O víně a věcech virtuálních

Nejspíše za to mohou geny. Ty moje jsou totiž selské a dohledatelné až kamsi do 17. století, kdy už v mé rodné obci Uhřičicích první předek mého příjmení žil. Na jaře zasel a o žních sklidil. Z jednoho zrnka měl celý klas. 

Pakliže se vám ozve známý, kterého jste léta neviděli a nutně se s vámi vidět potřebuje, téměř určitě mu nesmírně záleží na tom, abyste zbohatli. A ze všeho nejpravděpodobněji dříve nebo později uslyšíte něco s tajemnou až děsivou předponou "krypto". Ne, nemá to nic společného s Danem Brownem, templáři /bohužel!/ ani právě skončenými velikonočními svátky, protože brzy se objevuje anglické podstatné jméno "coin" a je jasné, že jde zase o prachy! :) 
Tentokráte ještě o poznání více virtuální, než když se o nich hovořilo v přítomnosti slov "forex", "robot", "kopírování", "trading" či "akcie", "burza", "dividendy", "trendy", "IPO" nebo dokonce historicky "uvolnění monopolu povinného ručení", "stavební spoření", "kuponová privatizace" apod. 
Téměř vždy šlo ve skutečnosti o organizovaný přesun peněz od chudých k bohatým. Většina chudých o peníze přišla, pár šikovnějších chudých si drobet ukouslo, pár darebáků si ukouslo víc než si zasloužilo a na pár nejšikovnějších chudých se to pokaždé svedlo. 
Ne, určitě nehážu všechno a všechny do stejného pytle. Mám řadu přátel, kteří se v kryptoměnách relativně dobře vyznají a jejich projekty jsou minimálně vedené poctivými a zdravými úmysly. Přeji jim úspěch, ale zůstávám stranou, protože to prostě "není můj pohár vína".
Naopak víno je po staletí velmi dobrý obchodní artikl a při dobrém výběru a správném uložení a ošetřování také více než dobrý uchovatel hodnoty. Za minulého režimu bylo víno tak trochu "kryptoměnou", bylo zdrojem majetku a dobrého výdělku, nepříliš kontrolovaného establishmentem. Dnes je vinařství kontrolováno snad až přespříliš, o poznání více než jiné obory podnikání, ale na hodnotě a statusu uchovatele hodnoty a majetku se pranic nezměnilo. Navzdory tomu, že trh s hodnotným vínem u nás dosud neexistuje. Ale on jednoho dne vznikne, tak jako už dávno existuje ve Francii, přesněji ve Francii a Velké Británii, kdy Francouzi víno vyrobí, ale Angličané s ním pak obchodují. Ostatně jako s většinou komodit včetně zlata. Finančníci vědí, že centrem finančního světa není Wall Street, ale londýnská City a ve světě vína je tomu právě tak - světová vinná burza LIV-EX má sídlo právě v Londýně. Dnes se na ní začíná obchodovat také s víny italskými, španělskými, ba i z víny Nového světa. Náskok ostatních zemí mimo Francii není tak velký, jaký stále oproti nám je snad ve všech dalších oborech finančnictví, byť Češi docela šikovně pronikají s finančními službami, hlavně půjčkami a splátkovým prodejem do světa - do Ruska, do jihovýchodní Asie včetně Číny a nedávno získaly české firmy v podstatě monopol v tomto oboru na Filipínách. Trh si rozdělily dvě největší české firmy z tohoto oboru. 
Možná proto by bylo zajímavé, pustit se také u nás do organizovaného trhu s hodnotnými víny, které sebou nesou investiční potenciál. Kvalita našich vín je prokázána dostatečně. Podívejte se, jak stále více moravská vína bodují na světových soutěžích evropských, ale i amerických či izraelských...
Hodnota sbírky archivních vín nebude nikdy nulová, což je oproti investici do finančního trhu tradičního i "digitálně-alternativního" zcela zásadní přednost. A kdyby náhodou nastala nečekaně těžká krize nebo třeba zásadní odklon společnosti od konzumace vín či dokonce prohibice, pořád ještě je tady poslední přínos - můžete s přáteli svou sbírku propít "na žal". Proto mám raději víno než "slib". Asi, že jsem ten hloupý sedlák.
A tak vínu opět zůstávám věrný, protože je mi souputníkem nejen při příjemných chvilkách občas dovedených až do stadia bujarého veselí, ale dovede mi být i zdrojem výdělku, majetkem s růstovým potenciálem a navíc prospívá i mému zdraví a tohle všechno činí nejen v přeneseném slova smyslu, ale dokonce i přímo a tohle žádné jiné lidské vynálezy nedovedou. Tož tak! Na zdraví!