Monte Cassino: Zapsáno

Mimo osobních výpovědí pamětníků, fotografií a dokumentárních filmů, nám historie občas zanechá doslovné citace osob, které ji pomáhají pochopit. Zde je několik z nich. 

Polní maršál Bernard Montgomery o vrchním veliteli spojeneckých vojsk v Itálii britském maršálu Haroldu Alexandrovi:

"...jediný muž, pod kterým by v podřízené pozici každý generál rád sloužil."

Na výtečném obědě s britskými generály, při kterém šampaňské teklo proudem, seděl v čele stolu britský ministerský předseda Churchill v čínském županu z hedvábí ozdobeném modrými a zlatými draky. Prohlásil o operaci SHINGLE, že ohromí celý svět. Americký generál John Lucas si do svého deníku zapsal: 

"Celá záležitost měla silný pach Gallipoli a na kozlíku seděl opět ten samý amatér. Cítím se jako ovce vedená na jatka."

Generál Patton o generálu Clarkovi:

"Připadal mi příliš kluzký. Zajímal se více o to, jak si zajistit vlastní budoucnost, než jak vyhrát válku."

Novozélandský generál Howard Kippenberger charakterizoval část operace SHINGLE, kdy měl na mysli boj americké 36. pěší divize Texas o přechod přes řeku RAPIDO:

"Téměř vše, co mělo být uděláno, uděláno nebylo, a několika věcem, které se dělat neměly, byla věnována pozornost. Nic nebylo v pořádku, kromě odvahy."

Citace z písemného prohlášení opata kláštera Monte Cassino dona Georgia Diamareho:

"Prohlašuji podle pravdy, že se v žádné době nezdržovali uvnitř zdí svatého kláštera v Cassinu žádní němečtí vojáci..."

Britský generál J. F. Fuller později o bombardování kláštera Monte Cassino prohlásil:

"...vina na neúspěších byla připsána opatství místo hoře, na které stálo. Proto bombardování opatství nebylo ani tak vandalským činem, ale mnohem více aktem čisté taktické hlouposti."

Z tajné zprávy Sicherheitsdienstu SS k vnitropolitické situaci:

"Hlášení ze všech částí Říše potvrzují první dojem, který vyvolala Vůdcova řeč a německé akce v Itálii: Důvěra národa ve svou vlastní sílu, která byla přechodně otřesena, se opět vrátila. Důvěra ve Vůdce se opět posílila."

Jeden z důstojníků 4. pluku marockých střelců:

"Maročan miluje noc a hory. Skály, keře a holiny, zakryté zrádnou temnotou, jsou jeho nejlepšími spojenci a za tisíc let si již jeho oči zvykly, takže v šeru nezabloudí. Ví, kdy se má plížit vpřed a kdy čekat. Ví také, že není hroznější zbraň než zděděná dýka, kterou jeho předci vráželi hlídkám do zad od nepaměti. Proč tedy budit Němce před úderem hodiny barúd? Němci jsou stateční, avšak spící statečný muž je jako žena."

Dne 15. března 1944, po drtivém bombardování německých výsadkářů ve městě Cassino, volá vysílačkou zprávu o jejich odporu velitel Spojenců generál Alexander britskému ministerskému předsedovi Churchillovi. Z jeho slov je cítit respekt k nepřátelským parašutistům:

"Pochybuji, že je na světě druhý oddíl, který by to přestál a nadále bojoval se stejnou houževnatostí dál jako tihle lidé..."

Londýnská zpravodajská služba vysílala v noci 20. března 1944 z Neapole následující hlášení o bojích u města Cassino:

"Nejsou to žádná obyčejná německá vojska. Jsou speciálně vycvičeni, jsou členy strany a vojáky první letecké divize. Je to houževnatý, ale žádný sebevražedný oddíl. Kladou strašný odpor."

Neznámý německý výsadkář o bombardování města Cassina:

"Poté, co na nás padaly pořád nové řady bomb jsme pochopili, že nás konečně chtějí zlikvidovat, ale nemohli jsme pochopit, proč toto hrůzyplné čarování vůbec nebere konce. Slunce ztratilo svůj jas. Nastal hrozivý soumrak. Vypadalo to, jako by měl nastat konec světa. Kamarádi byli raněni, zasypáni, zase vyproštěni a podruhé už zasypáni nadobro. Celé čety a skupiny byly řadovými přímými zásahy beze zbytku vyhlazeny. Ti, co přežili, prchali po dvou nebo v malých skupinkách z domů, ze kterých se staly lidské pasti, do trychtýřů. Mnozí se svinuli a zacpávali si přitom uši, aby nebyli roztrháni tlakem vzduchu. Přeživší jednotlivci, od tvrdých explozí napůl šílení, se potáceli jako omámení kolem, nedbali o žádný úkryt, až je jedna z fontán explozí uchvátila a zmizeli. Jiní unikali, aniž by se starali o průběh postavení beze všech ohledů směrem k nepříteli, jen aby z toho pekla unikli..."

Neznámý voják 25. novozélandského praporu o boji s německými parašutisty, kteří byli rozlíceni k nepříčetnosti po spojeneckém apokalyptickém bombardování města Cassino:

"Bylo to poprvé za války, kdy nebyly vlajky a pásky Červeného kříže respektovány. Náš sanitář byl zabit německým odstřelovačem při ošetřování raněného německého vojáka. Vstup do těch ruin v nás vyvolal jakýsi druh sadismu. Byli jsme opravdu rozzuřeni, když se Skopčáci bránili-neměli právo ani být naživu."

Z tajné zprávy Sicherheitsdienstu SS k vnitropolitické situaci ze dne 6. dubna 1944:

"...Čtvrtý průběh bojů v Itálii je asi toho času to jediné, co ponechává naději, že to přece jen ještě dokážeme. Ukázal, že stačíme i na protivníka, který má velkou převahu..."

V neděli 26. března 1944 vrchní velitel polské armády generál Sosnkowski sdělil svou nespokojenost s nasazením polských jednotek při přímém útoku na klášter Monte Cassino veliteli II. polského sboru generálu Andresovi. Tvrdil, že musí počítat se značnými ztrátami a Monte Cassino stejně nedobude. K tomu dodal:

"Sníte o bílém chocholu na klobouku."

Britský důstojník, stratég a historik generál J. F. Fuller o bitvě o Monte Cassino prohlásil:

"Takticky nejabsurdnější a strategicky nejnesmyslnější polní tažení celé války."

Citace použity z níže uvedených knižních zdrojů pro články o bojích o klášter Monte Cassino. 

Příště: Monte Cassino: Šíleně smutný závěr

Zdroje:  

Kniha Bitva o Monte Cassino, autor Janusz Pialkiewicz, rok vydání 2005;

Kniha Monte Cassino, autor Jaroslav Hrbek, rok vydání 1993.

Youtube.cz, "Velké bitvy historie-Monte Cassino 1944"