Asi se to nějak dalo očekávat. Stejně se mi zastavil na chvilinku dech. Zemřel Václav Havel. V současnosti používám pojmy havlokreténi i křesťanský havlokreténismus. Ale stejně tak mám v paměti četbu jeho Moci bezmocných za socializmu i dojmy z Hutkovy písně Havlíčku Havle. Rozhodně odchází bojovník, který chtěl změnit a změnil tvář světa.
kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu
Každý, kdo bojoval v první linii má nárok si říci - dost, ať pokračují další.
Kdo má právo výčitek nad nedodělaným dílem?
Moc bezmocných:"Největší síla na světě je soudržnost neschopných a všehoschopných".
Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí ... co je Pravda v postkomunistické společnosti? Co je Láska v postkřesťanské společnosti a jak mají samy zvítězit?
To vše jsou nezodpovězené otázky, které zůstávají. Bude na těch havlok... kteří si podobiznu tohoto muže - který vrátil respekt úřadu českého prezidenta - přivlastní na svůj vlastní štít.
A je těchto hyen hodně.
Rozhodně bych chtěl zdůraznit, že se mi ježí vlasy hrůzou a vztekem z naprosté většiny těch,
kteří se zaklínají jeho jménem.
Nad jeho chladnoucím tělem bych rád zůstal v tichu a s úctou stát.
Snažil se probojovat nové etické normy.
Narazil ale na pseudokřesťanskou "elitu" na univerzitách i teologických fakultách Karlovy university.
Budu teď stát v tiché úctě a bilancovat ze svého pohledu jeho život.
Nikdo není všemocný, ani neomylný.
A tak si ke každé výtce - vůči Václavu Havlovi - pozvu Ty, kdo mu bránili jít dále.
A kdo ho brzdili a prdelkovali spíše než by povzbudili či ustoupili.
Pane Václave Havle dík za vše co se povedlo i za to co se nepovedlo.
Možná zkusím v něčem pokračovat. Alespoň v menším ... kdo ví.
Óm ami déva hrí - i když tohle tělo zchladne - to, co je ve mně, klidně i dravě půjde dál.
Óm ami déva hrí.
Možná doporučuji v tichu přejít na : Chvála Moudrosti
Ústí nad Labem, 18.12.2011
Jan Rýznar
