Střední věk

Dokud byl člověk mlád, mohl se všemu jen smát    Po životě žíznivý a lačný, byl to nápor značný Pil z rohu hojnosti, prováděl nepřístojnosti Byla to doba slavná, jsou to léta dávná  

Zvadl mládí květ, lze o něm jen s nostalgii pět 

Prostě jsou ty roky v trapu, stále to jen stěží chápu

Sundat si růžové brýle, na to je teď správná chvíle

Kouknout pravdě do očí, až se v hlavě zatočí 

Vidět, jak rychle čas kvačí, na to pohled do zrcadla stačí

Břicho se jak rosol třese, opasek ho již neunese

Vlasy ústupové boje vedou, s kouty už nic nedovedou

Z černého pantera je myš šedá, to se prostě popřít nedá

Mí přátelé drazí, vím, že z těch veršů mrazí

Však jsou i jiné hodnoty než jen vzhled a nízký počet let 

Ozdobou je vnitřní krása, nad tou každá správná žena jásá  

A tak každý jedinec nechť je čilý, byť již má věk pokročilý