Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko

Nejpatrnější součástí osciloskopu je obrazovka - v podstatě nijak odlišná od té patrně nejznámější - tedy televizní. I když jisté rozdíly zde jsou - ale k nim snad posléze.  

rozcestník VUT v Brně

matematika Matematická mechanika A0/ KFD 0 jak měří siloměr přes rychlost sílu / výpočty přes stopky - Blog iDNES.cz

elektrotechnika - měřící přístroje (Tesla Brno a Metra Blansko), koleje Palackého Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop 4 a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko, tramvajová linka 12 (tento příspěvek)

elektrotechnika - měřící přístroje II (VUT v Brně Fakulta elektrotechnická) Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop 2, FE VUT - Blog iDNES.cz

kinematika Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů - Blog iDNES.cz

telekomunikace V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno, továrna na výrobu počítačových čipů Drážďany - Blog iDNES.cz

strojírenský a textilní průmysl v Brně 1 Brno - Moravský Manchester 19. a 20. století + nákladní tramvaj - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 1Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 2 (zemědělské stroje na Vysočině) Letní čtení na táboře a krásné staré zemědělné stroje - rozcestník Vysočina - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 3p - elektrické rozvody v továrnách Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

rozcestník Tesla, sdělovací technika a design Československa

Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko (tento příspěvek) "brněnská Tesla" 

Tesla Rožnov, kde se například vyráběly televizory  Vyzváněcí obvod TESLA MA 6520 - Blog iDNES.cz

Tesla Rožnov V zajetí počítačů 3 (matematická logika a technika, logická hradla logické funkce ) - Blog iDNES.cz

poměrně známá byla Tesla Holešovice - světelným zdrojům je věnována závěrečná část příspěvku Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny - Blog iDNES.cz

radiokomunikace Brno Šumavská Haló, haló 6 a současně příspěvek na téma radiokomunikace a televizní a rozhlasové vysílání V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno, druhy signálu, satelitní přenos internetu - Blog iDNES.cz a jeden z příspěvků na téma výškové budovy

poplatky za televizní a rozhlasové vysílání administrativně  Televizní vysílání a jeho administrativa - Blog iDNES.cz

Tesla Brno

v r. 2025 s názvem TESLA ELMI GPS: 49.2287344N, 16.5803314E

Tesla Brno a okolí

Fakulta strojní VUT (učebna)
koleje Palackého v polovině 80tých let
laboratoře VUT

Tesla Brno a okolí - Fakulta strojní VUT Brno (učebna), koleje Palackého v polovině 80tých let, laboratoře VUT

Československá technika v některých odvětvích patřila mezi špičku. Světový primát mělo české strojírenství s bezvřetenovým a plně automatizovaným spřádáním i tryskovými tkalcovskými stavy. Vysokého uznání dosáhly malotirážní ofsetové stroje Romayor a Dominant, traktory Zetor, nákladní automobily Tatra, motocykly Jawa 250, pasivní radiolokátory Kopáč, Ramona a Tamara, elektronové mikroskopy TESLA. 

Elektronové mikroskopy. Slavná tradice československé elektronové mikroskopie má na svém počátku v roce 1948 iniciativu profesora brněnské techniky Aleše Bláhy a jeho studentů Armina Delonga, Vladimíra Drahoše, Ladislava Zobače a technika-konstruktéra Jana Speciálného. První mikroskop TESLA BS 241 měl parametry srovnatelné s mikroskopem RCA od firmy Radio Corporation of America, používaným u nás tehdy v biologickém výzkumu. Od roku 1951 bylo tohoto přístroje vyrobeno v Brně celkem jedenáct kusů. Vylepšená verze, stolní elektronový mikroskop TESLA BS 242, se dostala v letech 1957–1975 na trh v tisíci třech stech kusech. Další přístroje a zařízení z vývojové dílny Armina Delonga: transmisní elektronové mikroskopy TESLA BS 413, 513 a 613, kterých bylo v letech 1964–1975 vyrobeno 395 kusů; emisní elektronový mikroskop z let 1961–1964, umožňující i zrcadlovou a tunelovou mikroskopii; ultravakuovýrastrovací elektronový mikroskop BS 350 (v letech 1976–1989 bylo vyrobeno 56 kusů); elektronový litograf pro výrobu masek integrovaných elektronických obvodů; diagnostický elektronový mikroskop pro testování integrovaných obvodů.

Zpočátku se elektronové mikroskopy vyráběly ve vědecké dílně, která vznikla jako součást n. p. TESLA Pardubice – závod Brno. Další vývoj a výroba těchto zařízení je spojena s TESLOU Brno a s Ústavem přístrojové techniky – brněnskou výzkumnou a vývojovou institucí ČSAV, utvořenou v roce 1959 sloučením Vývojových dílen ČSAV (zal. 1953), Laboratoře elektronové optiky ČSAV (zal. 1954) a Laboratoře průmyslové elektroniky ČSAV (zal. 1955).
Po roce 1989 na brněnskou tradici elektronové mikroskopie ve svém výzkumném, vývojovém a výrobním programu navázaly Ústav přístrojové techniky AV ČR a dvě firmy, které se vytvořily z TESLY Brno. Další firma, převážně z řad bývalých zaměstnanců ÚPT, je orientována především na vývoj elektronově optických systémů různého zaměření.

