Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko

Nejpatrnější součástí osciloskopu je obrazovka - v podstatě nijak odlišná od té patrně nejznámější - tedy televizní. I když jisté rozdíly zde jsou - ale k nim snad posléze.  

OBSAH
rozcestník Tesla, sdělovací technika a design Československa
rozcestník VUT v Brně
Tesla Brno
„QPS“ činný-jalový-zdánlivý výkon
Metra Blansko
rozcestník osciloskop
osciloskop – funkce přístroje

rozcestník Tesla, sdělovací technika a design Českoslovensla

rozcestník Tesla, sdělovací technika a design Československa

TESLA

TESLA – od roku 1980 čtyři samostatné koncerny, které se člení na koncernové podniky a jejich účelové organizace – 1. TESLA – elektronické součástky, koncern Rožnov pod Radhoštěm; 2. TESLA – Investiční elektronika – koncern Praha; 3. TESLA – Měřící a laboratorní přístroje, koncern Brno, 4. TESLA – Spotření elektronika; koncern Bratislava; a dále TESLA-ELTOS, oborový podnik Praha, a TESLA – Výzkumný ústav pro sdělovací techniku A. S. Popova (Praha).

Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko (tento příspěvek) „brněnská Tesla“

Tesla Rožnov, kde se například vyráběly televizory Vyzváněcí obvod TESLA MA 6520 - Blog iDNES.cz

Tesla Rožnov V zajetí počítačů 3 (matematická logika a technika, logická hradla logické funkce ) - Blog iDNES.cz

poměrně známá byla Tesla Holešovice - světelným zdrojům Tesla je věnována závěrečná část příspěvku Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 a stanice Praha - Bubny, část 5 OSRAM a TESLA Holešovice - Blog iDNES.cz

radiokomunikace Brno Šumavská Haló, haló 6 a současně příspěvek na téma radiokomunikace a televizní a rozhlasové vysílání V zajetí počítačů 6 "h“ - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno, druhy signálu, satelitní přenos internetu - Blog iDNES.cz a jeden z příspěvků na téma výškové budovy

poplatky za televizní a rozhlasové vysílání administrativně Televizní vysílání a jeho administrativa - Blog iDNES.cz

rozcestník VUT v Brně

rozcestník VUT v Brně

matematika Matematická mechanika A0/ KFD 0 jak měří siloměr přes rychlost sílu / výpočty přes stopky - Blog iDNES.cz

elektrotechnika - měřící přístroje (Tesla Brno a Metra Blansko), koleje Palackého Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop 4 a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko, tramvajová linka 12 (tento příspěvek)

elektrotechnika - měřící přístroje II (VUT v Brně Fakulta elektrotechnická) OCo se děje kolem elektřiny 7 a 9 (Ohmův zákon 2 "jako matematická funkce“, Ohmův zákon 5 přepočet voltů na watty (jak vybrat žárovku ke svítilně), tepelná čerpadla Bad Füssing Dolní Bavorsko – Blog iDNES.cz

kinematika Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů - Blog iDNES.cz

telekomunikace V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno, továrna na výrobu počítačových čipů Drážďany - Blog iDNES.cz

strojírenský a textilní průmysl v Brně 1 Brno - Moravský Manchester 19. a 20. století + nákladní tramvaj - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 1 Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 3p - elektrické rozvody v továrnách Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

Fakulta strojní VUT (učebna)
koleje Palackého v polovině 80tých let
laboratoře VUT

koleje Pod Palackého vrchem, Palackého koleje v polovině 80tých let – Blog iDNES.cz

Matematická mechanika A0/KDF0 – jak siloměr měří rychlost i sílu, VUT fakulta strojní – Blog iDNES.cz

Československá technika v některých odvětvích patřila mezi špičku. Světový primát mělo české strojírenství s bezvřetenovým a plně automatizovaným spřádáním i tryskovými tkalcovskými stavy. Vysokého uznání dosáhly malotirážní ofsetové stroje Romayor a Dominant, traktory Zetor, nákladní automobily Tatra, motocykly Jawa 250, pasivní radiolokátory Kopáč, Ramona a Tamara, elektronové mikroskopy TESLA.

