Jan Snopek
Kontakt: jansnopek@hotmail.com
- Počet článků 112
- Celková karma 16,75
- Průměrná čtenost 421x
Seznam rubrik
Jan Snopek
Rozhovor mužů s feministkami
Feministky: Copak se vám, muži, na nás ženách líbí? Muži: Tak líbí se nám na příklad sekundární pohlavní znaky.
Jan Snopek
Střední věk
Dokud byl člověk mlád, mohl se všemu jen smát Po životě žíznivý a lačný, byl to nápor značný Pil z rohu hojnosti, prováděl nepřístojnosti Byla to doba slavná, jsou to léta dávná
Jan Snopek
Rada modernímu muži
Žádáš-li po staré marně styk anální, za hlavu hoď její výmluvy banální. Zapomeň na ženské vrtochy, vítej do moderní epochy.
Jan Snopek
Lyrikova lest
Lyrik vstoupil do velkokapacitního knihkupectví moderního střihu. Prošel několika halami přetékajícími detektivkami a kuchařkami, prosmýknul se sálem plném fantasy a literatury faktu.
Jan Snopek
Na cestě
Usedavě prší a stěrače kloužou po čelním skle jak štíhlé nohy akvabel. Jedeme dlouhou nocí. Těžké kapky
Jan Snopek
Vy dva a já
Sedí naproti tobě, hledí ti do očí a vidí v nich všechny ty chlapy, co už jsi měla. Je skálopevně přesvědčen o tom, že i on tě dostane.
Jan Snopek
Slepé oči demiurgovy
Padá déšť a kapky krásné jako slzy nešťastně zamilované ženy kloužou po okenních tabulkách. Anterós dnes přilétá s určitým zpožděním,
Jan Snopek
Cesta do hlubin země
Den se za dnem sype a já zas mám namířeno dolů k Andělu, už dávno to není Moskevská, už dávno se tu nemontují tramvaje.
Jan Snopek
O čtyřech rampouších
Kdysi dávno v jednom provinčním městě, vyrostly během zimy ze střechy činžovního domu čtyři rampouchy.
Jan Snopek
Žena, růže, píseň, kost
Žena je růže, přirozená ve své jedinečnosti, nádherná ve své uzavřenosti. Muž spalován láskou a zmámen vábením její vůně jako v mrákotách napichuje své srdce na ostré hroty.
Jan Snopek
Procházka městem
Elektrický vlak, zlými jazyky zvaný ešus, nehlučně a měkce brzdí a zastavuje v železniční stanici. Skřípání brzd pantografů, dříve tolik časté, je již spíše výjimkou.
Jan Snopek
Čekání na jitro
Nedělní město přikrylo se bělostnými sněhy, ve mně však stále žhnou uhlíky tvé páteční něhy, když vertikály náušnic ti rámovaly tváře, když z tvých očí vycházela ta nádherná záře,
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |