Šlo o jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Probíhala od 1.července do 18.listopadu roku 1916, za několik dní si tak připomeneme sté výročí jejího prvního dne.
Somma je řeka v severní Francii, dlouhá 245 kilometrů. Místo bojiště se nachází východně od Amiens, města s bohatou historii, naleznete v něm například největší katedrálu v zemi. Ve zmíněném období probíhala zákopová válka a nikdo zatím nepřišel na způsob, jak z nich protivníka dostat. Operace britských a francouzských vojsk měla za cíl prolomit linii německé obrany a vniknout do jejího týlu. Chtěla tak učinit prostřednictvím mohutného útoku pěchoty, ve kterých by průlomem vniklo dovnitř jezdectvo a zvítězilo.
Spojenecká armáda byla početně silnější. Na počátku čítala 13 britských a 11 francouzských divizí, v listopadu již 51 britských a 48 francouzských bojových divizí. Angličanům veleli generálové Douglas Haig a Francouzům Ferdinand Foch, který byl zároveň spojeneckým velitelem. Německému císařství, které mělo k dispozici na začátku 10 divizí a na konci 50, veleli generálové Max von Gallwitz a Fritz von Below. Zatímco Němci již byli znechuceni dva roky trvajícími boji v otřesných podmínkách, spojenecké síly tvořili převážně odvedenci.
1. července 1916 byla bitva zahájena v časných ranních hodinách, kdy za necelou hodinu bylo vypáleno na německé pozice více než milión granátů, tedy asi 3 500 ran za minutu. V 07.28. bylo odpáleno 10 náloží tajně uložených v podkopech pod německými zákopy a za pouhé dvě minuty vyrazili Britové i Francouzi do útoku na úseku širokém 42 kilometrů. Když britský voják vylézal ze zákopu, nesl na zádech výzbroj a výstroj o váze třiceti kilogramů. Puška, střelivo, granáty, zásoby, přilba, pláštěnka, ochranná maska, lopatka, polní láhev a jídelní nádobí.
Váha těchto věcí způsobila, že bylo obtížné dostat se ze zákopu, rychle zalehnout nebo vstát a spousta vojáků se dokázala pohybovat jen krokem. Stali se tak snadným cílem pro stovky německých kulometů, které je kosili jako trávu na louce. Ty byly ukryty v opevněných palebných postaveních, vyztuženými ocelovými pláty, které jim poskytovaly solidní ochranu před dělostřeleckou palbou. Řada útočících vojáků rovněž padla, když se shlukla před nečekaně úzkými průchody ve vlastních zátarasech. Jen během první hodiny měli Britové třicet tisíc mužů mrtvých nebo zraněných. Jezdectvo se nakonec nepodařilo nasadit.
První den nakonec byly dobyty jen dvě vesnice a jeden opevněný bod. Celkem při útoku zemřelo 1 000 britských důstojníků, 20 000 dalších mužů padlo a 25 000 bylo vážně zraněno. Například v bojích o obec Mametz jediný německý kulomet zabil 159 vojáků devonshireského pluku a to na pouhých 360 metrech. Všichni byli pochováni do společného hrobu v zákopu. 1. července byla nasazena jen jedna jednotka autonomní země Britského impéria. Newfoundlanský prapor byl pobit skoro do posledního muže. Z celkového počtu 810 vojáků, jich 310 padlo a více než 350 bylo zraněno.
Oficiální historik 6. praporu Royal Warwicks, z něhož zbyla sotva čtvrtina napsal: "První červenec - neblahý den. Přinesl zranění a smrt a těm, kteří přežili, prokleté vzpomínky na prožité hrůzy. Nehynoucí chrabrost podněcovala všechny bojující, kde však zůstalo vítězství?" I vojákům německého císařství přinesl první den obrovské ztráty. V jejich zákopech se nacházela spousta mužů, kteří utrpěli strašlivý šok při hrozné dělostřelecké palbě na jejich postavení. Stali se z nich už navždy duševně narušení lidé, kteří se zhroutili a blábolili hrůzou při každé větší ráně nebo hluku a neustále se třásli.
Z prvního dne bitvy na Sommě se spojenci poučili. Význam jezdectva ustoupil do pozadí, v jejím dalším průběhu byly nasazeny poprvé tanky. Změnila se taktika boje ve způsobu útoku úderných jednotek a zavedení přehradní dělostřelecké palby. Hlavní však byla jiná věc. Průběh střetnutí ukázal, že německý voják není nezranitelný a dá se porazit. Proto Bitva na Sommě měla důležitý psychologický význam, který ovlivnil další průběh první světové války. Faktický význam bitvy se však na konci listopadu ukázal jako žalostný. Spojencům přinesl územní zisk pouhých tří kilometrů. Tři kilometry za tolik zmařených životů z různých zemí na obou stranách.
Lidské ztráty:
Britské divize 420 000, francouzské divize 200 000, celkem 620 000 mrtvých, zraněných, pohřešovaných nebo zajatých.
Německé divize 496 000 mrtvých, zraněných, pohřešovaných nebo zajatých
Báseň "Před bitvou", poručíka Williama Noela Hodgsona, 23 let
"Já, jenž jsem, aniž se mi zdálo,
co vidím, hleděl bez hnutí,
jak slunce tisíckráte zapadalo,
na jejich krvaou obětí,
než poledne i s mečem vstane,
musím se s tím vším rozloučit!
Při všech slastech, jež mi chtějí vzít,
pomoz mi zemřít, Pane!
Zdroje:
Kniha "První světová válka - úplná historie", autor Martin Gilbert
Dokument "Nástroje smrti - Epizoda 6. - 1. světová válka" z kanálu History
Dokument "Velká válka 1914-1918" ze stanice ČT2
Dokument "Apokalypsa 1. světová válka", třetí díl "Peklo" z kanálu National Geographic
"Bitva na Sommě", Wikipedie, otevřená encyklopedie