Elektronové mikroskopy. Slavná tradice československé elektronové mikroskopie má na svém počátku v roce 1948 iniciativu profesora brněnské techniky Aleše Bláhy a jeho studentů Armina Delonga, Vladimíra Drahoše, Ladislava Zobače a technika-konstruktéra Jana Speciálného. První mikroskop TESLA BS 241 měl parametry srovnatelné s mikroskopem RCA od firmy Radio Corporation of America, používaným u nás tehdy v biologickém výzkumu. Od roku 1951 bylo tohoto přístroje vyrobeno v Brně celkem jedenáct kusů. Vylepšená verze, stolní elektronový mikroskop TESLA BS 242, se dostala v letech 1957–1975 na trh v tisíci třech stech kusech. Další přístroje a zařízení z vývojové dílny Armina Delonga: transmisní elektronové mikroskopy TESLA BS 413, 513 a 613, kterých bylo v letech 1964–1975 vyrobeno 395 kusů; emisní elektronový mikroskop z let 1961–1964, umožňující i zrcadlovou a tunelovou mikroskopii; ultravakuovýrastrovací elektronový mikroskop BS 350 (v letech 1976–1989 bylo vyrobeno 56 kusů); elektronový litograf pro výrobu masek integrovaných elektronických obvodů; diagnostický elektronový mikroskop pro testování integrovaných obvodů.

Zpočátku se elektronové mikroskopy vyráběly ve vědecké dílně, která vznikla jako součást n. p. TESLA Pardubice – závod Brno. Další vývoj a výroba těchto zařízení je spojena s TESLOU Brno a s Ústavem přístrojové techniky – brněnskou výzkumnou a vývojovou institucí ČSAV, utvořenou v roce 1959 sloučením Vývojových dílen ČSAV (zal. 1953), Laboratoře elektronové optiky ČSAV (zal. 1954) a Laboratoře průmyslové elektroniky ČSAV (zal. 1955).
Po roce 1989 na brněnskou tradici elektronové mikroskopie ve svém výzkumném, vývojovém a výrobním programu navázaly Ústav přístrojové techniky AV ČR a dvě firmy, které se vytvořily z TESLY Brno. Další firma, převážně z řad bývalých zaměstnanců ÚPT, je orientována především na vývoj elektronově optických systémů různého zaměření.

Tesla Brno

TESLA Brno – nyní ELMI GPS: 49.2287344N, 16.5803314E adresa: Purkyňova 71/99

Tesla ELMI a.s. (později přejmenovaná na ELMI Brno, a.s.) – vznikla k 1. květnu 1992 a byla zprivatizována formou kupónové privatizace. 1.7.2023 Změna názvu z TESLA ELMI, a.s. na ELMI Brno, a.s.
UTES Brno, družstvo
Mechanika a vakuová technika – Kooperativ Brno
výrobně-montážní firma - právní formou družstvo - či sdružení figurujíc v 90. letech 20. století často velmi úzce ve spojení se zbytkovým státním podnikem TESLA Brno.
TESLA Brno - zbytkový státní podnik, co zbylo z původního podniku, který nebyl převeden na soukromé subjekty, byl transformován na TESLA Brno, státní podnik - v likvidaci (IČO 00009741). Tento zbytkový podnik zůstal formálně aktivní kvůli vypořádání závazků.

Areál stavebně zanikl kolem roku 2017 a jeho budovy zbourány - případně kompletně adaptovány pro jiné provozy.
Tesla Královo Pole jako budova byla postavena pravděpodobně někdy po polovině dvacátého století a zánik budovy lze považovat rok 2017 - kdy byl areál Tesly zcela přestavěn.

TESLA – Měřící a laboratorní přístroje, K.P koncern Brno

Brněnská Tesla byl podnik zaměřený na výrobu měřících přístrojů. Použití těchto přístrojů je velmi různorodé, od medicíny přes využití v ..výzkumné laboratoře a vědecké ústavy až po domácnost. Ruční kalibraci těchto přístrojů postupně nahrazovala elekronika, až se zde plangently mikropočítače s procesory vyvinutými speciálně pro jednu konkrétní činnost. Tyto mikropočítače, zvané jednostopé, byly vyvinutý tak, že v některých případech umožňovaly finální doprogramování spotřebiteli.

Výrobky z brněnské Tesly patřily ke špičce v celém tehdejším východním bloku a dodnes na ně lze narazit v mnoha českých laboratořích, dílnách i školách.

