Přichází doba mobilních zombie

Každé dítě, když zakoplo, někdy slyšelo větu: „Sakra, koukej se na cestu!“. Myslím, že pár lidí by si jí pořád mělo připomínat, i když dětskému věku odrostli. Poslední dobou totiž často není jednoduché projít městem.

Někteří z nás totiž musí koukat na cestu i za jiné, protože jsou mezi námi zombie s mobily či přesněji řečeno smartphony v ruce.

Zombie v původním významu označovalo v kultu voodoo zotročenou osobu, většinou pod vlivem drog, která provádí bezmyšlenkovitě příkazy toho, kdo ji ovládá (až později díky filmové tvorbě byli zombie vnímáni jako nemrtví vstávající z hrobu). V realitě dnešních dnů jsou zombie ovládáni malou krabičkou, kterou drží v ruce, většinou je to smartphone, jindy třeba elektronická čtečka, a všichni okolo si vlezte na záda!

My ostatní si musíme dávat pozor, aby do nás nevrazil někdo, kdo jde proti nám v protisměru a místo, aby koukal na cestu, zírá do mobilu. Ale už se mi nechce přistupovat na jejich pravidla a ohleduplně je obcházet. Chápu sice, že pokud se tak nezachovám, často vyruším dotyčného z jeho zaujetí a to je mi opravdu líto! Teď když jde proti mně někdo s hlavou skloněnou nad mobilem, běžně hrávám hru „nejsi tady sám“. Zastavím se a čekám, jak to dopadne. Samozřejmě díky perifernímu vidění se většina na poslední chvíli s úlekem zarazí (někteří šikovnější mě dokonce dokážou plynule obejít). U skoro všech ale vidím udivený pohled, co si dovoluji jim překážet, když jdou "oni" a zrovna řeší něco nadmíru důležitého!

Zajímavé je jít také v davu, třeba v prostorách metra při přestupu. Najednou zjistíte, že lidi před vámi nápadně zpomalují a za chvíli máte jasno. Kousek vepředu je zase jeden zombie jdoucí pomalou nekoordinovanou chůzí, skoro jako opilec. A že všem překáží a všechny ostatní brzdí? To je mu fuk! No jedno pozitivum by se třeba našlo. Už se asi nebude říkat, že doba je uspěchaná!

Jako úplný extrém mi přijde tahle sledovací mánie při přecházení silnice. A je jedno, jestli jde dotyčný po přechodu nebo mimo přechod (to už jsem taky zažil, že mi mimo přechod nějaký maník vstoupil klidně před auto a vůbec ho nevzrušovalo, že jsem stačil zabrzdit na poslední chvíli až přímo před ním). Ale je třeba chápat potřeby bližního. Je zřejmé, že pro tyto bližní místo, aby sledovali přijíždějící auto, je spíš "životně důležité“ číst nejnovější zprávy, psát sms, sledovat své facebookové stránky, zachytávat další barevnou kuličku v oblíbené hře nebo se probírat hudbou atd. atd. atd.

To s tou silnicí mi připomíná dokument, který jsem nedávno viděl v televizi. Mluvilo se o šnekách, které umí ovládnout takové malé potvůrky (prvok motolice podivná). Změní jim vzhled, kdy tykadla připomínají hemžící se housenky, a donutí je vyrazit na sebevražednou cestu na vrcholek rostliny. Pak už jenom stačí počkat, až přiletí pták, uzobne šnekovi tykadla (někdy i s hlavou) a potvůrky se stěhují do ptáka jako dalšího hostitele.

Vypadá to, že smartphone už ovládl mozek některých lidí podobným způsobem a ti se pak vydávají nevědomky vstříc přijíždějícím autům.

Mobil prostě vládne světu a lidem v něm! Vždyť se také výrobci předhánějí, aby chrlili stále nové smartphony, nabízejí další a další funkce či aplikace a snaží se zaujmout designem (myslím, že designeři se hodně vyřádí na tom, jestli rohy mají být zrovna rovné nebo zaoblené).

Neměli by spíš výrobci začít přemýšlet o tom, že je na čase přímo na mobily psát varování, že můžou škodit zdraví a otravovat okolí?!