Návraty domů

Kdyby nebylo špatných cest, chyb, povrchnosti, omylů a vin, nebylo by návratů, pochopení a pokoje. Pro svoji cestu opravdovosti je každý krásný. Protože to vše patří k životu. Zrovna tak jako žízeň, únava, vrásky...

 Když si člověk v sobě buduje domov, pak je schopný vytvořit domov i druhým. Dětem a příbuzným, i příbuzným partnera. Občas je ale třeba na chvíli odejít do samoty a uklidit si v sobě.

Někdy mně stačí odejít na pět minut. Nadechnu se a vrátím se. 

Nebo otevřít krabičku, kam jsem si schovala drobné milůstky. Beru je do rukou a těším se z nich.

Spojují mě s lidmi, místy a událostmi, kdy mi bylo dobře.

 Všechny cesty vedou domů, ke každému z nás, tam, kde získáváme vyrovnanost, kde se smiřujeme a odpouštíme sami sobě.

 Naše životy jsou jako nastavené dlaně. Přijímáme a odevzdáváme. Tak své životy v daném čase a prostoru proměňujeme. To je podle mě smysl cest.

Pěkný den a ať je vám dobře.

jahokam