Produkce závodu se dělila do několika klíčových oblastí, přičemž přístroje byly tradičně značeny písmeny BM (Brno – Měřicí) nebo BS (Brno – Speciální):

Kromě běžnějších laboratorních a průmyslových přístrojů, jako byly osciloskopy, generátory signálu či milivoltmetry, se brněnská Tesla zapsala do historie také špičkovými vědeckými zařízeními – v úzké spolupráci s Ústavem přístrojové techniky ČSAV zde probíhala například úspěšná sériová výroba elektronových mikroskopů (např. slavný model BS242) nebo NMR spektrometrů. Tesla Brno (konkrétně její klíčový závod, který historicky stál v Brně a v jehož blízkosti v Králově Poli vznikla i známá zahrádkářská kolonie) byl legendární národní podnik specializovaný na vývoj a výrobu elektronických měřicích a laboratorních přístrojů.

Hlavní produkce měřicích přístrojů Tesla Brno Závod vyvíjel a vyráběl širokou škálu přístrojů, z nichž mnohé se v laboratořích a dílnách používají pro svou robustnost dodnes:

Osciloskopy: například velmi rozšířené analogové a servisní osciloskopy (řady BM 370, BM 430, BM 243) určené pro pozorování elektrických průběhů a servisní opravy. Dále dvoukanálové řady BM 462, BM 556 či BM 566). Používaly se pro vizualizaci elektrických dějů v laboratořích i opravnách.

Generátory signálu a oscilátory: Přístroje pro generování nízkofrekvenčních i vysokofrekvenčních signálů (např. RC generátor BM 344).

Měřiče součástek (RLC metry): Vysoce přesné mosty a digitální měřiče kapacity, indukčnosti a odporu (např. legendární přesný most BM 509 nebo mikroprocesorový BM 595).

Voltmetry a multimetry: Laboratorní analogové i první digitální voltmetry, milivoltmetry (BM 384) a pikoampérmetry pro extrémně citlivá měření.

Měřiče a můstky: Přesné RCL můstky (např. BM 401 E, BM 400), měřiče elektronek (BM 215 A) nebo měřiče indukčnosti a kapacit.

Generátory a voltmetry: Šumové, impulsní i signálové generátory (BM 410, BM 412, BM 344) a elektronické milivoltmetry (BM 384).

Zkoušeče elektronek: Například BM 215, které dodnes vyhledávají sběratelé a opraváři audiotechniky pro testování stavu vakuových elektronek.

Elektronové mikroskopy: Ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky ČSAV v Brně se zde vyráběly legendární stolní elektronové mikroskopy (např. Tesla BS242), které získaly zlatou medaili na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.

Elektronová mikroskopie: Tesla Brno byla celosvětově známá výrobou špičkových elektronových mikroskopů (např. řady BS), které dodávala do univerzit a výzkumných center. Na tuto tradici dnes v Brně navazují globální lídři jako Thermo Fisher Scientific, Tescan a Delong Instruments.Nukleární magnetická rezonance (NMR): Vyvíjeli a vyráběli komplexní spektrometry pro chemický a fyzikální výzkum struktur látek.Přesné měření pro radiotechniku: Závod produkoval osciloskopy, generátory signálů, čítače a další diagnostické přístroje pro testování jiných elektronických zařízení.Pokud vás zajímá konkrétní typ přístroje, historie podniku nebo to, jak Brno z této tradice profituje dnes, dejte mi vědět! Rád vám vyhledám podrobnosti o konkrétních modelech nebo historických milnících.

Elektronové mikroskopy - nejvýznamnějším technologickým milníkem brněnské Tesly byla úzká spolupráce s Ústavem přístrojové techniky ČSAV (vedeným profesorem Arminem Delongem).

V roce 1956 zde byla zahájena sériová výroba stolního elektronového mikroskopu Tesla BS242.Tento přístroj získal v roce 1958 zlatú medaili na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.

V Brně se vyráběl celých 20 let a vzniklo ho přes 1 000 kusů. Právě tato produkce položila základ tomu, že je Brno dodnes světovou metropolí v produkci elektronových mikroskopů.

