Mimozemšťan hledá horolezkyni aneb výlet na Mars

Bedřišek Mimozemšťan hledá vhodnou horolezkyni, se kterou by mohl zdolat nejvyšší horu Sluneční soustavy

Jelikož můj kamarád Bedřišek nemá možnost zřídit si svůj vlastní blog, poprosil mě o zveřejnění níže uvedeného dopisu:

Milá pozemšťanko,

dovoluji si obrátit se na Tebe s následující nabídkou. Po období pilné práce by měl, jak známo, následovat zasloužený odpočinek, vzhledem k čemuž i mě teď čeká krátká dovolenka. Když jsem však přemýšlel, co by se vlastně dalo podniknout, dlouho mě nenapadalo nic kloudného. Věděl jsem jen, že by to neměla být žádná velká cesta, spíše nějaká rychlovka, která by nevyžadovala příliš velké organizační úsilí. Nakonec mě s ohledem na současnou pozemskou popularitu Marsu napadlo, že bych si mohl zaletět právě na tuto rudou planetu a vystoupit na Olympus Mons (21 287 m), nejvyšší (lidstvu známou) horu Sluneční soustavy.

Nadcházející výstup na Olymp však nebude obyčejnou túrou dle klasického střihu, nýbrž proběhne v souladu s nejnovějšími trendy. Jeho hlavním cílem tedy bude pozorování východu Slunce. A jelikož právě čtu Wima Hofa, nemusím asi ani zdůrazňovat, že půjdu pouze v trenýrkách (koneckonců teď se na mnohých horách jinak už vlastně ani nechodí). Jenom doufám, že mě tam nevyfotí Arabové tou svou novou družicí Amal, to by na mě poslali mravnostní policii. Američanům nebo Číňanům, kteří už jsou na Marsu taky pečení vaření, to snad tolik vadit nebude.

Pokud bys o takovou cestu měla zájem, jsi rozhodně vítána. A pokud ještě nemáš úplně jasno, tak Ti možná napomůže pár slov o mě: jmenuji se Bedřišek Mimozemšťan a jsem docela obyčejný mimozemšťan. Je mi 1234 let a pracuji jako samostatný mlékař-cestovatel ve společnosti Mléčná dráha, a.s. Náplní mé práce je těžba (s kolegy tomu v nadsázce říkáme „dojení“) mléka, výroba mléčných produktů (jogurty, smetana, kefír) na palubě kosmické lodi Disco Volante a jejich rozvoz po galaxii. Jsem tedy mléčným nomádem a zároveň tulákem po hvězdách. Zdravotní stav mám dobrý, jen na jednom prstě mi zbyla jizva, protože jsem se kdysi dávno říznul o prstenec Saturnu. Ve volném čase se rád opaluji na střeše mého korábu, neboť hrášková sytě zelená pokožka mého těla pak získá krásný bronzový nádech. Mezi mé další oblíbené činnosti dále patří utírání hvězdného prachu z poliček v mém pokoji a sledování televizních pořadů (v poslední době mě např. zaujala rodinná komedie „Průlet černou dírou“ a horor „Sněhurka a sedm červených trpaslíků“). Také se rád škrábu za levým tykadélkem.

Kromě výše uvedených volnočasových aktivit rád pobývám na Tvé planetě, a to především v zemích Koruny české. Ty jsem si oblíbil již v době římského císaře a českého krále Rudolfa II. Na jeho dvoře jsem tehdy s Janem Keplerem a Tychonem de Brahe urazil nejednu lahvinku. O pár století později jsme pak s Janem Nerudou předložili světu „Písně kosmické“ a svou literární činnost jsem završil ve 20. století, kdy jsem napsal několik knížek ve spolupráci s Ludvíkem Součkem.

Teď už se mi knížky moc psát nechce, raději se na Zeměkouli (neboli, jak se vyjádřil jeden Váš politik „Modré, nikoliv zelené planetě“) jen tak toulám. Na svých toulkách rád využívám podobu pozemšťanů, které se mi podařilo zachránit. Nejraději se převtěluji (samozřejmě s jeho souhlasem) do George Clooneyho, kterého jsem zachránil krátce poté, co ve volném vesmíru opustil Sandru Bullock (zachyceno ve filmu „Gravitace“), někdy ale na sebe beru také podobu Garyho Lockwooda (zachráněn krátce poté, co mu byl počítačem HAL 9000 zamítnut návrat do lodi Discovery – zachyceno ve filmu „2001: Vesmírná Odysea“).     

Rád bych Tě ale také seznámil s tím, jak by dle mých představ měla vypadat ideální vesmírná spolucestující a galaktická horolezkyně. Jsem už přece jen trochu starší, takže bych si přál ženu středního věku, se kterou bych mohl sdílet společná témata, tj. měla by mít přibližně 500 – 1000 let. Také bych ocenil smysl pro (kosmicky) černý humor, vesmírnou až nesmírnou trpělivost (let Země -  Mars  je velice krátký, na jiných letech je však vesmírná trpělivost nesmírně důležitá) a vášeň pro astronomickou gastronomii (jak mí kolegové rádi říkají „astro-gastro“). Nic dalšího není potřeba.

Na závěr ještě několik málo informací technicko-provozního charakteru. Není nutné brát s sebou žádné speciální vybavení. Vše, co je potřeba k letu i výstupu, mám k dispozici. Proti viru COVID-19 jsem zcela imunní, takže není potřeba ani FFP2, ani KN95. Dokonalou ochranu a eliminaci COVID-19 nadto zajišťuje antivirový systém mého plavidla. Pokud však doma nalezneš, vezmi prosím alespoň jednu sklenici marmelády do jogurtů, nejraději mám borůvkovou, malinovou a ostružinovou. Hodit by se také mohla bandaska na mléko, pokud možno s širokým hrdlem. Letěli bychom někdy krátce po MDŽ (Mezigalaktickém dni žen). Na celou cestu i s výstupem budeme potřebovat dva dny. Místo odletu – v podstatě odkudkoliv, dle Tvého výběru. Pokud bych ale měl svůj hvězdolet v servisu, museli bychom letět náhradní raketou (která je také známá jako Žižkovská věž). V takovém případě bychom si dali sraz v Praze, v Mahlerových sadech, přímo před raketou.   

Tak to už je opravdu vše. Pokud Tě můj návrh zaujal, určitě se ozvi.  

Na Mars a Olympus Mons se těší

Bedřišek