Afghánistán kóta 3234: Ruský Vietnam X

Všechny války mají svůj konec. Sovětsko-afghánský konflikt začal 27. prosince 1979 a skončil 15. února 1989. Skoro deset dlouhých let "prokleté války"...

V roce 1985 nastoupil do čela SSSR Michail Gorbačov. To on pravděpodobně stojí za odvoláním Babraka Karmala, kterého o rok později nahradil Muhammad Nadžíbulláh, jenž se snažil zavést politiku tzv. národního usmíření. Sovětská vojska se poté stáhla do posádek a základen a mimo ně podnikala už jen minimum akcí. O jejich odchodu rozhodl Gorbačov v roce 1987. 

Ve Velké vlastenecké válce SSSR bojoval čtyři roky, v Afghánistánu dvakrát delší dobu. Rozsahem a velikostí oba konflikty srovnávat nelze, snad jen z pohledu traumat lidí a celé společnosti. Ruská strana nezveřejnila žádné zvláštní analýzy, z kterých by se zrodila nějaká poučení. 

Symbolem konce války se stal most přes řeku Amudarju. Jmenuje se Družba (Most přátelství) a spojuje Afghánistán a Uzbekistán. Mosty jsou úchvatný lidský vynález. Staví se proto, aby spojovaly. Tento byl postaven z jiného důvodu. Sovětský svaz ho vybudoval v roce 1982, aby zlepšil logistiku svých okupačních vojsk. Naposled ho využil k odsunu techniky, materiálu i lidí.

Příbuzní ze Sovětského svazu, kteří měli manžele, otce a syny ve válce, se dostavili ze všech koutů země v ohromném množství, aby je přivítali a obejmuli. Jako první zde stála osamocená dívka v květovaných šatech, která nad hlavou držela kus kartonu papírové krabice, na němž stálo: Dmitrij Mikiťuk a číslo vojenského útvaru. Se slzami v očích prosebně pozorovala projíždějící nákladní auta a obrněnou techniku. Tehdejší vedení SSSR neudělalo nic, aby příbuzným situaci ulehčilo. Třeba aby nechalo připravit koridory pro setkání vojáků s civilisty nebo postavilo stany pro ubytování. Kdo chtěl přenocovat v jediném hotelu nebo u místních, musel zaplatit 10 rublů za den a lůžko, při tehdejším měsíčním průměrném platu 120 rublů.  

Odsun jednotek byl maximálně urychlen. Existoval plán, který byl na poslední chvíli změněn. Na silnici vedoucí k mostu neustále útočili dušmani a odcházející ruští vojáci se tak museli bránit do posledního okamžiku. 

Stejně jako vojska USA při odchodu z Vietnamu a dnešního Afghánistánu, i Rusové nechali na místě obrovské množství techniky. Rovněž se dělo, že k dušmanům přebíhaly kompletní útvary vládních vojsk. Proto se objevovaly incidenty, kdy Rusové předali Afgháncům zbraně, kteří na ně jimi okamžitě začali střílet.

Jako poslední Afghánistán opouštěly dva prapory výsadkářů. Na konci kolony seděl v BVP generál poručík Boris Gromov, velitel 40. armády. Těsně před hraniční čárou zastavil, seskočil z vozidla a část cesty šel pěšky. Přes most k němu běžel jeho syn Maxim, který po tragické smrti generálovy manželky, až do posledního dne čekal na svého otce. Z načasování záběru nelze vyloučit, že tato dojemná scéna byla součástí propagandy.

Sovětsko-afghánská válka zatížila SSSR finančně a významně přispěla ke zhroucení komunistického impéria. Náklady se odhadují na šedesát miliard dolarů. K porážce přispělo odhodlání protivníka, odpor civilního obyvatelstva, hornatý terén, nevlídné klima a rovněž vyzbrojování mudžahedínů Západem moderními zbraněmi. Z rozpočtu CIA dostali tři miliardy dolarů a významně jim pomohly příjmy z prodeje opia, které ze sta tun ročně v průběhu války stouply na tisíce.  

Oficiálně zemřelo 14 454 sovětských vojáků, z toho asi deset procent důstojníků. Uvádí se však, že tato čísla jsou zkreslená a záměrně uváděna nižší, protože i v těchto statistikách se lhalo. Přes třicet pět tisíc vojáků bylo zraněno. Afghánistánem prošlo pět set čtyřicet pět tisíc sovětských vojáků, z nichž značná část dodnes trpí válečnými traumaty.  

Afghánců padlo přes milión. Nejen bojovníků, ale také žen, dětí a starých lidí. I zde si lidé nesou zátěž traumat, která se promítají do fyzického i psychického zdraví dalších generací.

Dalších pět miliónů lidí uprchlo. Stejně tak utíkali Vietnamci ze své země po odchodu vojsk USA a stejně utíkají a ještě utíkat budou lidé z dnešního Afghánistánu.

Příčiny sovětsko-afghánského konfliktu nelze srovnávat s příčinami vstupu vojsk USA do Afghánistánu po 11. září 2001. K obojímu vedly na začátku zcela jiné důvody. Na konci však vidíme různá podobenství.

Před zánikem SSSR v roce 1989 označil sjezd lidových zástupců invazi do Afghánistánu za politicky i morálně chybnou...

USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO SOVĚTU SSSR O AMNESTII TRESTNÝCH ČINŮ SPÁCHANÝCH BÝVALÝMI PŘÍSLUŠNÍKY KONTINGENTU SOVĚTSKÝCH VOJSK V AFGHÁNISTÁNU

Řídiv se principy humánnosti se Nejvyšší sovět SSSR usnesl:

1. Zbavit bývalé vojáky trestní odpovědnosti za trestné činy, spáchané jimi v období vojenské služby v Afghánistánu (prosinec 1979 až únor 1989).

2. Osvobodit od výkonu trestu odnětí svobody osoby, odsouzené soudy Svazu SSR a svazových republik za trestné činy, spáchané jimi v období vojenské služby v Afghánistánu.

3. Zahladit trestní rejstřík osobám osvobozeným z výkonu trestu odnětí svobody na základě této amnestie a také osobám, které byly ve výkonu trestu odnětí svobody za trestné činy, spáchané v průběhu jejich vojenské služby v Afghánistánu.

4. Nařídit Prezídiu Nejvyššího sovětu SSSR schválit v desetidenní lhůtě způsob uskutečnění amnestie.

5. Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1989.

Předseda Nejvyššího sovětu SSSR Michail Gorbačov Moskva, Kreml, 28.11.1989

Zdroj: Kniha Prokletá válka, Afghánistán - moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999.

Reportáž CBS z posledního dne vojsk SSSR v Afghánistánu. Zdroj: YouTube.cz

Konec série

Osnova série:

Afghánistán kóta 3234: Jiná planeta I

Afghánistán kóta 3234: Tohle je naše země! II

Afghánistán kóta 3234: Bublinky z Coca-coly III

Afghánistán kóta 3234: Operace bouře 333 IV

Afghánistán kóta 3234: Nájezdy ďábelských kočárů V

Afghánistán kóta 3234: Lev z Pandžšíru VI

Afghánistán kóta 3234: Zinkové rakve VII

Afghánistán kóta 3234: Mudžahedíni VIII

Afghánistán kóta 3234: Boj o kopec IX

Afghánistán kóta 3234: Ruský Vietnam X

 Zdroje:

Kniha Prokletá válka, Afghánistán - moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;

Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;

Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid

Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0

Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc

Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA

Úvodní fotografie Mudžáhid s americkým protiletadlovým přenosným raketovým kompletem země-vzduch Stinger, Afghánistán 1988, volné dílo, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid#/media/File:Mujahid-MANPAD.JPEG