Kde najít informace a historické přístroje dnes? Technické muzeum v Brně spravuje rozsáhlou kolekci měřicích přístrojů TESLA (obsahuje přes 100 ucelených exponátů z Brna). Muzeum pravidelně pořádá výstavy věnované této značce.

rozcestník „QPS“ činný-jalový-zdánlivý výkon

Holešovice / Zátory – činný a jalový výkon v elekrárně (Holešovická centrála) – činná a jalová energie a proud při přenosu – a činný a jalový příkon u elektromotoru tramvaje, účiník – Blog iDNES.cz z

co je to účiník? - skrze účiník například lze přepočítat výkon a příkon

Příkon S lze spočítat příkon nepřímo přepočtem z výkonu (Ohmův zákon v integrovaném tvaru pro výkon - viz níže) - a to Příkon S vznikne vynásobením výkonu P účiníkem PF (účiník může být také označen jako „fí“).

METRA BLANSKO

„původní Metra“ - Roučka, Sochor - měřící přístroje

U zrodu tradice výroby měřicí techniky v Blansku stál vynikající moravský technik inženýr Erich Roučka. Roučka, který se narodil v roce 1888 (skonal jako emigrant v Ezeldorfu u Norimberka v roce 1986), se již od mládí zajímal o fyzikální pokusy a technické modely. V deseti letech zhotovil jednoduchý ampérmetr, ve čtrnácti pec na tavení mosazi, v sedmnácti akumulátor, elektromotor a rozvaděč.

30. října roku 1911, tedy necelého půl roku od povolení stavby, přenesl pak výrobu do právě dokončeného nového objektu. Byla to tehdy první provozovna toho druhu ve střední Evropě.

ING ERICH ROUČKA

Roučkova (původní) továrna po vybudování nového komplexu Metry v oblasti Blansko - Poříčí byla původní továrna rekonstruována na poštu.

Pošta Blansko 1 " hlavní pošta v Blansku“ - objekt, ve kterém dnes sídlí hlavní blanenská pošta, nechal v roce 1911 postavit stavitel Jaromír Roučka pro svého bratra, geniálního vynálezce a průmyslníka Ericha Roučku. Založil zde první středoevropskou továrnu na elektrické měřicí přístroje (pozdější národní podnik Metra Blansko). Jde o jedinou významnou Roučkovu stavbu, která se v původní podobě v Blansku dochovala. Adresa: Hybešova 584/53, 678 01 Blansko 1, telefon na pobočku: [phone] .

Původní malá továrna měla asi dvacet zaměstnanců, byli mezi nimi také hodináři, kteří měli dobré zkušenosti s precizní výrobou přesné mechaniky. Od roku 1912 se vzhledem k dobré prosperitě zvýšil počet zaměstnanců na 112. Do učebního oboru byli přijímáni mladí zájemci, některé práce mohly zastávat také ženy.

E.R. Přístroje označené charakteristickým symbolem E R (iniciály Ericha Roučky) sloužily nejen v různých provozech a při kontrolách elektrorozvodných sítí, ale obstály i v náročných podmínkách hutního a důlního prostředí, podnik vyráběl převážně přístroje rozváděčové, voltmetry a ampérmetry elektromagnetické, i přístroje s vyšší třídou přesnosti.

Do konce dvacátých let minulého století byl sortiment výrobků firmy značně rozšířen. Závod dodával laboratorní přístroje, měřicí můstky, kmitoměry, přenosné měřicí soupravy a různé doplňky. Uplatnily se nejen na domácím trhu, ale byly zasílány také odběratelům do Číny, Indie, Persie a Jižní Ameriky, tj. do zeměpisných pásem s náročným podnebím.

Mladému inženýrovi Roučkovi se podařilo soustředit v nové profesi skupinu nadaných spolupracovníků (mnozí se později stali uznávanými odborníky v odvětví měřicí a regulační techniky) a relativně v krátkých údobích zaváděli do výroby progresivní konstrukce a technologie. Aby se Roučka mohl věnovat jen technickým úkolům, pověřil hospodářským vedením podniku svého krajana a spolužáka z velkomeziříčské reálky ing. Jana Vlasáka.

