Kurs potawatomštiny pro mírně pokročilé

Dokončení předchozího blogu o jazyce severoamerického indiánského kmene Potawatomi. Tentokrát se podíváme přímo pod kapotu, abyste si udělali obrázek, jak takový indiánský jazyk vlastně funguje.

Zdvořilostní řečičky jsme si odbyli minule, takže dnes se pustíme hned do díla.

Podstatná jména:

Potawatomci dělí podstatná jména na životná (animate) a neživotná (inanimate). Zhruba řečeno, mezi životná patří věci, které jsou živé, spirituální (dýmky, bubínky či posvátné rostliny) a nebo se pohybují (včetně nebeských těles). Neživotná jsou ta ostatní. Ovšem jako v každém jazyce existují výjimky, takže se nelekněte, že jezero je životné, zatímco řeka je neživotná. Některá zvířata mají zase duální životnost. Dokud se popásají na louce jsou životná. V okamžiku, kdy je lovec prokleje šípem, opeče a vstrčí mezi dvě žemle, stanou se neživotnými.

První rozdíl mezi těmito slovy spočívá ve způsobu jakým se tvoří množné číslo.

Pro životná přidáme -k nebo -ek (vyjímečně -yek).

medvěd (mko) vs medvědi (mkok)
strom (mtek) vs stromy (mtekek)
člověk (nene) vs lidé (nenek)
pes (nemoš) vs psi (nemošek)
jelen (seksi) vs jeleni (seksiyek)

Pro neživotná zase přidáme -n nebo -en (vyjímečně -yen).

stůl (dopwen) vs stoly (dopwenen)
rohož (bgoyane) vs rohože (bgoyanen)
dům (wigwam) vs domy (wigwamen)
pokrývka (waboya) vs pokrývky (waboyen)

Další rozdíl je vidět při ukazování na věci.

Pro ukazovací zájmeno "ten/ta/to" (v angličtině to zhruba odpovídá určitému členu "the")  se v potawatomštině používá "o" pro životná substantiva a "i" pro neživotná. Na rodu nezáleží. Pár příkladů (všimněte si, že u přejatého slova pro "auto" rozhoduje o životnosti jeho pohybový stav):

životná		neživotná

Ve skutečnosti je to ještě o něco komplikovanější. Zatímco většina jazyků má pro ukazovací zájmena dvě polohy - blízkou: tento pes (angl. this dog) a vzdálenou: tamten pes (angl. that dog), potawatomština rozlišuje polohy tři: tento pes (blízko), tamten pes (o něco dál) a pak mají ještě jednu polohu pro hodně daleko, kterou bychom v češtině mohli označit jako tááámhleten pes (a v angličtině ji opsat pomocí "that dog over there"). A opět musíte dávat pozor na životnost. Tady je na ukázku kompletní ukazovací tabulka pro jednotné i množné číslo.

Životná podstatná jména

jednotné	česky	množné	česky

Neživotná podstatná jména

jednotné	česky	množné	česky

+++

A tím výčet rozdílů mezi životnými a neživotnými objekty ani zdaleka nekončí. I u barev musíte být ve střehu: například bílý pes je wabskezo nemošek, zatímco bílý stůl je wabškya dopwen. A ostatní barvy podléhají variacím zrovna tak. Na druhé straně Vám toto rozlišení dává do ruky poměrně jemný jazykový nástroj. Když chcete říci, že je Vám nějaká věc svatá, využijete toho, že posvátné věci jsou životné a nakládáte třeba s hodinkami po dědečkovi jako s podstatným jménem životným. A indiánům je to hned jasné.

A na závěr této sekce ještě něco pro odlehčení tématu. Potawatomština umí tvořit i zdobněliny a to pomocí přípony -s nebo -es. Takže máme:

medvěd (mko), ale medvídek (mkos)
zajíc (waboso), ale zajíček (wabosos)
pes (nemoš), ale pejsek / štěně (nemošes)
aligátor (kokotni), ale aligátorek (kokotnis)

Slovesa:

Slovesa tvoří velkou část potawatomské slovní zásoby, což je částečně způsobeno tím, že slovesa přebírají některé funkce přídavných jmen. Například místo slova pro "kulatý" mají Potawatomci sloveso "být kulatý" (wayeya) nebo místo slova pro "malý" mají sloveso "být malý" (gačinwa) atd. Slovesa mají natolik dominantní postavení, že i některá podstatná jména jsou z nich přímo odvozená :

sedí (džiptebe) ... židle (džiptebwen)
svítí (waskondžege) ... svíčka/louče (waskonendžegen)
píše (nebyege) ... pero/tužka (nebyegen)

Potawatomci, stejně jako my, svá slovesa časují. Protože v minulé diskusi zaujalo čtenáře sloveso odcházet (madži), použiju ho jako příklad. Exkluzívní a Inkluzívní "my" rozliším pomocí (-) a (+):

zájmeno	česky		česky
nin	já	nmadži	odcházím	nde-madži
gin	ty	gmadži	odcházíš	gde-madži
win		(w)madži	odchází	wde-madži
ninan				nde-madžimen
ginan		gmadžimen		gde-madžimen
ginwa	vy	gmadžim	odcházíte	gde-madžim
winwa	oni/ony	(w)madžik	odchází	wde-madžik

Ta (w) v závorce jsou nepovinná. Zda si vyberete dlouhou nebo krátkou formu je víceméně na vašem uvážení (s výjimkou několika málo sloves u nichž převládá dlouhá forma). Všimněte si také, že na rozdíl od češtiny, která používá jen přípony, potawatomština používá i předpony - v tom se podobá třeba arabštině.

