Myslím na tebe

Myslím na tebe! Já na tebe taky. Tuto větu vyslovujeme v souvislosti s odloučením. Zkracuje vzdálenosti i čas. Mnohdy jsou tato tři slova posilou, když za nimi vnímáme i sílu obsahu. Je to stejná věta jako mám tě rád, ráda. Myslet na druhého se dá v podstatě dvěma způsoby, stejně jako mít rád. Buď mám ráda a myslím na toho člověka pro sebe a kvůli sobě anebo pro něj. Já se prolíná v Ty.

Pár myšlenek o myšlenkách na tebe

Jednou, před lety, jsme se dívali na dokument o lidech s neurologickou diagnózou.

Zůstala ve mně jedna silná věta. Týkala se ženy ani ne šedesátileté, která trpěla Parkinsonovou nemocí, a její rodina se o ní odmítla starat.

Pan docent řekl:

"Ta paní půjde na někam na oddělení. A  brzy zemře."

Toho pana docenta znám, stejně bych asi ale na jeho výraz tváře nezapomněla. Řekl to s citlivostí a i s poznáním, co je v  člověku.

Nikdo na tu ženu nebude myslet a tím ji dodávat sílu.

To je snad nejkrutější mučení.

-----

Před  rokem jsme chodili na LDN do nedaleké nemocnice. Malé pokoje s apatickými tvářemi starých mužů, dívajících se do holých zdí tak asi metr a půl od čel postelí, na kterých visela karta zasunutá do obalu. Jméno a ročník. Jak dlouho ještě než cizí ruce vymění toto jméno za jiné?

S jakými pocity uléhá  člověk do mandlem projetých povlečení? Že odtud už nevyjde živý?

"Jste vyjímka", říkaly nám sestry. Chodívali jsme tam za naším příbuzným, kterého jsme odvezli pak k nám domů. Jediná radostná tvář byla jeho tvář.

Naděje jako světlo oživuje člověka a její síla prostupuje zdí.  A beznaděj je propadání.

-----

V mém  životě jsou ženy i muži, o kterých vím, že jsou i pro mě a já pro ně. Jsme si vzájemně k dispozici, jsme si oporou, i když se nestíháme vídat. Je zajímavé, že se i tušíme... :-). Vytane mi na mysli tvář či jméno, jako vyskakovací okno na monitoru, které žádá aktualizaci. A tak zavolám, napíšu... a je to dobře. Načerpáme síly.

-----

Po letech vztahu se pozná, kdo co do něj vložil. Někdo chce druhého pro sebe. Omotá ho svými potřebami a požadavky. Jako pavouk vysaje obsah  mušího těla, tak i člověk vyšťaví člověka.  Často si toho  oběť ani nevšimne až se jednoho dne zhroutí.

-----

Myslet na druhého jako na toho, kterého hledám, objevuji ho, prolínám se s ním a děkuji za něj, je jako modlitba, protože modlitba má smysl, když někdo pochopí, že je milován.

I když nic nemáme, ani zdraví, ani peníze, vždy můžeme na někoho v dobrém myslet. A v tom okamžiku  nás prolne světlo.