Po první světové válce došlo k značnému omezení prodeje elektrických přístrojů, zejména do zahraničí. Stabilita výroby byla rovněž ovlivněna novým státoprávním uspořádáním. Nepříznivá situace se promítnula i do všech blanenských podniků. Zástupci z vedení továren se radili, jak této recesi čelit. Docházelo k pracovním výlukám a zaměstnanci tím byli finančně velmi poškozeni. Ředitel Vlasák zjistil, že je na spotřebitelském trhu značný zájem o balanční kuchyňské váhy, mlýnky na maso apod. Proto Roučkova firma zvolila dočasně jako východisko výrobu těchto komodit. Inženýr Roučka tehdy uvažoval o nové metodě - samočinné regulaci provozu parních kotlů.

Vzhledem k tomu, že se automatizací různých technologických zařízení zabývali technici v USA, podnikl Roučka v roce 1919 první šestiměsíční studijní cestu do USA. V cestovním zápisníku Roučka uvádí, že kromě firem General Electric, Westinghouse Electric Corporation, Hagan, Weston a mnoha dalších navštívil také dvakrát laboratoře a továrny, kde pracoval Tomáš Alva Edison. Roučka s ním konzultoval některé své prognostické návrhy. Setkal se zde také s ing. Emilem Kolbenem, který u Edisona pracoval jako sekretář.

E.R. ROBOT - elektricky regulované kotle pro ústřední vytápění budov

Původní myšlenka vznikla, když pozoroval práci při obsluze lokomotivního parního stroje, který v jeho továrně poháněl dynamo na výrobu elektrické energie. Přes značné úsilí se topiči nikdy nepodařilo seřídit podle přístrojů všechny údaje tak, aby zůstal provoz kotle zcela hospodárný. Od námětu došlo brzy k reálným návrhům. Vzhledem k tomu, že se automatizací různých technologických zařízení zabývali technici v USA, podnikl Roučka v roce 1919 první šestiměsíční studijní cestu do USA. V patentovém úřadu ve Washingtonu prostudoval stovky vynálezů a z některých si pořídil také kopie. Vybavil se rovněž odbornou literaturou a podnikl studijní cesty do předních amerických koncernů, kde se automatizací zabývali. V cestovním zápisníku Roučka uvádí, že kromě firem General Electric, Westinghouse Electric Corporation, Hagan, Weston a mnoha dalších navštívil také dvakrát laboratoře a továrny, kde pracoval Tomáš Alva Edison. Roučka s ním konzultoval některé své prognostické návrhy. Setkal se zde také s ing. Emilem Kolbenem, který u Edisona pracoval jako sekretář. Edison byl pro Roučku vzorem, ale jeho pracoviště posuzoval značně kriticky, zejména pro různá bezpečnostní rizika.

Když se Roučka vrátil opět do vlasti, zahájil v blanenské továrně neprodleně a v utajení vývojové práce na projektu automatické regulace vysokotlakých parních kotlů. Nejprve byly sestaveny tzv. „multimetry“, které výrazně usnadňovaly práci při obsluze kotelen. Autor vycházel z poznatku, že prvořadou složkou paliva je uhlík.

K dokonalému spálení molekulové hmoty uhlíku je třeba odpovídající množství kyslíku, prakticky pak malého přebytku vzduchu. Uvedený vztah je přitom zároveň korigován i za použití paliv odlišné kvality. Poněvadž odpar kotle bezprostředně závisí na objemu vzduchu přiváděného do topeniště, lze potom dvěma přístroji, které tyto stavy kontrolují, dosáhnout na základě praktické zkoušky požadované optimální výsledky.

Multimetry se snímači a řídícími mechanismy byly základními automatizačními prvky, které inženýr Roučka nabízel energetickým centrálám na bezplatné jednoroční vyzkoušení. Výsledky samočinného řízení byly natolik příznivé, že si soustavu provozovatelé ponechávali. Roučka potom zdokonalil důmyslnou automatiku tím způsobem, že vykonávala veškeré potřebné úkony mnohem dokonaleji, než zkušený a svědomitý topič. Při analogickém srovnání mechanizmů s prací člověka je nazval se svolením spisovatele Karla Čapka „E.R.ROBOT“, podle jeho slavného dramatu R.U.R. Roboty byly tehdy evropským unikátem, proto si vyžádaly náležitou patentovou ochranu. Postupně je do provozů zavedly všechny naše velké tepelné centrály, zároveň se staly výhodným exportním artiklem. Kromě vysoké účinnosti, zaručující až 25 % úspor paliva zároveň za dokonalejšího spalování výrazně snižovaly úlet škodlivých spalin do okolního ovzduší. Při správné údržbě poskytoval výrobce na zařízení záruku 20 let. Připomeňme si, že zabezpečovat provoz gigantických energetických celků automatickými soustavami vyžadovalo s ohledem na možná rizika od projektanta velkou odpovědnost i konstrukční odvahu.

