Jak mi bylo líto malé Terezky
V dětském domově není každý den stejný. Máte před sebou kopu dětí, o které se rodiče nemohli, nechtěli či nedovedli postarat. Děti se také podle toho, co v životě zažily, chovají k okolnímu světu, často pak i k sobě samotným. Chyba však není v samotných dětech, ale v systému.
Zažil jsem případ, kdy jsme upozornili na rodinu, kdy na dítěti byla páchána velmi nepěkná trestná činnost. Učinili jsme oznámení na orgány, které by tuto situaci měly řešit – rodičům byla ovšem dána další šance (podotýkám, že už asi dvaatřicátá). Situace se v rodině nezlepšila, rodina dál žije svůj šťastný „dávkový“ život v jedna plus nic v počtu asi patnácti lidí. A nic se neděje.
Část společnosti je utvořena tak, že na lidi z ústavní výchovy a jejich organizace kouká jako na obyvatele „Mordoru“. Nejsme pěstouni, ale ten zlý děcák. Podotýkám, že na ty, kteří se vrhli na dráhu profesionálních pěstounů a dělají svou práci dobře, pohlížím velice pozitivně. Jejich činnost, pokud je dělána nezištně a pro blaho dítěte, je velmi chvályhodná, ovšem péči o děti to nespasí.
Pokud se stane zázrak a dítě je nakonec po všech zásazích „nestátních ziskovek“ skutečně z patologické rodiny odebráno, bývá hledána pomoc jinde, většinou u rodiny. Hledají se tety, strejdové, bratři, sestry či pěstouni. Pokud se nezadaří, hledají se další pěstouni. Při druhém či třetím umístění se u dítěte boří víra ve stabilní rodinu. V období dospívání, zažili jsme takové případy, se pěstouni někdy nedokáží s dítětem „domluvit“. Takto „rozlítané“ dítě pak přichází do dětského domova. Přichází v období, které je nejsložitější. Má za sebou několik neúspěšných pěstounských pokusů, často i kariéru patologického chování. Takto se projevuje i ve školách, na veřejnosti. A kdo za to v očích veřejnosti může? Nikoliv dětský domov, což slýcháváme, ale právě nedokonalý sociální systém.
Jakákoliv péče, která nahrazuje stabilní rodinu, není ideální. Ale bourat páteřní systém dětských domovů, který (sice s chybami) funguje a nahrazovat jej něčím, co budeme zkoušet, považuji za nestabilní řešení. Zaměřme se na to, aby se pracovalo s rodinou. Udělejme maximum pro to, aby se děti do jakéhokoliv ústavu nedostávaly. Neustále jen hasíme požár, ale neřešíme, aby rodiny fungovaly. Systém nárokových dávek to nespasí.
Před krátkým časem jsem se účastnil jedné akce pro rodiče v místní mateřské školce. Plácek pod pódiem zahrady byl nacpaný rodiči k prasknutí. Za pódiem se chystaly děti na své představení. Připletla se ke mně malá dívenka, říkejme jí Terezka, z našeho dětského domova. Podívala se na mne uplakanýma očima a zeptala se mě naprosto čistě a z hloubky své prosté dětské duše: „…pane řediteli, kde je moje maminka? Kde jsou moji rodiče?“
Dělám tuto branži dlouho, ale jsou situace, kdy vám jednoduše dojdou slova…, prostě nevíte, co na to říct. Možná by mi ti chytrolíni od zeleného stolu poradili. Ale pomoct postavit Terezčinu rodinu na nohy, by asi v tomto případě dávalo větší smysl.
Váš Honza
Jan Vavřík
Jak jsem boural plot aneb Tohle doma nezkoušejte!
Pro svou ženu udělám cokoliv..., teda skoro cokoliv. A tak jsem po jednom z víkendových hrdinských počinů skončil poprvé v životě na neschopence. A manželka? Zatím mě nezavrhla.
Jan Vavřík
Jak jsem stavěl zahradní chatku aneb Pusť mě k tomu!
Moje žena je skvělá. S ní se člověk opravdu nenudí. A ctí ji, že mě i po dvaceti letech, přes má veškerá technická klopýtnutí, vidí jako domácího kutila. Tentokrát mi dala za úkol smontovat zahradní domek. A to byla výzva!
Jan Vavřík
Jak díky náhodě přijít o dobrou pověst aneb Paní, ten váš chlap je divnej!
Možná jste to někdy zažili. Jdete k lékaři se zraněním, které působí celkem divně. Napoprvé to jde ještě vysvětlit. Podruhé se na vás dívají hloupě, argumenty docházejí. Ale potřetí? To už je na přinejmenším na OSPOD!
Jan Vavřík
Jak jsem byl umýt auto aneb Ona ani neví, s kým to má!
Únor jsem měl divný. Bezmezný strach o zdraví nejbližšího člověka mi dal najevo, že vlci v rouše beránčím jsou vlastně jen ubohou karikaturou, pro kterou není důležité se trápit. To hezké je blíž, než se může zdát.
Jan Vavřík
Jak jsem seděl v čekárně 2 aneb Tereza, Karolína a Otylka Součková
Zlobí mě zdraví, ale mé odpůrce zklamu. Zatím neumírám, ovšem k lékaři musím. A při sezení v čekárně máte před sebou studnici příběhů. Třeba minulý týden..., Tereza, Karolína a paní Součková. To prostě nejde nenapsat.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Na trhaviny pro Ukrajinu přispěli Češi téměř komplet, sbírka na vrtulník vázne
Nadační fond pro Ukrajinu známý jako Dárek pro Putina od jara 2022 vybírá prostředky pro obranu...
VIDEO: V Londýně hořel autobus. Hasiči požár zvládli až po více než hodině
Pět hasičských vozů a třicet hasičů zasahovalo v sobotu odpoledne v Twickenhamu na jihozápadě...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Prodej chalupy 3+1 na pozemku 312 m2, Bubovice, okr. Příbram
Volenice - Bubovice, okres Příbram
3 108 900 Kč
- Počet článků 104
- Celková karma 33,28
- Průměrná čtenost 2499x
Knihy: Kolotoč strachu (2015), Návrat z pekla (2016), Případ Kláry P. (2019), Pošahaný svět (2023), audioknížka Návrat z pekla, čte Jaromír Meduna (2023).
E-kniha Kolotoč strachu (2024), reedice Návrat z pekla (2024).
Připravovaná knížka: Ve stínu levandule (2024).