Co takhle popovídat si o počasí? Je to téma věčné a vděčné a lidi jej určitě probírali už od chvíle, kdy se naučili mluvit.
I když si dokážu představit, jak asi byla tato debata nudná především během poslední doby ledové, kdy každý den ráno neandrtálec vykoukne z jeskyně a pak si ke své družce povzdechne: „Ach jo, zas tam mrzne, až praští!“
Samozřejmě sleduji předpovědi počasí, ale pokud je výhled delší, než na tři dny, beru to s velkou rezervou. Nevede mě k tomu jen osobní zkušenost, ale je přece známé, že čím je období předpovědi delší, tím rychleji klesá pravděpodobnost, že předpověď vyjde. Ale jinak přiznávám, že o meteorologii jako vědě nevím v podstatě nic.
Přesto mě fascinuje, když v novinách opakovaně narážím na měsíční předpovědi. Pak se vždycky sám sebe ptám, jestli je to seriózní zpravodajství nebo jen taková hra ve stylu „Kdo si hraje, nezlobí.“ V těchto článcích o dlouhodobých předpovědích se suverénně používají slovní obraty jako „výrazně se ochladí“, „pak se zase oteplí“, „teploty vystoupají“, „bude tak a tak“, místo, aby zde bylo napsáno “mohlo by se ochladit“, „patrně se oteplí“, „teploty možná vystoupají“, „asi by mohlo být tak a tak“.
Když někdo ze známých nadhodí, že četl o tom, že příští měsíc má být… (nějak), tak vždycky už automaticky odpovídám, že tato předpověď nemá žádná smysl a kdo ví, jak bude.
Vrtá mi tedy stále neodbytněji hlavou, k čemu ty měsíční předpovědi počasí jsou? Podívám se na to z pohledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a iDnes, která od ČHMÚ předpovědi počasí, včetně dlouhodobých, přebírá.
ČHMÚ je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí ČR. Přepokládám, že nějaké peníze za své služby od médií a patrně i dalších organizací dostává, přesto považuji za dost pravděpodobné, že většinově je ČHMÚ financován státem a tedy námi všemi. I když myslím, že pro ty špičkové počítače, co tam běží, je v podstatě maličkost zpracovat dlouhodobé předpovědi, stejně se dle mého musí těmto dlouhodobým předpovědím věnovat intenzivně nějaký člověk, popř. více lidí. A ty je třeba zaplatit. A také se asi musí čas od času aktualizovat software. To taky něco stojí. No ale proč to nedělat, když o tuto službu mají média zájem. Tak doufejme, že vytváření dlouhodobých předpovědí počasí není placeno státem (z našich daní), ale právě médii.
Koukněme se tedy na jeden takový článek s měsíční předpovědí počasí, který byl publikován na iDnes 9. dubna 2016: Přicházejí dva teplotně nadprůměrné týdny. Při vyjasnění bude až 25 stupňů.
V tomto článku je mimo jiné uvedeno: „V týdnu od 11. do 17. dubna bude podle předpovědi 14 až 19 °C, v následujících dvou týdnech pak teploty vystoupají až na 22 °C. V týdnu od 2. 5. do 8. 5. se budou maximální denní teploty pohybovat mezi 13 až 24 °C.“
V tučně vyznačené části věty je schován i týden 25.4.-1.5.2016. Až na 22 °C… A teď se stačí podívat na iDnes na předpověď počasí přes den v tomto týdnu: pondělí 8 °C, úterý 9 °C, středa 7 °C, čtvrtek 10 °C, pátek 12 °C, sobota 15 °C, neděle 14 °C. Tak kam se nám teda schovalo těch "až na 22 °C“? Ale kdo ví, třeba je tím myšleno 0 °C až 22 °C, pak by to vyšlo až neuvěřitelně přesně!
A jsem znova u té otázky. Má to nějaký smysl? Proč média o dlouhodobých předpovědí pravidelně informují? Říkám si, že asi proto, že si o tom někteří přece jen rádi čtou. Ale proč? Aby byli v obraze? To pochybuji, když je většinou nakonec stejně všechno jinak. Tak nejspíš to bude proto, aby si po přečtení mohli lidi zase jednou pokecat o počasí…
Nedělal jsem si žádné ambice, že se mi podaří najít nějakou jasnou, natož logickou odpověď. Prostě mi to jen vrtá hlavou a já to potřeboval dostat ven.
A na závěr dobrá zpráva! Na iDnes vyšla 23.4.2016 další měsíční předpověď: Konec dubna bude chladný a deštivý, oteplí se až v půlce května. Prý mají být podprůměrné, maximálně průměrné teploty. Tak si na závěr nechte ode mne poradit… Připravte si co nejdřív plavky!