 Ovšem i u sloves musíte dávat pozor na životnost. Třeba pro sloveso "vidět" se používá kmen "wabma" (pokud vidíte něco životného) a "wabdan" (pokud je váš zrak upřen na věc neživotnou). Následující tabulka nám ukáže příklady a současně nám umožní v rychlosti nahlédnout do času budoucího a minulého.

	česky		česky

Slovosled je všeobecně poměrně volný, takže můžete klidně říci "vidím muže" i takto (O nene nwabma). Záleží na tom, co chcete zdůraznit. Chcete-li například svým soukmenovcům sdělit, že medvěd má zuby, což je v medvědích spárech často kritická informace, můžete prostě říci "ten medvěd má zuby" (O mko ton wibten) a nebo můžete přenést důraz přímo do medvědí tlamy: "zuby ten medvěd má" (Wibten o mko ton).

Při záporu používají Potawatomci dvojici částic "čo...si", která trochu přípomíná francouzské "ne...pas", s tím rozdílem, že to závěrečné "si" je zabudováno přímo do slovesa. V prvních třech sloupcích tabulky vidíme opět příklad pro sloveso "odcházet" (madži). Takto se chová většina sloves. Ve zbývajících dvou sloupcích se podíváme, co se stane, když ke slovesu "mít" (ton) přidáme nějaký předmět - řekněme další z vynálezů bledých tváří: "peníze" (šonya). Jednotlivé řádky nám ukazují všechny mluvnické tvary fráze "mít peníze" (tedy "mám peníze", "máš peníze", "má peníze" atd) a obdobně pro jejich záporné verze. Komu se do těch záporů moc nechce, může říci prostě "jsem na mizině" (nbokška).

kladně	záporně
nmadži		neodcházím
gmadži		neodcházíš
madži		neodchází
nmadžimen
gmadžimen
gmadžim		neodcházíte
madžik		neodchází

Mimochodem, slovo "ne" (čo) se dá v potawatomštině dále zdůraznit pomocí výrazů "čo wi" a "čo wi šena". Další zajímavé čo-ismy: ještě ne (čo mše), ne tak úplně (čo kweč), nesmět/nebýt schopen (čo mamda), nic (čo gego), nikdy (čo wika), nikde (čo ngodži), nikdo (čo wiye). A rychle procvičit:

Rozhodně nebudu jíst (čo wi šena nwisensi)
Nic nemám (čo gego nde-tosin)
Opět nic nemáme (čo gego gtosimen mine)
Nejsem ještě úplně připraven (čo kweč ndožitasi)
On toho medvěda nemůže vidět (o mko čo mamda wabmasi)
Nesmím odejít (čo mamda nmadžisi)
Ještě neodcházím (čo mše nmadžisi)

Jednoduché otázky tvoříme pomocí částice "ne":

Máš hlad? (Gbekte ne?)
Odcházíš teď? (Gmadži ne ngom?)
Znáš tu ženu? (Gkenma ne o kwé?)
Spal jsi dobře? (Ggimnomba ne?)

A ještě trocha imperativu:

Odejdi! (madžin!)
Odejděte! (madžik!)
Nesmíš odejít! (gego madžiken!)
Nesmíte odejít! (gego madžikek!)

Závěr:

Indiáni mají své vlastní poměrně malebné názvy pro měsíce. Nekryjí se ale přesně s našimi (a je jich méně), takže překlady berte jen orientačně (navíc datování měsíců často závisí na lokálních podmínkách):

leden (mkokisis) měsíc medvědů
únor (mnokesis) měsíc početí zajíců
březen (čičakkises) měsíc jeřába
květen (teminkesis) měsíc jahody
červen (mšekekesis) měsíc želvy
červenec (weškitdaminkese) měsíc mladé kukuřice
srpen (emnokmukises) měsíc prostředku
říjen (esksegtukkisis) měsíc prvních mrazíků
listopad (pnekesis) měsíc krocana

Roční období jsou stejně jako u nás čtyři a také mají své významy

jaro	mnokme			mnokmek
léto	niben			nibek
podzim	dgwaget			dgwagek
zima	b'bon			b'bomgek

A na samotný závěr ještě pár konverzačních frází:

Podívej se na ty hvězdy (Nekše egi negosek)
Koupím nějaké květiny (Waskonedoyen nwi-gišpnedonen)
Uklidím si svůj dům (Nwigwam nwi-bindon)
Viděl jsi tu sovu? (O kokoko ne ggi-wabma?)
Viděli jste dnes nějaké jeleny? (Seksiyek ne ggi-wabmak ngom?)
Tiše, tam u stromu stojí medvěd (Dokem mtekok mko nibwe)

+++++++++

Doporučená literatura (anglicky):

Potawatomi Language (wikipedia)
Omniglot (základní informace o jazyce)
History of the Potawatomis (historie kmene)
Potawatomi information (informace o kmeni)

Conversational Potawatomi (konverzace - PDF soubor)
Potawatomi Workbook (učebnice - PDF soubor)
Potawatomi Nation (audio materiály)
Potawatomi Nation (presentace)
Neshnabék (zajímavá instruktážní videa)
Potawatomi Language (jazykové lekce)
Bodwadmi-L archives (archiv diskuse o jazyce)
Potawatomi Kansas Heritage (slovník)
Glosbe (slovník)
Council Vocabulary (slovníček)
Potawatomi Nation (slovo týdne)
Animal words (jména zvířat)