Zvířata ve válce: Medvěd Wojtek

Medvědi budí respekt svou velikostí i vzhledem. Přesto si asi málokdo dokáže představit, jak takové zvíře využít ve válce. V historii polské armády jeden případ existuje.

   V průběhu noční bitvy polského oddílu jely do první linie nákladní automobily naložené municí. Na jednom z nich seděl medvěd, který se rozvalil mezi dělostřelecké náboje uložené v bednách. V tom na kolonu zaútočil letoun Luftwaffe a okolo začaly vybuchovat dopadající pumy. Automobily musely zastavit. Po skončení útoku začali vojáci v těžkém terénu munici odnášet jinam. Jednu z beden otevřel i medvěd. Vytáhl jeden dělostřelecký náboj a třímal s ním ve svých tlapách. Velící důstojník si ho všiml, vyvalil oči a vykřikl: "Ten náboj je ostrý!" Jeden z přítomných vojáků si vytáhl tužku a skicák a celou scénu nakreslil.

   V dubnu 1942 vojáci II. polského sboru, jehož část se právě formovala v Palestině, koupili od jednoho chlapce, který procházel kolem kolony vozidel, malé medvídě. Dostal jméno Wojtek. Dobře se o něj starali a medvěd rychle rostl. V únoru 1944 v egyptském přístavu Alexandrie čekal spolu s ostatními zvířaty v karanténě na svůj další osud. Pokračovat dál mohla pouze zvířata, která šlo využít pro válku, což se netýkalo mazlíčků pro zábavu a tím Wojtek bezpochyby byl. Proto britské velení žádost o jeho nalodění zamítlo.

   Polští vojáci si s tímto problémem poradili po svém. Jeden zdroj uvádí, že se za medvěda přimluvil styčný důstojník z Jižní Afriky a zázrakem se mu Brity podařilo přesvědčit. Jiný zase, že Poláci přijali Wojtka do armády, povýšili do hodnosti desátníka a zařadili k jednotce. Ať už pomohlo co chtělo, polská armáda s ním poté vyrazila směrem na Itálii na Monte Cassino, do jedné z nejtěžších bitev druhé světové války. Wojtek se plavil na transportní lodi Batory. I když jako voják měl teď svoje pravidelné příděly, možná nakonec chvíli litoval, že se svými kamarády na dobrodružnou cestu vyrazil.

   To bylo tehdy, když přišla bouře a s ní mořská nemoc, která mu dala co proto. V přístavu a za klidné plavby bavil všechny svými kousky. Například šplhal na lodní stožár a snažil se chytat prolétávající racky. Nechal se ode všech hladit a rozmazlovat čokoládou a na oplátku občas chytil některého nováčka do své tlapy, který se vyděsil a třásl strachy. Vojáka pustil, až ho okřikl Petr Prendys. Toho si medvěd zvlášť oblíbil, ostatně Petr se o něj staral od doby, co ho Poláci koupili v Palestině. Wojtek byl vzácný druh syrského medvěda, který měl světle hnědou kožešinu. V době bojů o Itálii měřil 183 cm a vážil 100 kg.

U Monte Cassina Poláci statečně bojovali a krváceli. Wojtek jim přinášel ve vzácných chvílích odpočinku zábavu a rozptýlení. Příhoda, kdy medvěd nesl ve svých tlapách dělostřelecký náboj, vedla k tomu, že vojáci 22. roty II. sboru 8. armády, si ho zvolili za svůj znak. Po skončení války se rota přeplavila do skotského Glasgowa a při přehlídce v přístavu Wojtek hrdě pochodoval v jejím čele. Ve 22 letech zemřel v Edinburghu v místní zoologické zahradě. Jeho socha je umístěna v několika válečných muzeích po celém světě. Jde patrně o nejslavnějšího medvěda.

Sestřih z filmů a fotografií s medvědem Wojtkem, zdroj: YouTube.cz

Zdroje: Kniha Mlčenliví hrdinové, hrdinství a oddanost zvířat ve válce od Evelyn Le Chéne