Co je jeden lidský život

Jak se pokouším vystihnout, a nedaří se mi to dobře, otázku života a smrti, lépe řečeno odpověď na to Jak žít a dožít, tak zjišťuji, že je to jako zápas s větrnými mlýny. Je to jako otázka: Může Bůh stvořit kámen tak těžký, že ho sám neunese?

Může člověk žít život tak těžký, že ho neunese? Může.

Mohu mu nějak pomoci, aby ho unesl? Nevím.

Když je trpící člověk někde mimo můj dosah, mohu mu přát sílu.

Ale trpím, že nemohu pro něj udělat víc.

Vždyť mám sama co dělat se sebou. A v rodině máme také problémů víc než dost.

Co mohu dělat? Jen pasivně sledovat? 

Někdy se mě prostě smrt někoho neznámého tak dotkne, že potom jdu a kopu vzteky do kamenů. Proč mu nikdo nepomohl nebo mu nebylo pomoci?

A co naopak ode mě očekávali mí blízcí a nedostali to?

Z toho je mi úzko.

Co je jeden lidský život?

Vzácnost. Nenahraditelná vzácnost.

A připadám si sama vinna...