Tluč a budeš otevřen
Jsme součástí života. Život, životní síla, je tok, vývoj, směr, který probíhá skrze nás. Buď s ním uvnitř sebe splyneme nebo se mu uvnitř sebe stavíme do cesty. Život je komunikace. Znamená společenství a dobré vztahy - komunio. Exkomunikace, výčitky, neodpuštění, manipulace... znamená vyloučení ze společenství, ze vztahů. Proto je soužití s partnerem, který prospívá na úkor druhého nebo rozchod či smrt blízkého tak těžké a může život v nás oslabit.
Součástí komunikace jsou i naše city, pocity, nevyslovené myšlenky. To, jak s nimi uvnitř sebe komunikuji, zda-li si je moc připouštím, dávám jim větší důležitost a naléhavost na úkor rozumu nebo je odmítám vidět nebo se za ně odsuzuji. Komunikace je cesta, dráha. Vzniknou-li na ní bloky - mezery, energie se někde hromadí (zlost), jinde chybí (pochopení), vzniká nerovnováha, my jsme vykolejeni a je tu krize.
Co nás uzavírá životu je rozsudek: vinen, vinna. Já jsem vinna a ty taky...
Když odešel táta, říkala jsem si: kdybys byla lepší, měl by tě rád a neopustil by tě. Nejsi dost dobrá, aby tě měl rád tvůj biologický otec. A i když ani on ne, tak kdo se asi najde? Hmmm? Našel se. Ale já po něm chtěla náhradu za ty roky mého dospívání . On po mně možná též za svoje traumata. Každý jsme nějak nedomilovaný a podmiňujeme si pro sebe výlučnost vztahu toho druhého k sobě. A tady to skřípalo. Čekala jsem vysvobození ze svých komplexů a místo toho se prohloubily.
Řešením pro mě bylo to neřešit, resp. řešit únikem. Své naděje jsem upnula do jiného vztahu, byť by mně od něj stačil jen pocit bezpečí, pochopení mě. Tedy opět náhrada. Dopadlo to katastroficky. Nejen, že se mnou kdysi přerušil komunikaci otec, teď ještě onen muž, ke kterému jsem měla důvěru a považovala ho za přítele. Tak to už jsem vážně nezvládla. Chápala jsem to ve spojení s nemocí jako odsouzení k nebytí. Totální exkomunikace. Utvrzovala jsem se v pocitu, že jsem k ničemu. Zároveň jsem však na sobě začala pracovat a hledat logickou odpověď, proč bych měla být k ničemu. Byl to ten okamžik propadu, kdy jsem poznala svoji duši. A naučila jsem se s ní do určité míry komunikovat.
Uvnitř mě je ještě jiný svět. Když tělo vypnulo, zavřela jsem oči a ponořila se do tohoto světa. Byla v něm noc, hvězdy, pláň, strom a vítr. Dotýkala jsem se kmene toho stromu. Stála jsem u něj nahá a vlahý vítr mě laskal po těle a ve vlasech. Zde jsem načerpala sílu. A za tím vším jako bych slyšela tisíce hlasů, jako bych stála se svoji scenérií kousek od města. Pochopila jsem, že se vrátím do života. Že v něm mám své místo. A že život mě volá k jeho plnosti.
Když ztratíme životní energii, zklamáním způsobeným nemocí, zradou, nějakou citelnou ztrátou, nepomohou útěšná slova to bude dobrý, je z nich cítit nejistota utěšitele a obsah slov je vágní. Musíme se dostat k životu, dobru, v sobě. Dlaň mnicha (obr.) je místem ve mně, kdy se to, co prožívám, obrátí naruby, kdy se otázka směrem ven stane otázkou dovnitř, ke mně.
Proč já? - A proč ne ty? :-) a Odmítám!- Děkuji! To je ten moment kdy se propad stane odrazem. Otázky po původu našeho pocitu, stavu neštěstí, po smyslu nemoci a trápení mají vždy odpověď uvnitř nás. Ztráty jsou jako chudoba. Ale říká se, že je šťastný ten, kdo na ničem nelpí, kdo je chudý, kdo nic nemá. Ale to je taky těžké ustát. Ztáta image, zdraví, vztahů, cílů... vše se však může v našem životě zúročit, přistoupíme-li na to, že je to dřina. Vzburcujeme-li v sobě zbytky síly, zkontaktujeme-li se se svou duší. Tlučeme-li na zamčené dveře, mohou se ty naše otevřít skutečnému životu. Bez utrpení by umělci netvořili krásu, bez krve a bolesti se nenarodí dítě, bez konfliktů by nebylo smíření a bez nemoci uzdravení. Bez viny odpuštění, bez smrti vzkříšení. Bez ztrát bychom nenalezli poklad a vnitřní bohatství. Protože jsme součástí života, který nás přesahuje. A přesahuje i naše krize.
Jedinou jistotou v životě je krize. Ta je však šancí žít.
A místo uprchlíkem se stávám přístavem.
Jarmila Horáková
jak kvete červen
Po dlouhé době zase přicházím mezi vás. Chci se podělit o krásné okamžiky měsíce června tak, jak se mi je podařilo nebo nepodařilo vyfotit.
Jarmila Horáková
purpurový plášť archanděla Michaela
Jako purpurový plášť archanděla rozstříhaný na kousky, tak vypadají koniklece vykukující zpoza staré trávy....
Jarmila Horáková
Tati, prosím, nevol Babiše
Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?
Jarmila Horáková
padesátka z jiného světa
Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...
Jarmila Horáková
každý den korálek
Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí
Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...
- Počet článků 1119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 414x
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne