Pan Václav Havel - vzpomínka, úcta i kritické zamyšlení

Asi se to nějak dalo očekávat. Stejně se mi zastavil na chvilinku dech. Zemřel Václav Havel. V současnosti používám pojmy havlokreténi i křesťanský havlokreténismus. Ale stejně tak mám v paměti četbu jeho Moci bezmocných za socializmu i dojmy z Hutkovy písně Havlíčku Havle. Rozhodně odchází bojovník, který chtěl změnit a změnil tvář světa.

kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu

Každý, kdo bojoval v první linii má nárok si říci - dost, ať pokračují další.

Kdo má právo výčitek nad nedodělaným dílem?

Moc bezmocných:"Největší síla na světě je soudržnost neschopných a všehoschopných".

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí ... co je Pravda v postkomunistické společnosti? Co je Láska v postkřesťanské společnosti a jak mají samy zvítězit?

To vše jsou nezodpovězené otázky, které zůstávají. Bude na těch havlok... kteří si podobiznu tohoto muže - který vrátil respekt úřadu českého prezidenta - přivlastní na svůj vlastní štít.

A je těchto hyen hodně.

Rozhodně bych chtěl zdůraznit, že se mi ježí vlasy hrůzou a vztekem z naprosté většiny těch,

 kteří se zaklínají jeho jménem.

Nad jeho chladnoucím tělem bych rád zůstal v tichu a s úctou stát.

Snažil se probojovat nové etické normy.

Narazil ale na pseudokřesťanskou "elitu" na univerzitách i teologických fakultách Karlovy university.

Budu teď stát v tiché úctě a bilancovat ze svého pohledu jeho život.

Nikdo není všemocný, ani neomylný.

A tak si ke každé výtce - vůči Václavu Havlovi - pozvu Ty, kdo mu bránili jít dále.

A kdo ho brzdili a prdelkovali spíše než by povzbudili či ustoupili.

Pane Václave Havle dík za vše co se povedlo i za to co se nepovedlo.

Možná zkusím v něčem pokračovat. Alespoň v menším ... kdo ví.

Óm ami déva hrí - i když tohle tělo zchladne - to, co je ve mně, klidně i dravě půjde dál.

Óm ami déva hrí.

Možná doporučuji v tichu přejít na :  Chvála Moudrosti

Ústí nad Labem, 18.12.2011

Jan Rýznar