Roučkovy „roboty“ již tehdy zaznamenávaly graficky celý průběh spalování a lze je považovat za předchůdce nynějších moderních řídících a kontrolních centrál z elektrárenských dozoren. Když byly tepelné centrály vesměs automatikou vybaveny a zahraniční výrobci je zařadili v odlišném provedení do své produkce, inženýr Roučka jejich výrobu v Blansku ukončil. Využil ale znalostí z řízeného samočinného spalování v kotlích a začal v Blansku vyvíjet skříňové kotle pro ústřední vytápění větších budov. Vytvořil jejich nový typ s tzv. vratnou klenbou. Kotle měly oproti dřívějším výrobkům řadu výhod. Dalo se v nich vytápět i méně hodnotným palivem, kupř. hnědým uhlím apod. Účinnost byla neobvykle vysoká – až 60 %, spaliny nezanechávaly v ovzduší nadměrné škodliviny. Proto mohly být zavedeny i ve velkoměstech, kde se dosud v topeništích spaloval jen koks nebo topný olej. Např. v Praze jimi byly vybaveny desítky průmyslových, obchodních, vládních, nemocničních a společenských budov. Provozy kotelen byly neobyčejně čisté, obsluha mohla mnohdy používat i bílé pláště, jak tomu bylo např. v brněnské bance.

Roučka chtěl nejprve vyrábět tyto kotle v Blansku, ale pro neshody s tehdejšími představiteli města nakonec využil výhodnou nabídku brněnského zastupitelstva a začal od roku 1929 budovat nový podnik s kotlárenskou, slévárenskou a hutní výrobou ve Slatině. Blanenskou elektrotechnickou továrnu prodal roku 1934 podnikateli Robertu Sochorovi..

1934: Erich Roučka blanenskou elektrotechnickou továrnu prodal podnikateli Robertu Sochorovi a sám se přesunul do Brna-Slatiny, kde vybudoval nový moderní strojírenský a slévárenský komplex zaměřený na parní kotle....

R. Sochor, elektrické měřicí přístroje, Blansko

Robert Sochor (1904–1945), pocházející z rodiny známého textilního podnikatele Josefa Sochora ze Dvora Králové nad Labem, tedy koupil v roce 1934 blanenskou továrnu na výrobu elektrických měřicích přístrojů ING ERICH ROUČKA.

Sochorova továrna byla na svou dobu velmi moderní, svým vzhledem připomínala spíše školní areál a vyráběla široký sortiment přístrojů pro elektrárny, laboratoře či transformační stanice, které úspěšně vyvážela i do zahraničí - přístroje z produkce R. Sochora (např. analogové měřiče odporu řady OMEGA) vyhledávaným sběratelským artiklem.

V roce 1939 změnil majitel oficiální název firmy na R. Sochor, elektrické měřicí přístroje Blansko – Morava. Továrna byla na svou dobu velmi moderní, svým vzhledem připomínala spíše školní areál a vyráběla široký sortiment přístrojů pro elektrárny, laboratoře či transformační stanice, které úspěšně vyvážela i do zahraničí.

Po okupaci českých zemí musely průmyslové podniky nuceně pracovat také na zbrojních zakázkách. Technici však tajně pracovali na vývoji nového univerzálního měřicího přístroje. Dostal obchodní název 1945–1946: Po válce byla na R. Sochor, elektrické měřicí přístroje v Blansku uvalena národní správa a podnik byl znárodněn, pod novým názvem Metra - z řeckého metron - měření). .

Metra byla v lednu 1946 znárodněna - původně pod názvem Metra, závody na měřící přístroje, od roku 1954 pak jako Metra Blansko, národní podnik. V období do roku 1989 patřila mezi absolutní špičku v oboru elektrotechniky v celém východním bloku. Postupně se stal vedoucím oborovým závodem, pod který spadaly přidružené pobočky po celém Československu (např. v Šumperku).