Z produktů Metry Blansko 

alespoň registrační přístroj, typ Rg (Metra)

a) rozvaděčový pro měření I proudu, U napětí, P výkonu a účiníku cos "fí"

b) otevřený registrační Wattmetr

co je to účiník? - skrze účiník například lze přepočítat výkon a příkon

Příkon S lze  spočítat  příkon nepřímo přepočtem z výkonu (Ohmův zákon v integrovaném tvaru pro výkon - viz níže) - a to Příkon S  vznikne vynásobením výkonu P  účiníkem PF (účiník může být také označen jako "fí")

nejpodrobnější rozdělovník elektrotechnických veličin v příspěvku Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon 4 - watthodiny a ampérhodiny a další veličiny - Blog iDNES.cz

rozcestník osciloskop

"osciloskop 1" Co se děje kolem elektřiny 8 - Ohmův zákon pro nezapojený obvod - jak vzniká napětí - Blog iDNES.cz a současně úvodní příspěvek pro Ohmův zákon

druhý a třetí díl pro osciloskop (= ten samý příspěvek) 

"osciloskop 2"  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a tři verze pro zapojený obvod, osciloskop - Blog iDNES.cz a elektrotechnická fakulta VUT v Brně (elektrotechnika -matematická funkce a derivace a integrál)

"osciloskop 3"  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (3) a tři verze pro zapojený obvod, osciloskop - Blog iDNES.cz a elektrotechnická fakulta VUT v Brně

"osciloskop  prakticky 4" Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop  tento příspěvek a současně měřící přístroje Tesla a Metra

"osciloskop a wattmetr 5" Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz a současně jeden z příspěvků cyklu "spotřebiče normálního napětí"

Osciloskop je měřící přístroj - primáŕně určený k měření elektrického napětí a také zobrazování jeho průběhu - tedy proto výše zmíněná obrazovka. Osciloskopem lze měřit i proud - a to je procedůra poněkud komplikovanější - protože je potřeba určitých adaptérů či sond.

Nejprve jak osciloskop funguje a a následně i jak se ovládá. Tak podstatou obrazu který se vytváři na obrazovce či monitoru osciloskopu je křivka - či přímka která se vytváří prostřednictvím elektronů dopadajících na fluorescenční vrstvu obrazovky.

Block Diagram of a General Purpose CRO

ladění osciloskopu

změna napětí

základní osciloskop

Na obrazovku jsou elektrony pomyslně vystřelovány takzvaným elektronovým dělem - což ovšem není nic jiného než trubičková elektronka - tedy katoda - mřížka - anoda ->. Elektrony ovšem nekončí svůj transfer na anodě - ale pokračují prostorem uvnitř monitoru jako usměrněný tok  (či paprsky) elektronů a dopadají až na obrazovku.

V prostoru mezi elektronkou a obrazovkou se právě přímý tok - či proud elektronů usměrňuje - či spíše vychyluje a na obrazovce se vytváří příslušné obrazce znázorňující průběh napětí.
Vychylování probíhá v elekrostatickém poli - na rozdíl od běžného televizoru, kde vychylování a usměrňování proudu elektronů probíhá v poli elektrodynamickém.

Vychylování v elektrostatickém poli osciloskopu se děje prostřednictvím vychylovacích destiček - které jsou dvojí za sebou. Jednak v ose "y" - kde se moduluje hodnota napětí a jednak v ose "x" - kde se přidává veličina času. Vychylování v ose "y" - tedy ve směru vertikálním se projevuje pouze u stejnosměrného proudu - protože napětí u stejnosměrného proudu má průběh jako prostá přímka. U střídavého proudu se už aktivizují i vychylovací destičky pro vertikální osu "Y" - neboť průběh napětí u střídavého proudu má zpravidla tvar sinusovky.

A nyní k ovládání osciloskopu. Tlačítek a různých spínačů je na osciloskopu spousta - dalo by se říci až příliš vzhledem k faktu - že se na obrazovce zobrazuje pouhá křivka.

Osobně jsem si ovládací prvky osciloskopu rozdělil do několika zón. Jedna zóna může být například samotné ovládání obrazovky - když ještě není zapnuto měření. Může se nastavovat například jas a ostrost obrazovky. 

Dalším okruhem by mohlo být ovládání po aktivizaci měření ve směru vertikální osy "y" - kdy se nastavují parametry měřenému napětí - může se například rozšiřovat - či zužovat amplituda napětí - posouvat obraz nahoru, či dolů a taj dále.

Dalším pomyslným okruhem by mohlo být měření ve směru osy "x" - tedy nastavování parametrů času. Může se například rozšiřovat či zužovat amplituda sinusovky napětí - a podobně.

Takže to by byly tři okruhy a určitě by spousta tlačítek ještě zbylo a dalo by se pokračovat.

plus album schémat a návodů https://www.facebook.com/pg/Nabdaz-plus-101341581569399/photos/?tab=album&album_id=111289377241286

(oprava - u televizní obrazovky se nejedná o pole elekrodynamické ale alektromagnetické)