Patřil k nejlepším sovětským odstřelovačům během druhé světové války. Proslavil se v nemilosrdné a urputné bitvě u Stalingradu nejen svými střeleckými výkony.
Vasilij Grigorijevič Zajcev se narodil 23. března 1915 a zemřel 15. prosince 1991. Narodil se v městečku Jelino v okrese Čeljabinsk ještě v carském Rusku. Vyrostl na Uralu, kde položil základy svým střeleckým dovednostem. Učil ho jeho dědeček, který s ním vyrážel do lesů a dával mu rady. Dobrý úkryt, správné míření, zmáčknutí spouště, dýchání před výstřelem nebo pohyb v terénu. Vasilij vyrůstal v sedlácké rodině a pásl na pastvě hospodářská zvířata. V patnácti letech nastoupil na střední stavební průmyslovou školu, kterou po čtyřech letech s úspěchem absolvoval.
V roce 1936 vstoupil do armády a vystudoval Vojenskou hospodářskou školu, na začátku války byl povolán do funkce náčelníka finančního oddělení ve Vojenské námořní flotile v Tichomořském loďstvu. Některé zdroje uvádí, že se dobrovolně rozhodl pro obranu Stalingradu v září roku 1942. Je známo, že nastoupil jako řadový voják a odstřelovačem se stal až později. Pravděpodobně krátkou dobu působil i jako zdravotník. Proč přesně byl povolán do jednotky odstřelovačů se neví určitě. Je možné, že se tak stalo náhodou, protože zrovna v té době jich mohl být nedostatek.
Podle vlastního líčení Zajceva se snajprem stal 21. října 1942, kdy zastřelil tři Němce jednoho po druhém. O jeho přeložení rozhodl velitel divize plukovník Baťuk, který incident viděl. Zajcev sloužil u 1047. střeleckého pluku 284. střelecké divize 62. armády Stalingradského frontu. Uvádí se, že v období od 10. listopadu do 17. prosince 1942 zastřelil 225 vojáků a důstojníků Wehrmachtu, z toho 11 odstřelovačů. Bitva ve Stalingradu byla smrtícím zápasem v rozvalinách města, kde se bojovalo o každý metr. Snajpři proto hráli na obou stranách důležitou faktickou i psychologickou roli.
Stali se ohromně populárními, jejich zásahy byly diskutovány podobným způsobem, jako se dnes v hospodách komentují góly fotbalistů. Je jasné, že počty usmrcených byly zveličovány. Samozřejmě si toho nemohla nevšimnout sovětská propaganda, která využila situace a ze Zajceva udělala zanedlouho hvězdu. Říkalo se o něm, že rád poskytoval rozhovory novinářům. Cvičil řadu dalších odstřelovačů, kterým se říkalo "Zajčata". Velitel divize plukovník Baťuk tvrdil: "Poslouchají ho jako myšky. Ptá se jich: "Mám pravdu soudruzi?" a oni odpovídají sborem: "Ano, Vasiliji Ivanoviči.""
V roce 2001 byl v koprodukci USA, Německa, Velké Británie a Irska natočen film "Nepřítel před branami", v hlavní roli s Jude Lawem, který ztvárnil Zajceva a v režii Jean-Jacques Annauda. Zaměřil se především na souboj ruského snajpra s německým odstřelovačem majorem Konigem. Sám Zajcev k duelu údajně řekl: "Zabil tři naše muže. Vyčkal patnáct minut. Naše malá úžlabina byla prázdná, začal se zvedat. Zahlédl jsem, jak jeho puška leží na zemi. Vztyčil jsem se. Uviděl mě a pochopil. A já vystřelil." Podobné střety mezi snajpry obou bojujících stran většinou trvaly velmi krátce.
Sovětská propaganda Zajcevův a Konigův souboj nafoukla do neuvěřitelných rozměrů. Podle ní byl major Konig velitel berlínské školy snajprů a do Stalingradu přijel proto, aby Zajceva vystopoval a zabil. V německých hlášeních se nic takového nezmiňuje, navíc zvláštně zní i prohlášení samotného Zajceva. Snajpři pracovali většinou ve dvojicích, pokud by se některý z nich postavil, byl by dalším odstřelovačem na druhé straně zastřelen. Stejně nepravděpodobný se jeví několikadenní trvající střet, to ostatně nakonec potvrdily později i samy sovětské zdroje v tajných hlášeních do Moskvy.
Zajcev v lednu 1943 utrpěl těžké zranění očí. Poté se vrátil do bojů jako kapitán, ale většinou se již věnoval výcviku odstřelovačů. Sepsal dvě vojenské příručky. Po válce vystudoval vysokou školu a vedl textilní továrnu v Kyjevě až do své smrti. Šlo o odstřelovače, který možná nepatřil k nejlepším, jak tvrdila propaganda, ale nepochybně nasazoval svůj život ve válce. Navíc šlo o velmi chytrého a pracovitého člověka, který dokázal vytěžit maximum ze všeho co dělal. Jeho puška Mosin Nagant 1891 je vystavena ve Volgogradském muzeu a ostatky Zajceva pohřbeny u Mamajevovy mohyly.
Oficiálně udávaný počet zásahů: 225 mrtvých německých vojáků a důstojníků Wermachtu.
Vyznamenání: Hrdina Sovětského svazu, Leninův řád, Řád Vlastenecké války I. stupně, medaile Za odvahu, medaile Za vítězství nad Německem, medaile Za obranu Stalingradu.
Zdroje:
Kniha "Spisovatel ve válce - Vasilij Grossman"", autoři Antony Beevor a Luba Vinogradova
Web "Osobnosti": http://zivotopis.osobnosti.cz/vasilij-zajcev.php
Web "CBDB", odkaz na informaci o autorské knize "Zápisky odstřelovače", autor Vasilij Zajcev: http://www.databazeknih.cz/knihy/zapisky-odstrelovace-138081?show=alldesc
Web "Zbraně": http://zbrane4.blog.cz/1007/vasilij-grigorjevic-zajcev
Web "ČSFD": http://www.csfd.cz/film/164-nepritel-pred-branami/prehled/
Web Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij_Zajcev
Trailer k filmu Nepřítel před branami
