Tajné politické společnosti: Al-Káida

Určitá doba působení některých spolků, skupin, společností nebo politických stran byla tajná a teprve později se jejich aktivity staly známými. To je i případ smutně proslulé teroristické organizace Al-Káida.

   Kořeny Al-Káidy (arabsky ???????) se datují někdy od roku 1979, v období zahájení okupace Afghánistánu sovětskými vojsky. Její členové se rekrutovali z řad arabských mudžáhidů, což jsou muslimové bojující v ideologické a fyzické svaté válce - džihádu. Ruská invaze do Afghánistánu spustila mobilizaci těchto bojovníků z více než třiceti muslimských zemí, kteří tehdy nesměli zabíjet ženy, děti a staré lidi. Za prohřešek se považovalo i okrádání nebo zohavení mrtvých těl nepřátel. Po odchodu sovětských vojáků v zemi zůstaly velké skupiny bojovníků, které byly velmi dobře vyzbrojeny a kvalitně vycvičeny.

   S těmito mudžáhídy začal navazovat kontakty v roce 1988 muž, který jim nabídl uplatnění v organizaci Al-Káida, jejíž název se do češtiny překládá jako Základna. Usáma bin Muhammad bin Awad bin Ládin se narodil 10. března 1957 v Rijádu, který je hlavním městem Saúdské Arábie a 2. května 2011 byl zabit speciální americkou jednotkou Navy Seals v pákistánském Abbottábádu. Byl jedním z 54 dětí saúdskoarabského magnáta jemenského původu a studoval ekonomii na prestižních britských univerzitách. Měl blízko k islámským kruhům, které se v sovětsko-afghánské válce radikalizovaly. S pomocí svého značného jmění zorganizoval údernou jednotku.

   Tato měla téměř 20 000 mužů a naverboval ji prakticky v celém arabském světě. Její výzbroj byla v té době financována tajně i americkou vládou, což nepochybně nemalou měrou odchod sovětů z Afghánistánu urychlilo. Celá jedna generace muslimů však již byla zasažena pokusem o násilnou reislamizaci. Usáma bin Ládin, který byl ovlivněn wahhábismem, saúdským náboženským proudem, vyznačující se puritánstvím a doslovnou interpretací Koránu, této situace využil. Začal hlásat násilný boj nejen proti všem nemuslimům na muslimské půdě, ale také proti všem muslimům, které pokládal za bezbožné. Ideologie Al-Káidy je apokalyptická. S protivníkem nevyjednává, chce ho jen zničit.

   V roce 1990 Irák napadl Kuvajt a bin Ládin nabídl svou pomoc saúdské vládě, aby mohla bojovat s Íráčany. Rijád to ale odmítl a pozval do země vojska USA, což Al-Káida považovala znesvěcení svatých míst islámu. Tato událost definitivně přispěla k jeho rozhodnutí bojovat proti všem "nevěřícím". Nejbližšího spojence našel v jednom členovi egyptského Muslimského bratrstva. Ajmán al-Zawahrí byl druhý muž a stratég Al-Káidy. Bez odhodlaných členů by tato organizace nic nedokázala, její název je symbolický. Základna pro její činnost byla z důvodů předešlého vývoje historických událostí více než široká...

Podle vlastních prohlášení pokládá Al-Káida za prioritní cíl nastolení chalífátů (ryze muslimských států) na celém Arabském poloostrově a šíření islámské víry do jiných zemí. Její komuniké z roku 1998 říká, že zabíjet Američany a jejich spojence, civilisty i vojáky, je osobní povinností každého muslima. Pár měsíců poté následovaly atentáty proti americkým velvyslanectvím v keňské Nairobi a v Dár-es-Salámu v Tanzánii, při kterých zahynulo přes 200 lidí. Násilné činy Al-Káidy proti "nevěřícím" začaly již dávno dříve. Teprve však od atentátů proti velvyslanectvím se stal Usáma bin Ládin nejhledanější muž světa, nakonec na něj byla vypsána odměna ve výši 50 mil. dolarů.

   Největší čin Al-Káidy přišel 11. září 2001, kdy spustila sérii koordinovaných teroristických útoků. 19 jejích příslušníků uneslo čtyři letadla komerčních dopravních společností a tři z nich sebevražednými nálety narazilo do budov Světového obchodního centra, které bylo zcela zničeno a do budovy Pentagonu. Ve čtvrtém letadle došlo k souboji mezi teroristy a pasažéry a přitom se zřítilo u města Shanksville v Pensylvánii. Pravděpodobně mělo namířeno k sídle amerického prezidenta, kterým je Bílý dům ve Washingtonu. Při útocích zemřelo, včetně únosců, 2 996 lidí. Až na 55 vojáků z Pentagonu, byli obětmi výhradně civilisté pocházející z 90 zemí světa.

   Reakce USA byla okamžitá. Vyhlásila světovou válku proti terorismu a hon na Usámu bin Ládina, kterého se podařilo dopadnout a zabít až o deset let později. Al-Káida tím ale nezanikla, není to jednoduchá organizace. Nemá centralizovanou organizační strukturu, v jejím čele stojí náboženská rada a vojenský, náboženský, finanční a mediální výbor. Odhaduje se, že má asi dvacet výcvikových táborů po celém světě. Její členové tvoří dvě generace. Jedna z nich jsou Afghánci, kteří pochází ze Středního východu a bojovali v Afghánistánu proti Sovětům. Druhá pochází z arabských zemí i ze Západu, jde o nové rekruty, kteří jsou daleko horlivější.

   Jsou pečlivě vybíráni, hlavní podmínkou je absolutní oddanost a poslušnost, musí zpřetrhat všechny rodinné vazby. Očekává se od nich sebeobětování, touto filosofií připomínají tajnou sektu Asasínů, která řádila v době křížových výprav, ta ovšem nikdy nevraždila nevinné. Jde o neústupného a odhodlaného protivníka, který má řadu spojenců a jehož největší zbraní nejsou bomby, samopaly nebo výbušniny. Je to strach, kterým svírá a drtí náš svět a ten si zatím neví rady. Nepřítel je připraven kdykoliv zemřít a stačí mu málo k tomu, aby způsoboval vysoké ztráty lidské, finanční i morální.

Přehled nejvýznamnějších atentátů Al-Káidy:

1993 - první bombový atentát na Světové obchodní centrum v New Yorku (6 mrtvých)

1998 - útoky s výbušninami na americká velvyslanectví v Nairobi a Tanzánii (224 mrtvých)

2000 - nastražený člun v jemenském Adenu najel do americké válečné lodi (17 mrtvých)

2001 - navedení letadel do budov Světového obchodního centra a Pentagonu (2 996 mrtvých)

2004 - exploze výbušnin ve vlacích v Madridu (191 mrtvých)

2005 - atentáty v Londýně (30 mrtvých)

Zdroje:

Kniha "Tajné společnosti", pod autorským vedením Jean-Francois Signiera, v českém jazyce vydána v roce 2007

Wikipedie, otevřená encyklopedie