Později se Metra Blansko stala hlavním oborovým podnikovým ředitelstvím pro závody v Nové Pace, Šumperku, Brně, Lhotkách či Ústí nad Labem.
Metra Šumperk - v roce 1947 byl podnik rozšířen o nově ustavený závod Metra Šumperk.
Metra Brno -v roce 1951 k závodům přibyl závod Metra Brno.
Metra Linhartice - v roce 1953 Metra Linhartice. Produkce podniku rychle rostla.
Jedním z nejvýznamnějších počinů vedení podniku bylo založení vlastního podnikového vývojového oddělení v roce 1951 – později výzkumně – vývojový ústav s vlastní budovou.

Oborový podnik - doslova „specializovaný podnik“ nebo i „podnik s odštěpnými závody“ je ena z forem organizování průmyslu v Československu. formy - alespoň zkrácený „o.p.“). Oborový podnik byl jedním ze tří druhů produktivních ekonomických jednotek v bývalé Československé socialistické republice, spolu s koncernem a trustem - neboli svěřeneckým podnikem. Jako vždy, za obchodním názvem subjektu následoval název jeho právní formy, a to alespoň zkratkou - s.p.

Zlatá éra a utajený vesmírný program: V dobách největšího rozmachu (60.–80. léta) zaměstnával podnik přes 5 000 pracovníků. Vyráběl vysoce přesné analogové i digitální přístroje, laboratorní techniku a specializované komponenty pro armádu a kosmický program SSSR. V roce 1964 závod dokonce utajeně navštívil hlavní konstruktér sovětských kosmických raket Sergej Koroljov.

„nová“ Metra

Kvůli masivnímu růstu se výroba přesunula do nového velkého areálu v blanenské části Poříčí. sídlící na adrese Pražská 2536/7, Blansko.

Čím se Metra Blansko proslavila? Generace československých kutilů, elektrikářů, revizních techniků i školáků znají ikonické produkty této značky:
Avomet
Duomet: legendární univerzální přenosné multimetry.
Megmet: Přístroje pro měření izolačního odporu.
PU 140 / PU 294 Delta: známé revizní přístroje a měřiče zemních odporů.Lokomotivní tachografy: Přístroje pro záznam rychlosti a provozu vlaků.
Metra Blansko měřič zemního odporu.
Metra Blansko 600/5A panelový adaptér.

Z produktů Metry Blansko 

alespoň registrační přístroj, typ Rg (Metra)

a) rozvaděčový pro měření I proudu, U napětí, P výkonu a účiníku cos "fí"

b) otevřený registrační Wattmetr

co je to účiník? - skrze účiník například lze přepočítat výkon a příkon

Příkon S lze  spočítat  příkon nepřímo přepočtem z výkonu (Ohmův zákon v integrovaném tvaru pro výkon - viz níže) - a to Příkon S  vznikne vynásobením výkonu P  účiníkem PF (účiník může být také označen jako "fí")

nejpodrobnější rozdělovník elektrotechnických veličin v příspěvku Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon 4 - watthodiny a ampérhodiny a další veličiny - Blog iDNES.cz

Výborné vnější podmínky spolu s prozíravým vedením podniku vedly k velmi strmému růstu výroby a prodeje. Největší rozvoj podnik zaznamenal v období let 1965 až 1980. Svědčí o tom jak počet zvládnutých nových výrobních a prodejních oborů, tak rozsah výstavby a zavádění nových výrobků a technologií. Koncem šedesátých let vyráběl podnik většinu v té době známých druhů ze sortimentu elektrických měřicích přístrojů. Metra Blansko se stala jedním z rozhodujících výrobců měřicích přístrojů v tehdejším východním hospodářském bloku a uznávaným obchodním partnerem i v jiných, zejména evropských státech. Významná v tomto směru byla např. spolupráce se západoněmeckou firmou Metrawat při vývoji, výrobě a prodeji klešťových přístrojů. Na konci osmdesátých let patřila Metra Blansko k velmi silným výrobním podnikům s více jak 5200 zaměstnanci.

