vysazovaly se nové mezinárodní odrůdy a zaváděly se nové výrobní technologie. V současné době Itálie je největším světovým výrobcem vína, s průměrnou roční produkcí 60 milionů hektolitrů.
 

K nejznámějším bílým italským vínům patří Nobile di Montepulciano, Chianti bianco, Soave, Prosseco a z červených vín Barolo, Chianti, Barbaresco, Grinolino a jiné. Z vermutů pak Cinzano, Gancia a Martini. Itálie se může také pochlubit zcela originálními místními odrůdami jako Nebbiolo, Sangiovese, Aglianico, Barbera, Dolcetto, Malvasia, Montepulciano, Moscato, Tocai Friulano nebo Trebbiano.

Itálie je rozdělena na 20 vinařských oblastí, které zaujímají významnou část mezinárodního trhu s vínem. Vinice v Itálii nalezneme takřka na celém území, od Alp na severu až po jih Sicílie. Rozsáhlé hory a podhůří poskytují rozmanité klimatické a půdní podmínky pro pěstování révy. Na své si zde přijdou příznivci lehkých vín, ale i milovníci plných a komplexních vín. Mezi nejznámější italské vinařské oblasti patří Toscana, Piemonte, Veneto, Abruzzo, Sicilia nebo Trentino-Alto Adige. Těch zajímavých je ale mnohem více...