V knize Ženy, které běhaly s vlky, uvádí autorka C. P. Estés věk 42-49 let jako raný věk stařeny, nalezení dalekého tábořiště a dodávání odvahy ostatním.
V pátek jsme po dlouhé době vyrazili do kina. Na film Dítě Bridget Jonesové. Na ČSFD měl slušné ohodnocení 86% a opravdu byl trochu jiný, než předchozí dva snímky s hlavní hrdinkou Bridget. I když se zpracovaný příběh řádí k romantickým komediím, nesl v sobě i punc opravdovosti a i jakéhosi podtextu smutku. Podle mne v (potencionální) samotě člověka. V tom, že mládí uteče jako voda a člověk ve věku kolem čtyřiceti je možná více zranitelný. Ať už nástupem mladších na vedoucí pracovní místa nebo rozchodem s partnerem, odchodem dětí. A i svou tělesnou stránkou.
Bridget zestárla. Poněkud mne to zarazilo. Na filmovém plátně je jí 43 let. V podání Renée Zelweger ale zestárla pěkně, zestárla do něhy.
Film ukázal, že i po čtyřicítce je možné svůj život změnit.
***
Změnit... Jako Bridget i já jsem odhodlaná změnit svůj život. I když si nepíšu deník a nekontroluji si váhu. Měla bych si ale ze sebe dělat více legrace, jako dřív. Ani teď nejsem vtipná.
Co mohu změnit? Jak ve svém životě nalézt štěstí?
Možná není nutný pocit štěstí, ale spokojenost, aby se člověk cítil dobře. Dodržovat nějaké své rituály, zvláštnůstky.
Pozdravit se s květinami.
Otevřít dokořán okno.
Natřepat peřiny.
Nadechovat radost.
Snít.
Někdy sundám z police kameny. Beru si ty oblázky a valouny do dlaně a zkouším číst jejich příběhy... Proč je tento poškrábaný, kde se vzaly barevné vrstvy? Další v sobě skrývá dutinku s krystaly - co je to za poklad?
Kámen omývaný vodou, hlazený pískem, co vše pamatuje? Jaký a kde byl na počátku? Jaká byla jeho cesta? To vše se dá převést na lidský život a to mě zklidňuje. Něžně oblé kameny, příjemné do dlaně, mně dávají naději, že zemětřesení, sesuvy a erupce mají smysl v obroušení hran.
Ne vždy se mi zadaří být spokojená. Ale to už tak prostě je a zase to přejde. Na ego platí nebrat se vážně a nesnažit se vyhrát. Hezky se to píše a ego je tímto morálním předsevzetím samozřejmě polichoceno. A je na čase smířit se s tím, že jsem chybující ženská, žádná hvězda a že mi život nevyšel tak, jak jsem si představovala.
Stárnu, i Bridget zestárla. A ač je fiktivní postavou, přesto nějak existuje v mnoha ženách. Jako živel, který přes všechny průšvihy jde dál.
