Bylinková dlaň

Otevřela jsem vrata a hned jsem pookřála. Vypadalo to, že už na mě čeká.... Tak trochu divočina a  zanedbaná bujnost, protože je starý domeček ještě nedoopraveným, ale už obývaným přístavem, kam ve volném čase dojíždíme. Ale od letošního jara, kdy jsem koupila košíček se směsí bylinek, které děti zasadily, je i uprostřed chaosu a skladiště ... mírová zóna. Bylinkový záhon u modré pumpy a kolem dlážděný chodníček ozdobený jablíčky z jablůňky, pamatující časy, kdy na dvorku sedávala stařenka. Ani bych si žádnou bylinku nemusela utrhnout, léčí už jen tím, že jsou. Přidřepnu si u nich, pozoruji je... Tymiánek by bylo hezké jméno pro milého kloučka... hmm a za chvíli je mi dobře, nádherně... podívejte se.... a pobuďte...

Mít bylinkový záhon jako dlaň a mít dlaň jako bylinkový záhon, pohlazení voňavá a hojivá...

A také taková slova, myšlenky...

Neboj, člověče vzácný, i Ty jsi v té dlani.