Chtěla bych být žena vamp, na tu nemá ani Trump

Vím, že píšu mnohdy hlubokomyslně o vážných věcech v životě lidském, ale někdy jsou důležitější i příjemné pomíjitelnosti.

Miluji ženy se smyslem pro sebeironii.

Miluji chvíle, kdy se ženy smějí a muži nechápou čemu.

S úsměvem vzpomínám, jak jsme s mojí mamkou jednou seděly na gauči, na klíně otevřenou bonboniéru, poctivě si půlily každou čokoládovou kulatou rozkoš, a všechno na posezení snědly a nadskakovaly přitom smíchy.

Že nevíte, co je na tom vtipného? No, v tom je právě ten vtip.

Je to kouzlo okamžiku, chvíle, kdy se člověk vykašle na všechny zásady a prostě blbne, aby se nezbláznil.

Tohle, myslím, s mužskými nejde. Alespoň já mám zkušenost, že si muži vztahují ten ženský smích na sebe a aby ukázali svoji převahu, začnou nás organizovat.

Svého syna miluji, ale jsem moc ráda, že mám i dceru, kterou taky pochopitelně miluji.

Zatímco syn jezdí přesčasy na simulátoru a ukazuje mi odstředivou sílu autobusu, vykládá zajímavosti o pařížském metru nebo mě zkouší z názvů lokomotiv, a hlavně si musím dávat pozor, abych eventuálně při rozhovoru neřekla, že vlak jede do zatáčky, protože přece jezdí do oblouku, mamino, ty mi to snad děláš naschvál!, tak s dcerou projíždíme na netu módu, vymetáme tu a tam sekáče, protože lovíme takové originální kousky, které jinde nejsou k sehnání, a plníme tu a tam košíky.

"Mami, to jsou přesně boty pro tebe! "

Hledíme na faktsuprbotky značky Vagabond.  Už ten název obuvi tak trochu dává tušit, že to jsou ty pravé boty.... no, ale ta cena... mají na ně slevu... tak to bych snad mohla, a pak čtu - výše podpatku 8cm... no to nedám, vždyť se v nich budu klátit jak suchá tráva ve větru...

Ne, ty boty musíš mít.... dcera už vypisuje formulář.

Váhám. Mám sebevědomí na ten podpatek? Když je člověk dlouhodobě doma, začne časem trochu upadat. Nechci se přece cítit jen jako pacientka a žena domácí, chci být žena vamp...  chtělo by to trochu na sobě zapracovat... 

I Popelka měla krásné boty na míru...

Za týden rozbalujeme krabici, jako kdyby to byl oříšek.

Zkouším si černé boty k dlouhým červeným šatům na ramínka... Dcera měla pravdu... 

 Jsem sice vyšší, ale chlap je chlapem, když ženskou, co ho v něčem převyšuje, vedle sebe snese. Nejenom snese, ale je na ní pyšný. 

Zdá se, že boty nejsou tečkou, ale základem toho, jak si člověk stojí... Možná vypovídají o jeho osobnosti a sebevědomí víc,  než oblečení. Je jedno, kolik měří  muž a kolik žena. Velikost každého spočívá v jisté schopnosti grácie.

A  život může být hravý.

A ženy mohou být krásné.

Jsem žena vamp!

Přeji  vám  všem, aby jste se cítili dobře a vyzařovali esprit.