Nepatřím sobě

Dcera má za úkol vybrat šest zpráv z tohoto týdne a jednu z nich okomentovat. Vybíraly jsme je spolu. A teď přemýšlím nad lidmi ve světě a o světě v lidech. Nemusím jít daleko, vždyť dnes jsem řešila nějaké problémy mých okololidí.

• Vietnam proti Číně.
• Učitelka češtiny dnes na našeho syna řvala. Na další žáky také.
• Syrská vláda dál používá chemické zbraně.
• Ozvali se mi noví a v čase minulosti zapadlí lidé. Jsme připravováni na setkání.
• Těhotná Súdánka odmítla přijmout islám. Bude oběšena.
• Viděli jsme film Poslední vrchol. Zasáhl mě.
• Putin vyhrožuje, že přidusí plyn.
• Říkám si, že pravdivost člověka se ověří tím, co dokáže obětovat.
• Island odložil žádost o členství v EU.
• Ledovcový štít na Antarktidě se bortí.
• Se spřátelenými rodinami chystáme víkend pro naše děti, -náctileté, na téma "Zachraňte svět"

To jsou zčásti dnešní aktuality.

Plus další chronické, dlouhodobé rituály, stereotypy, jednání, chování, vztahy a boje, jak je každý den přináší. Moje vleklá nemoc a její vliv každý den na všechny členy rodiny. Zdálo by se, že je můj život zmar. Někdy mě to taky napadne. Jsem v tu chvíli nespokojená. Ale pak by byl zmarem i pro rodinu... A to tak přece není. Nemohu myslet na sebe. A tak bojuji se sebou i nemocí... 

Co mě zachrání, co zachrání rodinu?

Co chci od života?

Co chce ta statečná Súdánka a její vrazi? Co Putin a Islanďané? Co my chceme od Putina? Co chtějí od sebe naše děti a jejich učitelky?

Co chceme, nemusíme dostat.  A někdy je to právě to ono, co potřebujeme. Jenomže kolik lidí to naše "chci a nechci" zasáhne? Žijeme v souvislostech a v návaznostech. Máme-li jakýkoli požadavek, vždy se dotkne dalších. Žijeme-li pro sebe, ochuzujeme se o druhé a druhé ochuzujeme o nás.

Něco zde chybí.

Něco naopak přebývá.

Jedno navazuje na druhé.

Svět lidí je v jednom člověku.

A jeden člověk je ve světě lidí.

Film Poslední vrchol je dokument o knězi. Současném, stejně  starém jako jsem já, který je ale už po smrti. Nebyl pedofil, nebyl úředník, nebyl bohatý, nevyvolal žádný skandál... Přesto jeho život vzbudil velký ohlas. Na pohřeb mu přišlo na tři tisíce lidí. Krásný chlap, Španěl, který žil okamžiky setkávání se s lidmi a zároveň žil věčností. Proto byl svobodný a jeho život měl směr, cíl a smysl, který neubližoval a neokrádal druhé.

Jediné, co zde máme, je čas. On ho rozdal tím, že se věnoval druhým. Zachránil je před bezsmyslností jejich života. 

Věta, kterou on vyslovil, kterou žil a která mě zaujala zní.

Nepatřím sobě.