- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Večer je čas, kdy lidská duše přivítá hřejivé tóny.
Zelená hora s půdorysem hvězdy se žlutě rozsvítí a září do dalekého kraje.
Láká už jen milence posedávající na lavičkách a v trávě. Anebo majitele fotoaparátu a pár zbylých romantiků.
Celý den přemýšlím nad modlitbou, kterou si mám připravit pro dospívající potomky známých i ratolesti naše. Netušila jsem, jak to bude těžké. Listuji v knihách, v duchu skládám slova, ale není to upřímné.
K čemu se - ke komu, modlit a proč?
Modlitba je naše skála, očista, cesta ke klidu. Otevírá nás pro jiné vnímání.
A tady je ta modlitba pro 11 skoro dospělých dětí:
Bože, který jsi tady a teď, dal jsi mi klíč od auta a řekl jsi: jeď! Když zůstanu stát, je to stejné jako život vzdát. Na sobě tričko s AC/DC a ošoupané rifle - tebe Bože se ptám: Mám jet pomalu anebo rychle?Vůbec se v tom nevyznám.A často nevím ani kam.Bůh říká: Miláčku, když nevybereš zatáčku,bude to boleta zničíš svůj poslední kabriolet.Nejsem tvůj policajt,jsem Život, co ti zaručí, že ale nikdy nevypadneš z mého náručí.
Další články autora |