Po roce 1989 prošel národní podnik privatizací a restrukturalizací. Transformoval se na soukromou společnost a značka neskončila. Dnes na tradici n. p. navazuje METRA BLANSKO s.r.o., která sídlí na Pražské ulici v Blansku. Stále se zaměřuje na vývoj a výrobu měřicích přístrojů, převodníků elektrických veličin, kalibrace a dodává také specializovaná bezpečnostní řešení pro energetiku a jaderné elektrárny.

rozcestník osciloskop

"osciloskop 1" Co se děje kolem elektřiny 8 - Ohmův zákon pro nezapojený obvod - jak vzniká napětí - Blog iDNES.cz a současně úvodní příspěvek pro Ohmův zákon

druhý a třetí díl pro osciloskop (= ten samý příspěvek) 

"osciloskop 2"  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a tři verze pro zapojený obvod, osciloskop - Blog iDNES.cz a elektrotechnická fakulta VUT v Brně (elektrotechnika -matematická funkce a derivace a integrál)

"osciloskop 3"  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (3) a tři verze pro zapojený obvod, osciloskop - Blog iDNES.cz a elektrotechnická fakulta VUT v Brně

"osciloskop  prakticky 4" Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop  tento příspěvek a současně měřící přístroje Tesla a Metra

"osciloskop a wattmetr 5" Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz a současně jeden z příspěvků cyklu "spotřebiče normálního napětí"

Osciloskop je měřící přístroj - primáŕně určený k měření elektrického napětí a také zobrazování jeho průběhu - tedy proto výše zmíněná obrazovka. Osciloskopem lze měřit i proud - a to je procedůra poněkud komplikovanější - protože je potřeba určitých adaptérů či sond.

Nejprve jak osciloskop funguje a a následně i jak se ovládá. Tak podstatou obrazu který se vytváři na obrazovce či monitoru osciloskopu je křivka - či přímka která se vytváří prostřednictvím elektronů dopadajících na fluorescenční vrstvu obrazovky.

Block Diagram of a General Purpose CRO

ladění osciloskopu

změna napětí

základní osciloskop

Na obrazovku jsou elektrony pomyslně vystřelovány takzvaným elektronovým dělem - což ovšem není nic jiného než trubičková elektronka - tedy katoda - mřížka - anoda ->. Elektrony ovšem nekončí svůj transfer na anodě - ale pokračují prostorem uvnitř monitoru jako usměrněný tok  (či paprsky) elektronů a dopadají až na obrazovku.

V prostoru mezi elektronkou a obrazovkou se právě přímý tok - či proud elektronů usměrňuje - či spíše vychyluje a na obrazovce se vytváří příslušné obrazce znázorňující průběh napětí.
Vychylování probíhá v elekrostatickém poli - na rozdíl od běžného televizoru, kde vychylování a usměrňování proudu elektronů probíhá v poli elektrodynamickém.

Vychylování v elektrostatickém poli osciloskopu se děje prostřednictvím vychylovacích destiček - které jsou dvojí za sebou. Jednak v ose "y" - kde se moduluje hodnota napětí a jednak v ose "x" - kde se přidává veličina času. Vychylování v ose "y" - tedy ve směru vertikálním se projevuje pouze u stejnosměrného proudu - protože napětí u stejnosměrného proudu má průběh jako prostá přímka. U střídavého proudu se už aktivizují i vychylovací destičky pro vertikální osu "Y" - neboť průběh napětí u střídavého proudu má zpravidla tvar sinusovky.

A nyní k ovládání osciloskopu. Tlačítek a různých spínačů je na osciloskopu spousta - dalo by se říci až příliš vzhledem k faktu - že se na obrazovce zobrazuje pouhá křivka.

Osobně jsem si ovládací prvky osciloskopu rozdělil do několika zón. Jedna zóna může být například samotné ovládání obrazovky - když ještě není zapnuto měření. Může se nastavovat například jas a ostrost obrazovky. 

Dalším okruhem by mohlo být ovládání po aktivizaci měření ve směru vertikální osy "y" - kdy se nastavují parametry měřenému napětí - může se například rozšiřovat - či zužovat amplituda napětí - posouvat obraz nahoru, či dolů a taj dále.

Dalším pomyslným okruhem by mohlo být měření ve směru osy "x" - tedy nastavování parametrů času. Může se například rozšiřovat či zužovat amplituda sinusovky napětí - a podobně.

Takže to by byly tři okruhy a určitě by spousta tlačítek ještě zbylo a dalo by se pokračovat.

plus album schémat a návodů https://www.facebook.com/pg/Nabdaz-plus-101341581569399/photos/?tab=album&album_id=111289377241286

(oprava - u televizní obrazovky se nejedná o pole elekrodynamické ale alektromagnetické)