Dopis (ne)věrné ženy

Nenaplněná touha v dlouholetém manželství či ztráta zajímavosti a přitažlivosti  jednoho pro druhého, dokáží s člověkem pěkně zamávat.A i z jiných důvodů se člověk  porozhlédne jinde a neubrání se alespoň myšlenkám zakousnout se do šťavnatého jablka. Přemýšlím nad tímto tématem...a tady je příběh.

Jen v tenké noční košilce přemýšlela, co dál. Chladivá poloprůsvitná látka klouzala po jejím těle jako hebké doteky teplé mužské dlaně, kterou si  vysnila.

Přivřela oči  tou představou slasti a neslyšně, jen pro sebe, lehce zasténala...

....

Bylo už nad ránem a ona nemohla usnout. Nemůže, dokud nevyřeší nový vztah, který nečekaně vzplál v jejím vyschlém  území. Muž, s kterým se už rok očichávali, skočil teď rychle do jejího světa.

Ona teď hasí oheň, hasí žízeň...

Byla zmatená. Má právo na slast, požitek i na porozumnění od jiného muže?

Váhala. Vážila. Uvažovala. 

Co dál?

Měla by stát v sobě rovně, aby se pak nestyděla, aby nepošlapala něčí city. Záleží na ní, co dovolí. Musí to být rozhodnutí buď anebo? Ne, asi ne, uvažovala, musí být nějaká spojující cesta. 

....

Kruhy pod očima, usedla k počítači, aby napsala:

Můj milý, nesmíš odejít od své manželky a ani ji nenápadně opouštět v nevěře se mnou. Protože ji máš chránit. Před bolestí, před samotou na stáří. Před sebou samým. Jsi muž, jsi  pro mě vzácný muž, tak jí, prosím, chraň. Tím ji třeba objevíš nějak nově, krásně.

Nemohu odejít ani já.

Kdybych odešla s Tebou, dožene mě mé svědomí, můj stín půjde stále se mnou a jednou přijde i smrt. Zůstat je cesta, protože kdo zůstane ukřižován tam, kde strádá, ten je metamorfován v pevnou skálu, a ruce, které chtěly držet jen pro sebe, se otevřou do náručce. 
Pro Tebe i pro mého muže.

Kdybych odešla za svým štěstím, ztratila bych sebe i štěstí.

Můj milý, mohu Tě milovat, jen když budu věrná svému muži.

Ač toužím po dotecích, jsem nedotknutelná.

Smím Tě jenom zlehka políbit na čelo, jako Tvá múza lásky... A tak budu žena, která lásku dává a nebere. 

Tak budu zázemím pro Tebe i pro manžela a děti.

....

Klikla na Odeslat. 

Venku se už rozednilo.